Firmy budou moci řetězit smlouvy

Hospodářské noviny | Rubrika: Byznys | Strana: 13 | autor: Miroslav Petr

pracovní právo

Regulace smluv na dobu určitou brala části zaměstnanců práci Novela zákoníku má změnit pravidla pro sezonní práce

Stovkám firem a desítkám tisíc lidí může změnit život novela zákoníku práce, kterou příští týden začnou projednávat poslanci. Návrh skupiny senátorů, který minulý měsíc už schválila i vláda, umožní v některých profesích prakticky neomezeně řetězit dosud regulované smlouvy na dobu určitou. Podle předkladatelů by měl změnu projednat parlament co nejdříve. Jinak hrozí, že už v nejbližších měsících skončí pracovní poměr odhadem stovkám lidí. A to přesto, že jejich zaměstnavatel pro ně dost práce má.

Současná úprava zákoníku práce totiž povoluje smlouvu na dobu určitou prodloužit maximálně dvakrát. Další může zaměstnanec uzavřít se stejnou firmou až po třech letech. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek to prosadil jako zavedení větší jistoty zaměstnanců – v domnění, že po sérii tří termínových smluv budou s nimi firmy uzavírat smlouvy na dobu neurčitou.

„Ukázalo se ale, že to má mnohem víc negativních důsledků. Firmy, které z nějakého důvodu nemohou dát smlouvu na dobu neurčitou, přicházejí o schopné lidi, kterým vyprší limit termínovaných smluv. Zaměstnavatelé tyto zkušené pracovníky začali v nouzi nahrazovat najímáním agenturních zaměstnanců,“ popisuje situaci senátor Miloš Vystrčil, jeden z iniciátorů novely zákona, kterou podpořila koalice i senátoři za ČSSD.

Návrh počítá s tím, že v odůvodněných případech (například sezonní práce ve stavebnictví, zemědělství, průvodci na zámcích nebo v jiných oborech při výkyvech v získávání zakázek) budou moci zaměstnavatelé opakovaně zaměstnávat osvědčené a zaškolené lidi. Bude však nutná dohoda s odbory nebo vnitřní předpis zaměstnavatele. Vystrčil se začal problémem zabývat na základě podnětu odborářů z jihlavské firmy Bosch Diesel. Ale záhy upozornily na problém další firmy. „V případě, že nedojde ke změně, budeme nuceni některé zaměstnance propustit nebo je „převést“ pod agenturu. S touto druhou variantou budeme mít vícenáklady na úkor našich kmenových zaměstnanců,“ varuje Koloman Huťťan, personální ředitel výrobce součástí pro automobily společnosti TRW-DAS v Dačicích. Ve smlouvě na dobu určitou tu pracuje 59 z 577 výrobních pracovníků.

Majitel lesnické společnosti Larix z Jeseníku Miroslav Švec připomíná, že neomezené řetězení v jeho oboru umožní místním lidem se v létě opakovaně vracet do pracovního poměru, například při výsadbě stromků. V zimě pak pracují často jako vlekaři na sjezdovkách nebo v dalších službách v turistickém ruchu. „Pokud tuto možnost nebudou mít, skončí na pracovním úřadě,“ tvrdí Švec.

Tyto argumenty schvalují nejen profesní sdružení firem, jako je Svaz průmyslu a dopravy, ale i odborové svazy. Všichni navrženou změnu podpořili. „Současný model je tvrdá aritmetika, která nereaguje na případy z praxe,“ soudí ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková. „Hrozí, že několik lidí bude muset kvůli konci termínové smlouvy odejít,přestože je pro ně práce,“přidává se Jiří Bartoš, šéf odborů ve společnosti Minerva Boskovice.

Odborníci na pracovní právo však varují před možným zneužitím nových pravidel. „Výjimky v určitém rozsahu považuji za potřebné. Problém ale hrozí tam, kde nepůsobí odbory a firma může nastavit řetězení smluv vnitřním předpisem. Návrh novely v takovém případě neříká konkrétně a přesně, za jakých podmínek může k řetězení dojít,“ reaguje specialistka na pracovní právo Nataša Randlová z advokátní kanceláře Randl Partners.

***

V jakých oborech pracují lidé se smlouvou na dobu určitou (data z roku 2010)

zdroj: ČSÚ, SPd

Smlouvy na dobu určitou v Česku a v cizině 

4,9 milionu lidí pracuje v Česku v zaměstnaneckém vztahu (na dobu neurčitou, určitou, částečný úvazek, současně na mateřské dovolené,…).

421 000 Zhruba tolik zaměstnanců pracuje v Česku na základě termínové smlouvy na dobu určitou.

Podíl osob se smlouvou na dobu určitou na celkovém počtu zaměstnanců (v %)

26,5Polsko

14,5Německo

13,5Francie

9,1Rakousko

8,6Česko

8,5Maďarsko

4,4Slovensko

2,2Litva

13,5prům. EU-27