Brzkov: Těžbu uranu tu nechceme

Jihlavské listy | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: David Kratochvíl

Obyvatelé Brzkova na Polensku brojí proti uvažovanému obnovení těžby uranu v jejich obci. Založili kvůli tomu občanské sdružení a chystají velkou debatu.

Nejpozději v roce 2021 chce státní podnik Diamo podle svého dřívějšího vyjádření obnovit po více než 20 letech těžbu v uranovém dole v Brzkově na Polensku. Horníci se do něj mají přesunout z jiné lokality, Rožné na Žďársku, kde těžba postupně končí.
Obyvatelům Brzkova se záměr nelíbí a proti této aktivitě v květnu založili občanské sdružení Naše budoucnost bez uranu. Aktuálně má osm členů. U jeho zrodu stála bývalá zastupitelka obce Marie Vencová.
První impuls k tomu zavdal podle ní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), když při své návštěvě kraje v březnu letošního roku měl do médií oznámit, že vláda uvažuje o znovuotevření dolu v Brzkově (kraj to později dementoval – pozn. aut.). „To nás vyděsilo,“ přiznává Vencovská. Přesto ale zůstali v obci s více než 260 obyvateli v klidu.
Až do května, kdy zjistili, že si vláda nechává zpracovat ekonomickou analýzu, na jejímž základě se bude koncem září rozhodovat, jestli důlní těžbu v Brzkově obnoví, nebo ne. To už bylo pro Vencovskou jasným signálem pro květnové založení občanského sdružení.
„Chceme, aby byl slyšet hlas lidu. Tím, že budeme vystupovat jako občanské sdružení, máme určitě větší možnosti, než kdybychom se ozývali jednotlivě jen jako občané,“ vysvětluje Vencovská.
Aktivita obyvatel malé vísky poblíž Polné má podporu i vedení tamního obecního úřadu. Místostarosta Aleš Bořil odmítl hlavní argument premiéra Sobotky pro obnovení těžby, a to udržení zaměstnanosti po uzavření stávajícího dolu v Rožné.
„Podle nás to žádná pracovní místa nepřinese. Dojde spíše ke zhoršení dopravy a nebude tu pracovat žádný Čech, ale pozice obsadí Bulharové nebo Rumuni,“ má jasno místostarosta Brzkova.
Plán na nový důl se nelíbí ani ekologickým sdružením.

Edvard Sequens ze sdružení Calla vidí za snahou obnovit těžbu uranu v Brzkově hlavně udržet tento druh průmyslu v Česku, ačkoliv se podle jeho názoru ekonomicky vůbec nevyplatí.
Postup státu v této souvislosti podrobil kritice i senátor Miloš Vystrčil (ODS), který ho označil za obdobný při hledání úložiště vyhořelého jaderného paliva, kde jsou na Vysočině stále ve hře tři lokality.
Podle Vystrčila stát opět selhal na komunikační úrovni - když oznámil něco do médií, aniž by to dopředu probral s vedením a obyvateli dotčené obce.
„Je to jako když se rozhodnete, že svého syna přihlásíte ke hře na harmoniku, a pak, když mu to jdete oznámit, tak zjistíte, že on nechce hrát na žádný hudební nástroj, ale chce chodit na fotbal,“ nabídl svůj pohled.
Ve spolupráci s ekologickým sdružením Calla připravují členové spolku Naše budoucnost bez uranu k tématu besedu pro veřejnost. Ta se uskuteční 27. června od 18 hodin v brzkovském kulturním domě. Organizátoři počítají s účastí 50 – 150 lidí.
„V případě vyššího zájmu besedu uspořádáme v odpovídajícím vedlejším sálu,“ doplnila pro úplnost Vencovská. Besedy se zúčastní řada odborníků na danou problematiku.

***

Historie dolu v Brzkově ?? Těžba v Brzkově na Polensku probíhala v rámci podrobného průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990. Podle informací na oficiálních internetových stránkách státního podniku DIAMO došlo poté k zakonzervování ložiska. V rámci něj vznikla jáma, menší povrchový lom a 6,6 kilometrů horizontálních důlních děl. Plocha chráněného ložiskového území je 6,29 kilometrů čtverečních. Během zhruba dvou let činnosti se podařilo vytěžit celkem 65,3 tun uranu. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod zemským povrchem.