ANKETA

Moderní obec | Rubrika: Kauza | Strana: 8

Levice, pravice i střed se vzácně shodují: Svazkové školy mají na venkově své místo,
ale nejsou jedinou možností

Podporujete zakládání svazkových škol na českém venkově a zvažovali byste případnou finanční podporu transformace stávajících škol zřizovaných obcemi v jednu svazkovou školu?

Zeptali jsme se na to zástupců všech politických stran a hnutí, které loni v říjnu úspěšně prošly parlamentními volbami.

Mgr. Petr Gazdík, místopředseda Poslanecké sněmovny (TOP 09 a Starostové)

Ano, podporujeme zakládání svazkových škol tam, kde je to pro obce výhodné a ony se k tomu samy rozhodnou.
Důvod je myslím jasný: V některých regionech může zřízení svazkové školy vést k úspoře nákladů a využití těchto prostředků efektivnějším způsobem.
Pokud jde o otázku finanční podpory transformace stávajících škol zřizovaných obcemi na školy svazkové, nelze na ni konkrétně odpovědět bez vyhodnocení dopadů, které mělo zohlednění kritéria školství v novele rozpočtového určení daní (RUD). Toto kritérium funguje v RUD teprve rok a my chceme i ve spolupráci s Ministerstvem financí oslovit obce jednotlivých kategorií a analyzovat, zda je toto kritérium nastaveno správně, případně ho na základě zkušeností z praxe upravit. V návaznosti na to lze uvažovat o motivaci pro obce, které by se rozhodly pro založení svazkové školy. Mělo by však jít o motivaci pozitivní. Podle mě by totiž nebylo správné jakkoliv diskriminovat obce, jež by z nějakého důvodu chtěly setrvat u stávajícího stavu, kdy zřizovatelem školy je pouze daná obec. Změny v regionálním školství, byť dobře míněné, zkrátka nesmějí přicházet od stolu z Prahy.

PhDr. Marcel Chládek, MBA, senátor, navržený za ČSSD na post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR

ČSSD určitě není proti zakládání svazkových škol v rámci menších obcí – a není to ani v rozporu s dlouhodobým programem strany.
Zakládání a provoz svazkových škol určitě představují jednu z možností, jak vcelku efektivně a ekonomicky řešit školní docházku dětí prvního, případně i druhého stupně základních škol na českém venkově. A zejména pak v obcích se špatnou dopravní dostupností či nízkým rozpočtem. Nicméně nejde o žádnou novinku: Možnost řešit problémy se školní docházkou formou svazkových škol u nás existuje již řadu let s tím, že založení takové formy školství je čistě na dohodě dotčených obcí. Faktem však zůstává, že tuto možnost využívá zcela mizivý zlomek z nich, což o něčem svědčí. Znovu však opakuji: Je to pouze jedno z několika možných řešení situace školství na českém venkově. ČSSD tak určitě proti němu není, ale rovněž není pro zvýhodňování tohoto způsobu na úkor ostatních možností, jak situaci řešit. Klíčovou otázkou pro nás zůstává kvalita a dostupnost základního školství.

PaedDr. Václav Homolka, senátor (KSČM)

Domnívám se, že by se mělo udělat vše pro to, aby dostupnost škol na venkově byla co největší. Dříve tu byl vybudovaný systém široké sítě škol, aby žáci nemuseli dlouho dojíždět do školního zařízení.
Pokud se ovšem ukazuje, že o některé školy není zájem a je složité je finančně udržet, tak »svazkové« školy jsou určitou alternativou, jak zachovat školní výuku pro žáky v dostatečné dojezdové vzdálenosti od jejich domova. Není to ovšem koncepční a samospasitelné řešení. Při vzdělávání se totiž bohužel přihlíží více ke konkrétní ekonomické situaci místo toho, aby se lépe plánovalo a investovalo do budoucnosti. Pokud by vznikla svazková škola, tak by její podpora měla jít ze zrušených škol zřizovaných jednotlivými obcemi. Ovšem ani to by nebylo ideální, protože vzdělání by mělo být podporováno a financováno státem.

Ing. Petr Šilar, senátor (KDU-ČSL)

