Drtivé vítězství myslivců v Senátu

myslivost.cz | Autor: Bohumil Sraka

41:16 PRO ústavní právo na zbraň!

Jedná se o další velké vítězství myslivců, střelců i ostatních občanů po předchozím úspěšném lednovém schválení důvodnosti naší-vaší stotisícové metrákové petice!

Partnerská spolupráce ČMMJ s Ligou LIBE, a léta naší průběžné tvrdé práce a osvěty přinesla ovoce, takže po tříhodinové bitvě slov a argumentů 11. června 2020 Senát na své schůzi jasnou většinou hlasů 41:16 schválil ústavní „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“, a nyní tento důležitý návrh míří do Sněmovny, kde se již rýsuje slušná poslanecká podpora.
O této významné události referovaly všechny celostátní televize a noviny, přičemž mnohé titulky zmiňovaly myslivce, jako např. „Máte právo vzít zbraň, jste-li napadeni“, „Senát vyslyšel myslivce a 102 000 občanů“. Jedná se o krásnou indicii toho, že myslivci ve společnosti něco znamenají a mají své slovo, tedy pokud se o něj přihlásí a berou.
Dovolím si shrnout, jak vše probíhalo, jak kdo hlasoval, kdo se svými projevy vyznamenal, a kteří senátoři - myslivci nás myslivecký stav zradili. Pomalu se nám množí dotazy myslivců a jejich rodin, koho za pár měsíců do Senátu volit, takže třeba zrovna tato jasná hlasovací informace může být pro leckoho dobrou odpovědí.

Velké poděkování všem statečným a aktivním!
 
V první řadě patří obrovské poděkování senátorům, kteří pro tento návrh hlasovali navzdory populisticko-pokryteckému protizbraňovému evropskému trendu. Jmenovitý seznam „41 statečných“ přinášíme níže. Samozřejmě také díky všem, kdo přispěli byť jediným podpisem pod peticí, která ústavní právo na zbraň „způsobila“.
Když jsem sbíral na mysliveckých akcích tisíce podpisů pod peticí, tak jsem i tisíckrát trpělivě odpovídal myslivcům a jejich rodinám na dotaz: „A bude můj podpis vůbec k něčemu?“ Schválení návrhu jasně ukazuje, že učinil správně ten, kdo pod petici svůj podpis připojil, a nedal na pivní řeči lenochů a škarohlídů, že „vždyť to nemá cenu, vždyť co může změnit jeden podpis?“.
V neposlední řadě si zaslouží uznání řada myslivců a střelců, kteří velmi aktivně sháněli podpisy pod peticí nebo iniciativně oslovovali své senátory ve svých okresech. Byla jich celá řada, nechť je mi prominuto, že není možné uvést všechny. Z myslivců velmi aktivně pomohli například Zdenek Glauder z OMS Opava, Luboš Hajný, Ivan Hoch z Václavovic, šéfredaktor Jiří Kasina, Václav Lokvenc z řádu Řád sv. Huberta, Dan Svrčula, Vlastimil Waic, Kamil Zahradník, Petr Zvolánek z Opočna a další. A ze střelců mají na úspěchu lví podíl kromě vedení Ligy LIBE - Pavla Černého, Carly Cizové a Jarka Pekaříka, především příznivci Ligy, např. manželé Tumlířovi a Palackovi z Prahy, Jiří Hynek, mistr světa ve střelbě z pistole Adam Tyc z Plzně, Eliška Nedvědová, Radek Cihelka a další.

