Návrat svobody na břehu Jihlavy připomínají originální klíče

Mladá fronta DNES | Rubrika: Příloha - 30 let svobody | Strana: 20 | Autor: Martin Vokáč

Jen málo měst se může pyšnit památníkem věnovaným sametové revoluci v roce 1989. Jedním z nich je už čtyři roky Jihlava. Památník stojí na břehu stejnojmenné řeky, má podobu obřích kamenných klíčů a jeho autorem je Radomír Dvořák.
Havlíčkobrodský sochař, u nějž před lety zvítězilo umění nad učitelskou profesí, je na originální motivy expert. Známá jsou jeho díla v okolí Lipnice nad Sázavou. I některá z nich, jako třeba triptych Národní památník odposlechu, reflektují na aktuální politickou či společenskou situaci.
Na Dvořáka se před sedmi roky obrátil jihlavský senátor za ODS Miloš Vystrčil. Jihlava totiž dlouhou dobu žádnou připomínku sametové revoluce neměla. Některým lidem to přišlo líto a chtěli to změnit.

Nápad našli u piva

„Pan senátor se na mě obrátil s tím, že 17. listopadu bloudil po Jihlavě s kytičkou v ruce a neměl ji kam položit. Proto se rozhodl iniciovat v Jihlavě vznik památníku,“ vzpomíná na jednu z mnoha svých zakázek Dvořák.
Pro sochaře známého svými originálními myšlenkami to byl oříšek. Přiznal, že si hodně dlouho nevěděl rady. Žádný nápad nepřicházel. Pomohlo až pivo. Ve vyhlášené havlíčkobrodské pivnici U Hnáta se Dvořák s Vystrčilem sešel. A po pár locích jako by přišlo osvícení.
„Tam pan Dvořák přinesl nápad použít motiv klíčů spojených obručí s nápisem ‚Nechť pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí‘ a přívěskem v podobě ‚Havlova srdíčka‘. Nápad se nám zalíbil,“ popisoval Vystrčil.
Sousoší z šedé jemnozrnné žuly se skládá ze dvou klíčů a lipového listu se srdcem. Je zhruba dva metry vysoké a váží stovky kilogramů. Pomník museli instalovat dělníci jeřábem. Odhalen byl před čtyřmi roky k 26. výročí Listopadu. „Skulptura symbolizuje 17. listopad 1989 – vítězství lidí, kteří touží po svobodě a demokracii, nad těmi, co si moc chtěli uzurpovat pro sebe. Tehdejší zvonění klíči představitelům odcházejícího režimu se nám zdálo být výmluvným motivem,“ vysvětlil Petr Palovčík ze Spolku za navrácení sochy TGM do Jihlavy, který se na umístění sochy podílel.
Iniciátoři měli vytipováno několik lokalit, vedly se diskuse. Nakonec zvítězilo místo u cyklostezky podél řeky Jihlavy v místech za Kauflandem.
„Chtěli jsme, aby to v budoucnu mohlo být místo setkávání v čase 17. listopadu. Cyklostezkou tudy chodí mladí i starší lidé na vycházky a sportovat. Děti se rodičů budou ptát, co je a byl 17. listopad 1989,“ vysvětlil Palovčík.

Dvořákovy originální sochy

Dvořákovo pojetí pomníku je stejně originální jako další jeho výtvory, které přitahují turisty k Lipnici. Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy, Zlatý voči, ale i nejnovější Hlava XXII se staly velkými lákadly podhradí. Svá díla umístil do volné krajiny. Ta nejstarší ji zdobí už přes deset let.
Jako první vzniklo Bretschneiderovo ucho. Je vytesané na skále vypínající se ze zatopeného lomu Jednička. Zprvu se mělo jednat o jakýsi poetický artefakt. Jenže postupně dostala myšlenka novou podobu, kterou autor reagoval na tehdejší společensko-politické dění.
„Realizace se o rok zdržela. A bylo to právě o ten rok, kdy zase vypukla další aféra s odposlechy. Dílo tedy přitáhlo nový význam i název,“ popisuje na svém webu autor.
Protože se jedná o Lipnici, která je spojena se spisovatelem Jaroslavem Haškem, jeho Dobrým vojákem Švejkem a s humorem, který je vlastní i Dvořákovi, přenesl se i význam ucha do humorné roviny. Ucho dostalo název po strážníku Bretschneiderovi a stalo se prvním monumentem Národního památníku odposlechu.
V poměrně rychlém sledu následovala další díla. Ve stěně sousedního lomu Dvojka vytesal Ústa pravdy, o kilometr vzdálenější lom Hřeben I zdobí Zlatý voči.
Zhruba o další kilometr dál, u křižovatky na Dolní Město, stojí na louce osmnáctitunová Hlava XXII. Vztahuje se ke slavnému románu Josepha Hellera. Podobu má Jaroslava Haška. Je však rozřezaná a nese v deseti jazycích citát ze Švejka.