Nad Klíči se vzrušeně debatovalo o demokracii a současné společnosti

Jihlavské listy | Rubrika: Aktuality | Strana: 3 | autor: Jiří Varhaník

Zastánci demokracie a kritici současného stavu české společnosti se názorově střetli při debatě o chystané soše „Klíče“.

Dva dny před uplynutím 65 let od popravy dr. Milady Horákové se ve čtvrtek v jihlavském divadle DIOD konala veřejná beseda o možném vzniku sochy Klíče. Ta má podle autorů ideje oslavovat nástup demokracie v roce 1989.
S myšlenkou na vznik sochy přišel senátor Miloš Vystrčil (ODS), za svoji ji pak přijal Spolek za navrácení sochy T. G. M. do Jihlavy. Žulovou sochu svazku klíčů s přívěškem v podobě lipového listu navrhl havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák. Nyní spolek ve spolupráci s Jihlavou uvažuje o možném umístění památníku.
Debaty v DIODu se za Spolek účastnili Petr Palovčík, architektka Martina Kozáková, Marie Bohuňovská, Miroslav Paulus a Miloš Vystrčil. Technické okolnosti sochy vysvětlil sochař Dvořák. Debatovat a polemizovat přišlo dvacet občanů města.
Jak v úvodu vysvětlil Palovčík, chce Spolek akcemi upozorňovat na nebezpečí totalit. Podařilo se mu už vrátit do Jihlavy zmenšenou repliku Šlezingerovy socha Masaryka, realizoval upomínky na úmrtí Václava Havla či procházky po místech spojených s obětmi totality.
Palovčík také promítl ukázky mecenášství v oblasti vzniku soch z poslední doby: sochy Zvěstování Panny Marie (bronzové dílo v Bohdanči u Kutné Hory, 2007), Metamorfózy roku (pískovcovou sochu v Praze Chodovské tvrzi, 1998) a Pocta hornictví (kovovou sochu darovanou kováři Ostravě, 2011).
Na jihlavskou sochu Klíče je nyní k dispozici 100 tisíc Kč, které věnovala společnost ACO. Ta podle Spolku navíc přislíbila pomoc při vytváření nerezových spojovacích kruhů. Náklady mají celkově dosáhnout asi tří set tisíc Kč, spolek je chce pokrýt od mecenášů.
Hned v úvodu čtvrteční besedy anonymní divák, který se odmítl představit, označil Václava Havla s využitím citací různých textů za „zločince a alkoholika“, jemuž by neměla být stavěna socha na veřejném prostranství. Revoluci v roce 1989 označil za dohodu o převzetí moci.
„Mně ten pomník přijde taky docela nevhodný vzhledem k celé situaci, jaká je v tomhle státě, jak na tom lidi jsou… Vadí mi, že se na to nikdo neptá normálních lidí,“ dodal mladý divák. K názoru se přidali i další, poukazovali na bezdomovce na lavičkách jako symbol doby.
Marie Bohuňovská či náměstek primátora Milan Kolář (Forum Jihlava) oponovali a v reakci vyjádřili hlubokou úctu osobnosti Václava Havla.
Pětaosmdesátiletá paní Vilma Remsová připomněla momenty z listopadu 1989, kdy poprvé v Jihlavě vystoupili na kašnu tři odvážlivci: „A byl nás tam jenom hlouček…, ale těch hloučků přibývalo… Tu revoluci nemůžete upřít především studentům, hercům a všem odvážnými lidem, kteří se přidávali!“ reagovala.
Podnikatel Miroslav Tomanec a architektka Lenka Tomášová (oba Forum Jihlava) z publika kritizovali podle nich nedemokratický a architektonicky nevhodný postup vzniku památníku. „Mně to příliš připomíná volební kampaň pana senátora, práci pro přítele sochaře…,“ argumentoval Tomanec.
Jihlavský radní Vítězslav Schrek (ODS) tento argument označil za „neuvěřitelnou ránu na solar od politicky angažovaného člověka.“
Jak uvedl v reakci Palovčík, je Spolek v tuto chvíli určitým mecenášem: „A pokud byste chtěl, ať jste sebeširší veřejnost, diktovat spolku co a jak má dělat, tak to si myslím právě, že není zrovna to demokratické…,“ oponoval Tomancovi. Spolek se podle něho nebrání umístění památníku na soukromý pozemek, ale byl ke spolupráci městem osloven.
„Jako zástupce města Jihlavy se stydím, že jsme velmi rychle uměli zlikvidovat tank a Gottwalda, pak dlouho dlouho nic… A když už k nějakému konsenzu dojdeme, tak někdo zase řekne ne…! Musíme se domluvit, buďme jednotni…, vždyť za chvilku umřem,“ podpořil vznik památníku demokracie náměstek Milan Kolář.
Schrek se pozastavil nad minimální účastí Jihlavanů při debatě, paní Remsová nad tím, že dnešní studenti netuší, co byl 17. listopad.
„Ty Klíče jsou tady proto, protože jsou lepší než flinty milicí -za ty jsme to vyměnili… Tu sochu je třeba mít na očích, aby se děti ptaly, proč to tam je a co to znamená. Je třeba s nimi mluvit…,“ řekla.