Podpora takového množství senátorů byla až dojemná
 
V rozpravě vystoupilo mnoho řečníků, přičemž převážná většina příspěvků byla na podporu návrhu na ústavní právo na zbraň. Kromě podporujících senátorů, kteří redakci Myslivosti odpověděli na dotazy či poskytnuli svoje projevy níže, k velkým podporovatelům nás občanů patří MUDr. Ladislav Václavec a MUDr. Raduan Nwelati. Pan senátor Lumír Aschenbrenner například vtipně prohlásil, že „právo vlastnit zbraň bychom našim občanům upírat neměli, protože zlého muže se zbraní zastaví jen dobrý muž se zbraní“, a proto předložený návrh podpořil.
Velmi mile překvapil svojí podporou senátor Václav Láska. Musím uznat, že v minulosti jsme mu křivdili, když jsme ho považovali za odpůrce zbraní. V mezičase opustil tento senátor řady Zelených a lze říci, že je nyní rozumným senátorem na svém místě. Dokonce jsem neváhal se mu osobně omluvit za můj kdysi negativní názor, který je dnes již minulostí.
Skvělý projev měl i docent Jiří Cieńciała, který dokonce zacitoval jeden starý polský citát ve prospěch ústavního práva na zbraň. Pan senátor Zdeněk Nytra se naší věci právě zastal, když odporoval oponentce - senátorce Miluši Horské s tím, že nemluví pravdu, když tvrdí, že se mají navyšovat počty zbraní u nás. Naši věc podpořil i významný senátor Jiří Čunek. Na adresu (anti)zbraňové politiky EU řekl, že „ukážeme tímto, že se chceme rozhodovat samostatně, a nechceme si na tyto věci nechat sáhnout“. Není divu, že je na Vsetínsku tak velmi populární, a že jej lidi stále volí.
Další vážený senátor Jaroslav Doubrava uvedl stručně a jasně, že právo občanů na zbraň podporuje. Velmi mile překvapil i šéf senátorského klubu lidovců senátor Petr Šilar z Ústecko-Orlicka, který na rozdíl od jiných kolegů senátorů z KDU-ČSL hlasoval pro nás.
 
Největší „zbraňobijec“ Jiří Dienstbier klasicky proti nám
 
Jiří Dienstbier, jak jinak, opakovaně mluvil proti nám občanům. Naštěstí nenacházel příliš živnou půdu, ve svých dlouhých nejasných proslovech se ztrácel nejen on, ale i osazenstvo.
Proti nám vystoupil také senátor Milan Štěch, který v závěrečné fázi jako předsedající řídil hlasování, a neskrýval rozčarování, že v sále je plno, a přitom jen nějak málo senátorů je přihlášeno. Řada senátorů, kteří nechtěli poškodit senátní návrh, totiž místo zdržení se správně vytáhnuli kartu, a dali tak fakticky půl hlasu pro návrh. Dále proti nám vystoupili senátoři Anna Hubáčková, David Smoljak, Václav Hampl, Pavel Fischer a Marek Hilšer, který uvedl klasickou frázi, že „to povede k militarismu“.
 
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská perlila proti nám: „Já tě utluču láskou!“
 
Oproti předpokladům Jiří Dienstbier rozhodně nebyl tím, kdo tentokrát v Senátu šířil největší perly. Prvenství mu snadno v tomto ohledu vyfoukla Miluše Horská, senátorka za KDU-ČSL za Pardubicko. Hovořila docela dlouho proti nám, a kromě jiného prohlásila, že „nechce jezdit autobusem, kde by vyšla střela, která patřila někomu jinému“. A perlila dále, že „když bych měla svůj domov bránit se zbraní, musela bych na ni spát a to by mě tlačila“. Svůj projev pak korunovala výrokem dne, že kdyby se bránila útočníkovi, který by ji držel pod krkem, tak by mu řekla, cituji: „Já tě utluču láskou!“
 
Jak si počínali senátoři - myslivci? Některým byl bohužel bližší stranický kabát než zelená kamizola
 
Do Senátu bylo zvoleno několik myslivců, kteří hlasovali různě, a bohužel ne všem byla zelená myslivecká košile bližší než stranický kabát. Docent Peter Koliba jako velmi vzdělaný člověk, ale i jako správný myslivec, hlasoval pro. Další myslivec Michael Canov hlasoval pro myslivce, a to nejen teď, ale i při jiných příležitostech. Tomáš Czernin, kterého znám osobně jako slušného člověka, svojí pověsti také dostál, hlasoval pro myslivce, přestože vlastní svoji honitbu s rozsáhlými poli i lesy, a mysliveckou komunitu k výkonu práva myslivosti vlastně ani „nepotřebuje“. Naproti tomu jiný myslivec Václav Chaloupek se sice celou dobu tvářil „kamarádsky“ a žoviálně si s námi povídal, ale nakonec se zdržel, což je úplně stejné jako by hlasoval proti. Budou se podle toho řídit myslivci – Plzeňáci při dalších volbách, když tak „skvěle“ hájí myslivecké zájmy?! Dalším myslivcem, který nepodpořil návrh, byl Herbert Pavera, ten však aspoň na rozdíl od senátora Chaloupka bez vytáček „chlapsky“ dopředu sdělil, že se zdrží.
 