Mohu sdělit pouze svůj názor jako někdejší starosta Letohradu a do loňska také starosta své rodné obce Horní Čermná.
Nemohu však v této záležitosti hovořit za KDU-ČSL. Podle mého mínění jako člověka, který »starostoval« déle než 12 let, jsou svazkové školy možností, jak řešit případ obcí, které nemají k sobě daleko a jež ve svých školách pociťují nedostatek žáků, a tím i učitelů. Také v Horní Čermné a Dolní Čermné jsme uvažovali o této možnosti s tím, že tři obce, které vozí své žáky do našich dvou, by se do takového projektu zapojily. Na prvním místě však musí být domluva, poté ekonomická rozvaha – a teprve až pak ať se jedná o tom, kde bude mít svazková škola sídlo. Což při rivalitě sousedních obcí bývá mimořádně obtížné. Takže i my jsme náš projekt zatím odsunuli. Svazková škola má ekonomické výhody, mezi něž jistě patří možná úspora nákladů, společná jídelna nebo vývařovna. Výhodu však může přinést i v podobě větší odbornosti kantorů, zvláště na druhém stupni, v lepším vybavení speciálních učeben apod. Ale nejdůležitější je překonat rivalitu zřizovatelů (tedy zastupitelů v příslušných obcích). Starosta je většinou pro takový projekt. Jenže někteří místní obyvatelé raději budou dotovat neekonomickou školu jenom proto, aby udrželi její provoz v obci. Ovšem je to i o tom, že zanikne-li v obci škola, děti nejenže dojíždějí za výukou jinam, ale své obci odvyknou a už se do ní – po absolvování dalšího studia – často ani nevracejí. Mnohé příklady i ze zahraničí to dokládají. Ekonomická podpora škol by mohla zůstat stejná. Je věcí zřizovatele a jeho svobodné vůle, rozhodneli se případně vstoupit do projektu na vznik svazkové školy. Nijak bych do toho obce netlačil – ani ekonomicky. Na to musí v obcích přijít lidé sami společně s ředitelem či ředitelkou »své« školy. Což se někdy, bohužel, stane pozdě, neboť hlavně některým ředitelům to často bývá lhostejné. Nebo se obávají, že by z postu ředitele sestoupili »jen« do funkce zástupce. Jakkoliv však mluvíme o školách zřizovaných obcemi, v podstatě jsou to pořád státní školy, v nichž ekonomika příliš nefunguje. Jestliže tedy někdo v obci usiluje o změnu – třeba právě ve vztahu k místní škole – musí nejprve vědět, že tato změna bude finačně výhodnější než stávající stav. Jinak nic nezměníte.

PaedDr. Mgr. Augustin Karel Andrle Sylor, poslanec (hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury)

Sám jsem bývalý učitel a myšlenka svazkových škol je mi sympatická. A vzhledem k nedostatku financí na provoz škol a nezbytnosti udržet školní docházku ji považuji také za logickou.
Jako svazkové zatím v ČR fungují, podle mých informací, pouze dvě školy. Což se pravděpodobně s porodním boomem, který nyní zažíváme, změní a dojde k masivnějšímu nárůstu svazkových škol. K tomu by měla být patřičně upravena i legislativa. Svazkové školy musí být doplňkovou alternativou tam, kde není jiná možnost na zajištění školní výuky, nikoli tedy mainstreamem. Pokud by měla svazková škola nahradit klasickou – a bylo by to jak pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, tak pro zřizovatele výhodné, musela by se také zajistit případná doprava dětí do škol, které by rušení postihlo větší dojezdovou vzdáleností. Vůbec však nevidím důvod, proč by se na podporu svazkových škol mělo ubírat stávajícím školám zřizovaným obcemi. Ba naopak, vzdělání je přece základ a poklesy naší země v mezinárodních žebříčcích znalostí dětí a ztráta konkurenceschopnosti nám budiž výstrahou.

RNDr. Miloš Vystrčil, senátor (ODS)

Myšlenku, aby dobrovolné svazky obcí zakládaly vlastní společné školy, rozhodně podporujeme. Zakládání nebo zřizování škol svazky obcí může být jedním ze způsobů, jak zejména na venkově zachovat dostupné a kvalitní základní školství. Při pohledu do historie lze celkem snadno zjistit, že to není žádný nový vynález. Již v minulosti se obce spojovaly a zakládaly například společné měšťanky. Osobně si myslím, že promyšlené zakládání nebo přebírání zřizovatelských funkcí některých základních škol svazky obcí může být návratem k dobré tradici a respektování lidové moudrosti, že základem obce je buď v obci nebo její blízkosti fungující škola, fara, hospoda a samozřejmě obecní úřad. V současné době bychom řekli, že svazkové školy mohou být pro venkovské regiony dobrým řešením jak z hlediska udržení kvality vzdělávání, tak z hlediska společenského a ekonomického. Každopádně případný vznik svazkové školy je pouze jedním z nástrojů, k němuž mohou obce přistoupit. Není všespasitelný, ale ukazuje se, že v některých případech to může být cesta velmi dobrá, protože dává obcím možnost se dohodnout a zároveň nenarušuje svobodu volby. I proto by případná finanční podpora svazkových škol neměla automaticky ubírat peníze »běžným« obecním školám. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro letošní rok navrhuje na podporu vzniku svazkových škol vyčlenit sto milionů korun. To by mohlo k podpoře zakládání svazkových škol přesvědčit i některé další starosty v obcích, kde hledají způsoby, jak vlastní školu udržet nebo vylepšit. * Pozn.: Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc., předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny, jehož jako školského experta hnutí ANO oslovila redakce, do ankety neodpověděl.