Dlužníci se mohou těšit na úlevy

Mladá fronta DNES | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: Václav Janouš

Téměř 900 tisíc Čechů se motá v dluhové pasti. Teď doufají, že poslanci schválí návrh novely insolvenčního zákona, který jim pomůže z dluhů ven.

PRAHA Třicetiletý Jiří z jižních Čech dluží přes 3,6 milionu korun. Napůjčoval si, část peněz utopil v neúspěšném podnikání, část prohrál v automatech, něco prohýřil a zhruba milion jsou jen úroky, poplatky exekutorům či právníkům.
Nemá dneska nic – žije v pronajaté garsonce, sotva dokáže zaplatit nájem, bydliště má na radnici a bez toho, aby jeho závazky někdo „škrtnul“, se z dluhové pasti nikdy nevymotá. Podobně jako on má problém s dluhy 863 tisíc lidí, z toho 493 tisíc má více než tři exekuce. Všichni tak čekají, zda Poslanecká sněmovna schválí pro dlužníky výrazné ulehčení jejich oddlužení. Do Sněmovny totiž vrátili senátoři návrh novely insolvenčního zákona s úpravami. Dokument je klíčový proto, jak se lidé budou moci zbavit dluhů.
Jiří dnes o osobní bankrot požádat nemůže. Vyhlásit jej mohou jen ti, jejichž dluhy jsou nižší než tisícinásobek existenčního minima, tedy 2,2 milionu korun. Zároveň musí být schopni během pěti let splatit alespoň třicet procent dluhů, aby jim byl zbytek dluhů odpuštěn. „V mém případě bych musel splatit do pěti let více než milion. To je pro mě nereálné, abych vydělal tolik peněz a ještě mi zbylo na život,“ říká Jiří.
Pokud projde novela, minimálně limit výše dluhů se zruší. Zároveň však jsou ve hře jiné podmínky. Úplně původní verze novely insolvenčního zákona od bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána označovaná jako nulová varianta totiž nahrávala právě Jiřímu a věřil, že díky ní se z kolotoče exekucí dostane. Plánovala totiž osobní bankrot umožnit prakticky všem dlužníkům. Bez toho, aby dlužníci museli prokazovat, zda jsou schopni splatit část svých závazků, či nikoliv.
Pro představu: od roku 2008, kdy osobní bankrot zavedl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, vstoupilo do procesu oddlužení zhruba 150 tisíc lidí, úspěšně oddlužených je zhruba pětatřicet tisíc lidí. Lidé s nižšími příjmy, kteří nedokážou splatit v pěti letech třicet procent dluhu, jsou doživotně v pasti. Zůstane jim pouze částka potřebná k živobytí a své závazky musí splácet do konce života bez možnosti prominutí.