A jak hlasovali vaši senátoři?
 
V sále bylo přítomno 69 senátorek a senátorů, tedy 35 činilo kvorum pro přijetí usnesení.
Celkem 41 statečných senátorů a senátorek (v připojené tabulce podle abecedy, v závorce okres, rok zvolení a volební strana) zvedlo ruku v klíčovém hlasování PRO ústavní právo bránit se se zbraní. Zaslouží si nejen naše díky, ale jistě i hlasy svých voličů v jejich okresech, protože ukázali, že jsou senátory na svém místě, a že naslouchají občanům. Ty, kteří byli zvoleni v roce 2014, můžete svým hlasem ocenit již v podzimních senátních volbách, které se uskuteční ve dnech 2. a 3. října 2020.
 
Co se teď bude dít a jak to bude probíhat dál?
Honem ještě pošlete podpisy pod peticí!
 
Nyní senátní návrh poputuje do Sněmovny. Předtím ovšem chystáme přinést naši stotisícovou petici do Sněmovny k projednání obdobným způsobem, jakým jsme přinesli petici k podpoře naší věci do Senátu. Do Sněmovny poneseme metrák archů na přelomu června a července. Aktuálně máme asi 105 tisíc podpisů a rádi bychom zakulatili číslo na 110 tisíc. Tak nám prosím ještě nějaké podpisy pošlete. Petice je ke stažení zde: www.ligalibe.cz/ke-stazeni/nova-petice.
 
Buďte s námi nadále. Nedejme se!
 
Velmi mnoho informací lze vyčíst z projevů a odpovědí senátorů, které přinášíme níže. Máme dobře našlápnuto.
Jistě si vzpomínáte, že již jednou Sněmovna jasnou ústavní třípětinovou většinou ústavní právo na zbraň schválila, a to v červnu 2007, takže ani nyní neočekáváme nějaký názorový přemet. Petici za přijetí návrhu totiž podepsala spousta poslanců včetně premiéra Babiše a předsedy sněmovny Vondráčka.
Nutno ale dodat, že v roce 2007 to byl jiný méně dokonalý návrh, který se v prosinci 2007 zadrhnul právě v Senátu, když k němu nepřijal usnesení, tedy jej neschválil, ani nezamítnul. Proto nynější zdokonalený návrh míří opačným směrem - ze Senátu do Sněmovny.
Návrh už nyní podporuje velmi významná skupina poslanců napříč politickým spektrem, a máme tak slušnou šanci pro zachování příznivé zbraňové legislativy u nás. Podstatou návrhu je doplnění důležité věty „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“ do tzv. Listiny základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku.
Jedná se o to, aby zákonodárci viděli, že jako občané o zakotvení ústavního práva na zbraň stojíme, a že toto vnímáme jako podstatný příspěvek k zachování vnitřní i vnější bezpečnosti nás všech a jakousi praktickou i symbolickou pojistku pro zachování rozumné zbraňové legislativy u nás.
Předpokládáme, že Sněmovna se ke schvalování dostane na podzim tohoto roku, pak zamíří znovu do Senátu a nakonec k podpisu prezidenta. Vzhledem k tomu, že prezident Zeman s chotí také podepsal naši petici, tak ani u hlavy státu nečekáme názorovou změnu.
Tento úspěch nás opět posílil, o to více se nedáme. Nikdy!
 
A jaké jsou názory významných podporovatelů ústavního práva na zbraň?
 
