Modrý senátor k převratu v ÚSTRu: Jde o něco nevysloveného

parlamentnilisty.cz | Rubrika: Rozhovory | Strana: 0 | Autor: Radmila Zemanová-Kopecká

ROZHOVOR

Senátor Miloš Vystrčil (ODS) je odpůrcem změn, které proběhly v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Je jedním z těch, kdo je přesvědčen o tom, že s nástupem opozice k moci by mohlo dojít ke změně účelu ÚSTR či jeho paralyzování, a to na politickou zakázku. ParlamentníListy.cz proto požádaly senátora o rozhovor, aby svůj postoj podrobněji vyložil.

Z řad koalice zaznívá, že až se dostane k moci opozice, bude ÚSTR využívat účelově. Není to ale tak, že už od začátku byl ústav založen účelově, tedy ani ne tak k bádání, jako k vyrovnání se s minulostí, tedy k získávání informací o případných politických soupeřích?

Tak ústav určitě nebyl založen, aby se nebádalo. Byl ale také založen k tomu, aby se vzdělávalo, prezentovalo, seznamovalo se s tím, co kdysi bylo. Ten ústav se také od počátku jmenoval Ústav paměti národa, abychom nezapomněli se z těch chyb, k nimž došlo v minulosti, poučit.

Pokud se ptáte, zda tento ústav byl založen účelově, tak skutečně tak založen byl. Byl založen za účelem, abychom nezapomněli, co jsme si v minulosti prožili, abychom si to tím pádem nemuseli prožít znovu. Máte-li ale na mysli, že si nějaká strana či skupina lidí rozhodla založit ústav, tak to si nemyslím. Nakonec, ten zákon v určitém okamžiku podpořili i sociální demokraté a na semináři k tomuto tématu mluvil také pan Grulich, který se toho tehdy za ČSSD účastnil. Sociální demokraté typu pana Battěka nemají důvod, aby ten ústav nefungoval a lidé se neměli možnost s tou minulostí seznámit.

Právě proto není bez zajímavosti, proč dochází takřka k hysterii, s předpokladem, že by se podle všeho měli dostat k moci sociální demokraté, že bude ÚSTR zavřený, nebo že s citlivými materiály bude manipulováno.

Víte, my jsme uspořádali seminář právě proto, aby se to odhysterizovalo. V médiích zaznívalo, že ústav je v agonii a já bych byl například rád, kdyby na tom semináři vystoupil pan Lukáš Jelínek, Petr Uhl nebo paní Petruška Šustrová a řekli “ano, agonie je příliš silné slovo, ale to a to v něm nefunguje, pojďme si to vyříkat“. Lukáš Jelínek se o to nějakým způsobem i pokusil. Na druhé straně, hned za ním vystoupili dva řečníci, kteří vysvětlovali okolnosti například kolem recenzovaného časopisu, kdy bylo vysvětleno, že stát se recenzovaným časopisem není nyní možné, protože recenzované časopisy se povolují jednou za dva roky. Tomu bych rozuměl. Ale nedošlo tam k žádnému přiznání chyby ze strany rady ústavu a ve chvíli, kdy se nedočkáte žádné sebereflexe, tak to podezření, že účel změny rady je jiný, než tu práci zlepšit, spíše naroste.

A to je přesně můj případ. Nenabyl jsem dojmu, že je možné stoprocentně věřit, a to to řeknu jemně, že je účelem té nové rady jenom tu práci ústavu zlepšit.

A jaký účel v tom tedy vidíte?

Já si myslím, že koná buď podle nějakého nevysloveného, nebo dokonce vysloveného politického zadání, a to je ten ústav paralyzovat. Paralyzovat, nebo dokonce zrušit, hlavně aby se zabýval jinými věcmi a nezabýval se odhalováním té minulosti, aby tyto věci byly potlačeny, což by bylo velmi špatné.

Zaznívají ale i názory, že by se mohl tento ústav začlenit do Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR…

To už se mnohokrát vysvětlovalo, že to dost dobře nejde, že jsou to instituce, které se liší. Já nejsem odborník na tuto záležitost, ale bylo to několikrát vysvětlováno, že Ústav soudobých dějin je něco jiného, Akademie věd ČR je také něco jiného a tento ústav je také něco jiného. Je to ústav, který má přesně vymezené poslání, aby některé věci byly nejen zkoumány vědecky, ale aby tam docházelo k prezentaci, aby docházelo ke vzdělávání. Nakonec, vznikal jako jeden z posledních v postkomunistických zemích.