Pokračování na str. 3

Úlevy pro dlužníky
Nové podmínky pro cestu z dluhů

Pokračování ze str. 1

Řada dlužníků dnes pracuje načerno, protože jinak by jim z oficiálního příjmu při splácení dluhů zbylo minimum peněz. „Prostě se to nevyplatí. Čím více vyděláte, tím více vám sebere exekutor, jakmile nastoupíte do práce, okamžitě zaměstnavateli přijde upozornění, kolik vám má rovnou sebrat a poslat na exekuce,“ říká Tadeáš S., jeden z dlužníků, který si vydělává na různých brigádách a příjem nepřiznává.
V Česku mělo podle nejnovější mapy exekucí nějakou exekuci 9,7 procenta obyvatel, tedy 863 tisíc lidí. Více než 151 tisíc lidí má přes deset exekucí naráz a třeba jen v Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel.
Odborníci na exekuce tvrdí, že předlužení lidí je jedním z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů Česka, a to zejména proto, že chudí lidé s dluhy nemají motivaci snažit se pracovat.
„Do toho fungují různé oddlužovací agentury, které slibují, že pomohou lidem vyhlásit osobní bankrot. Jejich poradenství stojí i desítky tisíc korun a už tak špatnou finanční situaci dlužníků akorát zhoršují,“ říká ekonom Jan Marek. Poslanecký návrh insolvenčního zákona, který má největší šanci projít, je rozdílný zejména v tom, že do pětiletého oddlužení by mohl vstoupit dlužník jen tehdy, pokud by prokázal, že může každý měsíc zaplatit insolvenčnímu správci zhruba 1 089 korun a stejnou sumu pak poslat i věřitelům. Za pět let by to bylo dohromady 130 tisíc korun, které by dlužník musel uhradit. Nadále by však platila povinnost zaplatit za pět let alespoň 30 procent dluhů. O tom, kdo by splácel řádně měsíčně správci i věřitelům, ale nakonec by na třicetiprocentní hranici nedosáhl, by rozhodoval soud. Ten by mu zbytek dluhů odpustil, pokud by uznal, že se dostatečně snažil.
Senátoři naopak návrh změnili: vypustili z něj ustanovení o soudním přezkumu, pokud dlužník během pěti let nezaplatí alespoň 30 procent dlužné částky. Zmírnění podmínek požadovaly zejména organizace na pomoc lidem v tísni, které teď vyzývají poslance, aby schválili upravenou senátní verzi. „Varianta vzešlá ze Senátu přinese sociálně spravedlivé řešení, kdy téměř žádný předlužený člověk nezůstane bez možnosti do oddlužení vstoupit a zároveň splatí maximum toho, co bude v jeho možnostech, s jasným výsledkem na konci,“ píší v prohlášení zástupci sedmnácti organizací, jako je Člověk v tísni, Armáda spásy, Charita ČR nebo Asociace občanských poraden.

Souboj Sněmovny a Senátu

A senátoři teď tvrdí, že jejich verze je jednodušší. „Zákon (sněmovní návrh) má 343 paragrafů a jenom formulář pro napsání návrhu na oddlužení má 24 stránek. Kdo je schopný něco takového vyplnit?“ ptal se senátor za ODS Miloš Vystrčil.
Naopak sněmovní návrh měl poprvé silnou podporu a poslanci mohou jednoduše Senát přehlasovat a pak zákon půjde rovnou k podpisu prezidentovi. „Projde nejspíš sněmovní verze. Byla na ní velmi široká shoda všech stran – 154 pro, nikdo nebyl proti. Proti senátní verzi mají některé kluby výhrady,“ říká šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.
To samé si myslí i předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda z ODS s tím, že od návrhu, který připouštěl nulové oddlužení, se už hodně změnil. „My jsme nehlasovali ani pro sněmovní verzi, pokládali jsme ji za moc benevolentní,“ vysvětluje Benda.
Počty nově nařizovaných exekucí dlouhodobě mírně klesají. Mezi lety 2011 až 2017 došlo k celorepublikovému poklesu o 38 procent.
Oproti roku 2016 se v roce 2017 snížil počet nově nařízených exekucí zhruba o deset procent a za první pololetí letošního roku bylo nařízeno 254 808 nových exekucí, což je oproti stejnému období roku 2017 cca 10 procent. Za první pololetí loňského roku bylo nařízeno 254 808 nových exekucí, což je oproti stejnému období roku 2017 pokles o čtvrtinu. Celkově pak exekutoři vymáhají vůči fyzickým osobám 4 542 882 exekucí, vůči firmám pak 242 070 dalších.
„Těžko předjímat, jaká verze novely insolvenčního zákona Sněmovnou nakonec projde a do jaké míry se do ní promítnou návrhy Senátu. V každém případě se exekutorská komora domnívá, že k insolvencím je třeba přistupovat velmi zodpovědně a že je třeba skutečně posuzovat každý případ individuálně,“ říká mluvčí exekutorské komory Lenka Desatová.

***

9,7% Tolik lidí v Česku má nejméně jednu exekuci.

150tis. lidí vstoupilo do procesu oddlužení. Úspěšných bylo jen 35tis.