Mgr. Miroslav Adámek,
místopředseda Ústavně-právního výboru
Šumperk, zvolen 2018 za ANO
 
Senátor Mirek Adámek nás v úsilí za ústavní právo na zbraň zcela jednoznačně podporuje, a to nejen nyní, ale dlouhodobě. A proto mu redakce Myslivosti položila pár otázek.
Jaké hlavní důvody Vás vedly k tomu, že jste hlasoval pro zakotvení práva na zbraň pro české občany v ústavním dodatku?
Při projednávání návrhu v Senátu se objevovala slova jako „symbolika, deklarace, bezpečnost, srozumitelnost“. Myslím si, že pokud ve společnosti vznikne potřeba zabývat se nějakou otázkou, nesmíme to přehlížet, ale naopak takové téma zvednout a podrobit je široké diskusi. Zde navíc vznikla petice, pod kterou připojilo svůj podpis několik tisíc našich spoluobčanů.
Naprosto chápu i postoj odpůrců, kteří naši aktivitu vidí jako zcela zbytečnou, která nic nepřinese. Já mám ale opačný názor, podle mě to není jen právní a výkladová otázka, ale i otázka potřeby vyvíjecí se národní i evropské společnosti. Podtrhují to slova, která jsem uvedl v první větě.
Především se jedná o pocit bezpečí, který je jednou ze základních potřeb každého z nás. Pokud bude náš návrh schválen a stane se součástí ústavního pořádku, potom bychom právo bránit se s zbraní v ruce povýšili na ústavní právo s možností přezkumu u ústavního soudu. Toto je z mého pohledu nejsilnější moment.
Zkuste si prosím zatipovat, zda projedná se ústavní právo na zbraň Poslaneckou sněmovnou, případně dalším legislativním procesem, a kdy bychom se mohli dočkat podpisu prezidenta.
Hodně si přeji, aby návrh prošel. Ale vůbec si netroufám tipovat, kdy by to mohlo být. Může dojít i k tomu, že se použije tzv. „člunek“ mezi Sněmovnou a Senátem a budeme vzájemně hledat konsenzus.
Jaký je Váš názor na postavení myslivců v současné společnosti? Jaké vidíte hlavní úkoly a poslání myslivců v naší současné krajině? Čím by se mohli více myslivci prezentovat a nebo co jim naopak škodí?
Práci myslivců sleduji a myslím si, že jejich činnost je velice významná pro péči o zvěř a krajinu, která nás obklopuje. Nemůžeme zapomenout na nedávný problém na Zlínsku s divokými prasaty, hovoří se o přemnožení spárkaté zvěře a dopad na krajinu i na obnovu lesního porostu, který byl zasažen kůrovcovou kalamitou. Myslivci mají v naší společnosti významné postavení a jsou jednou ze základních komunit, která ovlivňuje i společenský život na obcích, například vedle hasičů. Vzhledem k tomu, že mám mezi myslivci spoustu kamarádů, tak do jejich práce opravdu „vidím“. Vážím si jich a vlastně nemám nic, co bych jim vytknul. Mnohé negativní výroky a předsudky pramení z neznalosti problematiky. Je důležité myslet na osvětu. Líbí se mi třeba to, že se myslivci věnují práci s dětmi a mládeží, i to je dobrý způsob, jak prezentovat mysliveckou činnost.
 
JUDr. Miroslav Antl,
předseda ústavně-právního výboru
Rychnov nad Kněžnou, zvolen 2014 za ČSSD
 
