Hezké léto!

Téměř každý den se přesvědčuji, že předprázdninové měsíce květen a zejména červen jsou měsíci zvláště bohatými na všechny možné události. Situace mi někdy připadá podobná té před koncem roku. Všichni chtějí všechno stihnout ještě před prázdninami nebo dovolenými, a tak se pořádá, setkává, předává, hodnotí, prostě vůbec organizuje.

Nebudu tentokrát vypočítávat, kde všude jsem různé akce zaregistroval nebo navštívil, možná se k tomu dostanu v některém ze svých příštích článků, spíše si dovolím takovou maličko obecnější úvahu.

I proto, že to patří k mé práci, snažím se pravidelně a docela poctivě sledovat na všech možných českých televizních kanálech různé zpravodajské pořady. Mám na mysli zejména zprávy vysílané zhruba od 19 hodin do 20 hodin, a potom ty další okolo desáté hodiny večerní. Nevím, jak vy, ale poměrně často mám po té pečlivě vybrané televizní „masáži“ pocit, jako kdyby v této zemi nic nefungovalo, jako kdyby všichni v naší zemi kradli a podváděli nebo se alespoň v tom lepším případě opíjeli nebo o něco hádali.

Zajímavé je, že zkaženost a prohnilost společnosti se jakýmsi zázrakem vyhýbá činnosti samotných televizí. Ty v podstatě bez rozdílu téměř každý den svými televizními kamerami v té neutěšené a zkažené době, ve které podle nich žijeme, neomylně vyhledají člověka, kterému je třeba pomoci, a následně pomoc zajistí.

A tak si, vážení čtenáři, na závěr dovolím napsat svůj názor. Možná mi to v televizích nebudou věřit, ale jen za poslední měsíc jsem potkal opravdu téměř výhradně velké množství lidí různého věku, kteří jsou normální a poctiví. Na každém setkání rodáků, na každém výročí hasičů na každém předávání maturitních vysvědčení nebo výučních listů vidím, že u nás na Vysočině žijí v naprosté většině schopní a slušní lidé. A nemyslím, že jinde je to jinak. Nakonec i ty mnou kritizované televizní pořady v poslední době svými záběry z povodní musely to, co jsem napsal potvrdit.

Lidé si zkrátka umí a chtějí pomáhat. Neznamená to, že jsme dokonalí a že jsme svatoušci. To by na tom světě, jak mi říkal naposledy v Mladoňovicích jeden hasič, byla moc velká nuda.

Proto si na závěr dovolím všem na obcích a ve městech popřát normální, příjemné a přátelské letní měsíce. Jsem přesvědčen, že budou, neboť jak se také někdy říká, Pán Bůh je sice přísný, ale není slepý. Hezké léto!