Jestřábí oko vyhnance z pozemků

FaktorS | Rubrika: Stranické peníze | Strana: 28

OD NOVÉHO ROKU ZAČAL V ČESKU FUNGOVAT ÚŘAD, KTERÝ BUDE KONTROLOVAT FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH STRAN A NÁKLADY NA PŘEDVOLEBNÍ KAMPANĚ. VEDE HO VOJTĚCH WEIS, BÝVALÝ NÁMĚSTEK VE STÁTNÍM POZEMKOVÉM ÚŘADU, Z NĚHOŽ BYL PŘED DVĚMA LETY NEMILOSRDNĚ VYHOZEN.

Bývalý odborový právník, tajemník zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a nyní dohlížitel nad stranickými financemi, především ale člen ČSSD, za kterou také roku 2010 neúspěšně kandidoval do sněmovny. Spojen je zejména s politickou aférou ve Státním pozemkovém úřadu. Tam měl coby náměstek na starosti vracení půdy církvím. Koncem roku 2014 ho však po pouhých několika měsících odvolala tehdejší šéfka úřadu Svatava Maradová. Údajně proto, že Weis nedokázal zvýšit výkonnost v daném úseku. Bylo ale veřejným tajemstvím, že padáka dostal na popud ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Jeho vyhazov vyvolal v sociální demokracii pozdvižení. „Odvolání náměstka Státního pozemkového úřadu pana Vojtěcha Weise považuji za čistě účelovou věc. Pravou příčinou odvolání je snaha ČSSD zabránit prosazování politických vlivů do rozhodování SPÚ,“ reagoval tehdy Jan Hajda, senátor a mluvčí ČSSD pro zemědělství. Strana naznačovala, že Weis byl nepohodlný lidovcům, kterým prý šlo o ovlivnění verdiktů úřadu, zejména ve sporných restitučních případech, ve prospěch církví. O větší koaliční roztržku však nikdo nestál, a tak se Weis musel se svým odchodem smířit.

JEN NA PAPÍŘE

Teď tedy přišla satisfakce, ale případné plány na pomstu může šéf nového úřadu poslat k ledu. Jeho instituce totiž bude ještě dlouho fungovat jen na papíře. Stále nemá sídlo, členy vedení a pracovníky. Zbývající čtyři členy úřadu má Senát doporučit prezidentovi ke jmenování teprve v polovině ledna. „Od Nového roku budeme muset povinnosti nějakým způsobem plnit. Bude to komplikované, ale snad to ve spolupráci s ministerstvem vnitra zvládneme. Doufám, že personálně se zajistíme do prázdnin,“ řekl Weis těsně před koncem roku.
Parlamentní strany deklarují, že jsou na státní dozor připraveny, především ODS ale tvrdí, že zřízení speciálního úřadu v tomto formátu je zhola zbytečné. „Objem práce je takový, že ho v tomto počtu nelze zvládnout. Nakonec vznikne velká instituce s desítkami, možná i stovkami pracovníků,“ varuje místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

ÚŘAD PRO DOHLED NAD FINANCOVÁNÍM POLITICKÝCH STRAN

Jeho úkolem je kontrolovat financování stran. Ty musejí předložit vždy k 1. dubnu finanční zprávu o svém hospodaření včetně přehledu peněžních darů, úvěrů nebo peněz vynaložených na volební kampaně. Vše jsou povinny shromažďovat na speciálním a veřejně přístupném transparentním účtu. Od jednoho dárce, jednotlivce nebo firmy může strana přijmout dohromady maximálně tři miliony korun ročně. Hlavní agenda v podobě posuzování výročních finančních zpráv připadne úřadu až v dubnu 2018, dokdy musejí politické strany a hnutí předložit zprávy za předchozí rok. Úřad ale již nyní zprovoznil datovou schránku, kam lze údaje posílat.