Doktor Miroslav Antl je zcela jistě jedním z nejfundovanějších právníků na celé naší politické scéně, který je „odborným tahounem“, a proto jeho argumenty májí velkou váhu. Jako vždy přednesl skvělý projev ve prospěch zakotvení ústavního práva na zbraň, z kterého vybíráme:
Chci zdůraznit, že i já považuji za správné symbolicky povýšit toto právo, které je tady předkládáno, na obranu života a zdraví, života svého či jiného občana na úroveň ústavní, což má ostatně i význam v tom, že lidé se mohou ochrany základních práv dovolávat v rámci ústavní stížnosti u Ústavního soudu. Ostatně jedná se i o reakci na současné obavy o oblast bezpečnosti. Jako předseda ústavně-právního výboru senátního zdůrazňuji, že návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR, se závazky naší republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána, a je v souladu s právem EU.
Chtěl bych zdůraznit, že ostatně každá změna ústavního pořádku může v budoucnosti sehrát významnou roli. A případné legislativní excesy směřující k zásadnímu omezení, nabývání a držení zbraní budou adekvátně přezkoumávány v rámci stávajícího modelu přezkumu ústavnosti zásahů do vlastnického práva. Finální slovo ve vztahu k aplikaci a výkladu navrhovaného ustanovení by pak náleželo především Ústavnímu soudu. Z uvedeného je zřejmé, že navrhované ustanovení je systematicky správně zařazeno v rámci Ústavy, konkrétně v Listině základních práv a svobod, nijak nevybočuje z právního řádu ČR, je tedy, jak už jsem řekl, v souladu s ústavou, ústavními zákony, smlouvami podle čl. 10 ústavy a s dalšími zákony.
Další úvahy, které zde určitě znovu zazní, jsou úvahy o nadbytečnosti či přebytečnosti inkriminovaného ustanovení. Já bych zde chtěl poukázat na nález Ústavního soudu ČR, spisová značka Pl. ÚS 43/97, kde se Ústavní soud vyjádřil k zásadě superfluum non nocet, tedy nadbytečnost neškodí, nebo raději víc než méně. Ostatně obdobně lze poukázat na další nález Ústavního soudu č. Pl. ÚS 17/95 ze dne 25. 10. 1995.
Prosím všechny o podporu tohoto zcela zásadního doplnění Listiny základních práv a svobod, resp. Ústavy ČR, zdůrazňuji, a to my všichni víme, že zastupujeme občany ČR, ostatně ankety dokazují, že občané mají zájem na posílení bezpečnosti své obrany a souhlasí se specifikací Listiny základních práv a svobod tak jak ji navrhujeme. Já sám jsem se ptal voličů i ve svém regionu, žádají mě písemně i ústně, osobně, o podporu takovéto změny, protože skutečně mají reálnou obavu o svoji svobodu, nechtějí dopustit, aby ozbrojeni byli pouze ti, kteří lidem škodí a drží zbraně ilegálně. Prosím proto, abychom rozhodovali za sebe, nikoli za stranické a politické vedení.
 
Ing. Michael Canov,
místopředseda ústavně-právního výboru
Liberec, zvolen 2016 za STAN+SLK
 
Senátor Michael Canov je známým a dlouhodobým zastáncem myslivců. Například vloni na podzim v Senátu byl jeden z těch, kteří hlasovali proti paskvilnímu přílepku zákona o myslivosti k lesnímu zákonu z dílny radikálních zelených aktivistů. Nejen za to mu patří velký dík. I jemu redakce Myslivosti položila otázky a zde jsou jeho odpovědi:
Vzhledem k tomu, že reálně hrozí, že se Evropská unie pokusí omezit právo na držení zbraně směrnicí či dokonce nařízením, byl hlavní důvod legislativní. Zatímco unijní právo má přednost před „obyčejnými“ zákony, u zákonů „ústavních“ už tato přednost neplatí. Alespoň podle mého právního názoru ne. A již to dal důrazně najevo například Ústavní soud Spolkové republiky Německo. Ten totiž uznává, že „Všeobecná pravidla mezinárodního práva se svou právní silou řadí za Ústavu, avšak před zákony spolku a zemí.“
Druhým důvodem je pak preventivní význam legislativního zakotvení práva na zbraň do ústavního pořádku, neboť toto, pokud se to skutečně povede, bude velmi silným signálem Evropské unii jako takové (především Evropské komisi) i jednotlivým členským zemím, že je to snad od schválení evropské směrnice či dokonce nařízení, které by toto právo občanům odnímalo, odradí.
Zkuste si prosím zatipovat, zda projedná se ústavní právo na zbraň Sněmovnou, případně dalším legislativním procesem a kdy bychom se mohli dočkat podpisu prezidenta.
Z hlediska hlasování ve Sněmovně jsou tam, na rozdíl od Senátu, kde se jeho členové rozhodují individuálně podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, stranické instrukce rozhodující. Protože současné složení Sněmovny je takové, jaké je, bude rozhodující o správnosti zakotvení předmětného práva do ústavního pořádku přesvědčit pana premiéra. Pokud se ale bude Sněmovna zabývat senátním návrhem zákona ještě v tomto volebním období, čímž si nejsem zdaleka jist.  
Mě ale trápí v současnosti ve vztahu k myslivcům také přílepek, který Senát odkýval na konci loňského října v novele lesního zákona. Odkýval ho proto, že senátoři, přestože byli většinově stejného názoru jako já, že je přílepek obsahový zmetek, uvěřili panu ministrovi, že se do doby odložené účinnosti o dva roky, nesmysly uvedené v mysliveckém přílepku odstraní. Já se na slepou víru spoléhat nechtěl a nechci, a proto jsem bojoval jsem za jeho zrušení, ale marně.
Nyní máme červen, volby za necelých 16 měsíců a novela mysliveckého zákona byla teprve před několika dny předložena do vlády. Tak uvidíme, jestli se vše stihne a v jaké podobě. Nerad bych zažil situaci, kdyby Senát nemohl dát pozměňovací návrh k odstranění nesmyslů či vylepšení budoucí novely zákona, neboť bude končit volební období Sněmovny, kdy všechny rozjednané zákony „padají pod stůl“, a hrozilo by, že by říjnový přílepek vstoupil v účinnost.
 
Mgr. Martin Červíček, brig.gen.v.v.,
hlavní navrhovatel
Náchod, zvolen 2018 za ODS

Generál Červíček byl sice zvolen do Senátu teprve před dvěma lety, ale hned si vysloužil velké ostruhy, když se nebál ukousnout obrovské sousto a stal se oficiálně hlavním navrhovatelem ústavního práva na zbraň. Stal se tak zástupcem celkem 35 senátorů, kteří ústavní dodatek navrhnuli, což je jeden z největších senátních návrhů v celé historii Senátu. Z projevu generála Červíčka vybíráme:
Jsem přesvědčen o tom, že Listina základních práv a svobod je drahocennou součástí našeho ústavního pořádku. Dokonce dávám za pravdu kolegům, kteří hovoří o tom, že bychom měli do ní vstupovat obezřetně, citlivě, v těch závažných případech. Ale debaty, nejenom o zbraních a o tomto právu bránit svůj život nebo život někoho jiného i se zbraní, jsou dokladem toho, že se do Ústavy, resp. do Listiny základních práv a svobod, vstupovat bude muset, protože společnost se průběžně mění.
Obávám se, že neplatí něco ve smyslu, až tu bude návrh na omezení zbraní, tak to teprve udělejme. Nebude to pak už pozdě? A platí to pro jakákoli jiná další témata.
Tento návrh nemá posilovat ústavní právo na nošení zbraní. Nemá ani posilovat ústavní právo na nošení zbraní! Nejsem příznivcem neseriózních informací nebo ovlivňování kohokoli. Neporovnávejme například ČR s USA, zbraňová legislativa je tam úplně rozdílná. Jenom připomenu, v ČR máte povinnost vykonat zkoušky, než dostanete zbrojní průkaz, máte i jiné povinnosti, dokonce velmi výrazné omezení v případě, že něco spácháte, jste pod pravidelnou kontrolou, ale to nejdůležitější, oproti USA díky naší zbraňové legislativě máte evidenci legálních zbraní. Největší problém bezpečnosti v kterékoli zemi na světě je problematika nelegálních zbraní, a státy, které jakýmkoli způsobem připustily omezení legislativy, která upravuje legální zbraně, se dopouštějí té největší chyby při zajištění bezpečnosti někdy do budoucna, při změně bezpečnostních okolností.
 
JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.
Benešov, zvolen 2018 za STAN
 
Doktor Hraba nezapře, že je jedním z nejvzdělanějších senátorů. Vedle podpory ústavního práva razí také zásadu „můj dům, můj hrad“, která má obráncům přinést jistou beztrestnost při obraně majetku zbraní před zlodějem, chce v budoucnu do zákona zakotvit. Z vynikajícího projevu s historickými metaforami hodného vzdělance, vybíráme:
Mnoho slov už během projednávání tohoto návrhu bylo řečeno, k ústavnímu právu, k právu nošení, držení zbraní, byla zde účelově zaměňována tato úprava s úpravou nutné obrany, bylo mluveno o opodstatněnosti držení zbraní, nebezpečí zbraní a podobně, o dopadech nového ústavního práva na výklad práva prostého a podobně.
Myslím, že je třeba připomenout samotnou podstatu důvodu projednávaného rozšíření katalogu základních lidských práv a svobod. My totiž nemluvíme o nějaké neutrální nebo nepodstatné změně textu listiny, mluvíme o ústavním zakotvení základního práva člověka, občana, o zakotvení dalšího lidského práva. Neubráním se přirovnání, že pro mě osobně je navrhované doplnění základních práv jakousi ústavně právní vozovou hradbou, která může bránit práva obyvatel před velmi pravděpodobnou novodobou směrnicovou křížovou výpravou. Jenom pokud bude základní lidské právo bránit život i se zbraní deklarované na ústavní úrovni, tak bude možné čelit snahám o omezení základních lidských práv svobodných Čechů, Moravanů, Slezanů. Údajně mají těchto práv až příliš, to slyšíme z Bruselu neustále.
I s rizikem, že má slova budou vytrhávána ze souvislosti a bude s pohoršením tvrzeno, že jsem EU přirovnal ke křižákům, což je samozřejmě hloupost, se nemohu ubránit přirovnání, analogii nebo alegorii, chcete-li. Mně se vybavuje jako katolíkovi příběh z historie, příběh příznivců kalicha, v Čechách, ne jejich učení ani skutky ani osudy, ale princip zacházení s jejich právy. Mohl bych použít samozřejmě třeba Brežněvovu doktrínu, ale raději zůstanu u tohoto příkladu z dávné historie, který není příliš diplomatickými manýry korigován.
Svoboda vyznání v Čechách totiž nijak neomezovala ostatní obyvatele Svaté říše římské. Přesto taková míra svobody v zemích Koruny české někomu vadila. Měla být zvnějšku omezena a její nositelé ztrestáni. Samozřejmě i za podpory zevnitř.
Dnes nehrozí tresty na životě ve středověkém smyslu, určitě ne, pokud ale bude člověk povinně odzbrojen, a ty tendence tady jsou, pak ten, kdo ho nechal odzbrojit, si musí být vědom, že dotyčného posílá v případě jeho napadení do nerovného souboje. Útočník se nějakým zákazem nošení zbraní určitě omezovat nenechá, ilegálně držená zbraň bude pravidlem. Ilegálně držená zbraň bude jediná varianta. Přitom tendence z Unie tu jsou jednoznačné, odzbrojit ty, kteří mají zbraň legálně, vzít jim střelné zbraně, zakázat nošení nožů, zakázat nošení čehokoli, co by mohlo být použito k reálné obraně jako zbraň. Vzpurné státy budou k odzbrojení jejich obyvatel donuceny, pod jakoukoli záminkou, třeba i pod záminkou zajištění volného trhu. Poslední prohra ČR byla totiž odůvodňována zajištěním volného trhu.
Pokud tedy postavíme onu jakousi ústavně právní vozovou hradbu, pak máme naději, že posádka na její korbě bude bojovat. Samozřejmě máme naději, ne jistotu, ale bez možnosti bojovat je prohra předem jistá, nebudeme-li mít možnost, jak se bránit, pokud nebudeme mít právo zakotvené na ústavní úrovni. Naděje na možnost souboje a vítězství bude existovat pouze, pokud bude toto právo ústavně zakotveno. Pokud nezakotvíme základní lidské právo bránit se i se zbraní, pak je jistota, že budou obyvatelé Čech odzbrojeni. Hlasuji proto pro zavedení práva bránit život i se zbraní, beze zbraně se totiž nikdo neubrání, ubrání se jenom mizivé procento lidí.
 
 
MUDr. Jitka Chalánková
Prostějov, zvolena 2018 jako NK
 
Doktorka Chalánková je velmi milá dáma, která je známá svými zásadovými názory ve prospěch práv a svobod občanů a proti zbytečným přeregulacím. Z jejího skvělého projevu vybíráme:
Právo na sebeobranu máme zakotvenu jen v trestním zákoně, a to ještě jen mimochodem jako okolnost vylučující protiprávnost, přitom je to základ a přímý důsledek všech ostatních přirozených práv, zejména pak práva na život. Mám-li právo na život, pak logicky mám i právo dělat vše pro to, abych si jej zachoval, tj. bránit se každému, kdo by se mne snažil zabít. Logicky to patří do listiny.
Nedivím se veřejnosti, že je znepokojena snahou EU o omezování držení zbraní a implementaci směrnice o omezování držení zbraní do našeho právního pořádku. Máme zbraňový zákon, který je jedním z nejlepších na světě, nedochází zde k páchání zločinů legálně drženými majiteli zbraní, přestože se manipulativně někdy dozvídáme opak.
Je potřeba vnímat nebývalý vzrůst násilí v západních zemích, doufám, že se nedostane taková situace do našich zemí, ale opravdu nemůžeme vyloučit vůbec nic. Zatím se zdá, že tam, kde násilníci a rabující davy vědí, že jsou zde majitelé legálně držených zbraní, tak tam je ta situace lepší, protože už jen informace, že jsou tam lidé, kteří drží legálně držené zbraně, je preventivní a může násilníky zastavit.
 
 
Mgr. Jan Tecl, MBA
Chrudim, zvolen 2018 za ODS
 
Senátor Tecl vždy patřil k významným podporovatelům naší stotisícové petice, jakož i ústavního práva na zbraň. A i on odpověděl na otázky redakce:
Česká republika má velmi kvalitní zákon týkající se držení zbraní. Tento názor podporuje celá řada odborníků. Zakotvení práva bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní v ruce za podmínek, které stanoví zákon do Listiny základních práv a svobod, považuji za demokratické a přínosné.
Výhodou senátního návrhu zákona je, že posiluje současnou právní úpravu a jeho projednávání v Senátu ukázalo, že jeho podpora je napříč politickými stranami. Proto se domnívám, že existuje reálná šance, aby návrh prošel i Sněmovnou. Bude ale samozřejmě záležet, v jakém časovém horizontu bude novela zařazena na program jejího jednání.
Myslivost považuji za významnou spolkovou činnost, která pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě. Systematická péče o zvěř v našich lesích i mimo ně zachovává lesní porosty a fungující ekosystém lesa. Chrání zemědělskou produkci. Zvěř prospívá zemědělství i lesu, ničí škodlivý hmyz, plevel, hraboše, myši. Je však potřeba přírodě pomoci se o tuto zvěř starat.
Myslivcům škodí zjednodušující pohled na jejich práci. Myslivci nejsou jen lovci zvěře, naopak. Myslivci zastávají péči o lesní zvěř a jdou do přírody nejen tehdy, když neprší a nejen když se chtějí relaxovat pohybem na čerstvém vzduchu. Myslivci vyrážejí na své honitby za každého počasí, udržují tradice, musejí se neustále vzdělávat v různých oborech lidské činnosti a učí nás respektu k přírodě. Myslivecké spolky na venkově pomáhají organizovat společenské dění v obci, stejně jako hasiči či zahrádkáři. Jsem proto přesvědčen, že myslivci pro nás všechny, často ve svém volném čase, odvádějí vysoce kvalifikovanou práci – se znalostí místního prostředí, potřeb zvířat, lesa i lidí.
 
RNDr. Miloš Vystrčil,
předseda Senátu
Jihlava, zvolen 2016 za ODS
 
Pan předseda Vystrčil je velmi zkušeným senátorem a ukazuje se, že je i vskutku důstojným nástupcem zesnulého předsedy Jaroslava Kubery. Vahou svojí autority velmi přispěl ke schválení tohoto senátního návrhu. Redakci Myslivosti odpověděl v době, kdy řeší mnohem závažnější situace, překvapivě rychle, stručně a výstižně:
Současnou právní úpravu kolem zbraní nepovažuji za dostatečně jasnou a srozumitelnou, proto jsem hlasoval pro zakotvení práva na zbraň pro české občany v ústavním dodatku.
Jak dopadne hlasování ve Sněmovně nebudu ze zásady tipovat.
Myslivce považuji především za ochránce lesa. V tomto smyslu bych velmi uvítal, aby více než kdy jindy v dnešní „kůrovcové době“ spolupracovali s lesními hospodáři a vlastníky lesa a efektivně bránili přemnožení lesní zvěře, která likviduje zejména mladé stromky.
 
 
 
Video z hlasování, které má již 13 000 zhlédnutí www.facebook.com/LIGA.LIBE/videos/288526668986053
 
Celý stenozáznam i s videozáznamem senátního jednání je zde: https://bit.ly/37DsAzy
 
Dr. Ing. Bohumil STRAKA
člen ČMMJ a Liga LIBE

Tabulka-Hlasovani

https://myslivost.cz/Pro-myslivce/Aktuality/Drtive-vitezstvi-myslivcu-v-Senatu