Není vůle

Respekt | Rubrika: Fokus agenda | Strana: 30 | autor: Andra Procházková

Senátoři hledají svého předsedu

Horní komora tuzemského parlamentu právě prochází poněkud neobvyklou etapou. Ani téměř měsíc po volbách není jasné, kdo na ustavující schůzi v polovině listopadu nahradí dosluhujícího předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD). O post se ucházejí hned tři nejsilnější kluby – a poprvé v novodobé české historii jsou jejich síly takřka vyrovnané.

Je nám to jedno Občanští demokraté i Starostové a nezávislí mají po posledních volbách v Senátu po 18 členech a v těsném závěsu za nimi jsou lidovci s 15 senátory. Každá z této trojice chce svého předsedu. ODS by v čele rady starších nejraději viděla svého straníka a současného místopředsedu Senátu Jaroslava Kuberu, lidovci trvají na dosluhujícím předsedovi evropského výboru a bývalém rektorovi Václavu Hamplovi a Starostové a nezávislí minulý týden navrhli předsedu svého klubu Jana Horníka. Kdo z nich to ale nakonec bude, nelze v tuto chvíli předvídat.

Povolební konstelace jasně mluvila pro bezproblémovou dohodu. ODS, STAN a KDU-ČSL získaly v horní komoře dohromady 51 z 81 hlasů a padala slova o „potřebě konsenzu napříč celou komorou“. Už před volbami se navíc mluvilo o možném nástupnictví Hampla z KDU-ČSL, protože se podle průzkumů počítalo s posílením lidoveckého klubu, který přeskočí propadající se sociální demokracii.

Tenhle předpoklad se ale dnes ukazuje jako neaktuální.

„Před volbami jsme si dovedli představit, že Václav Hampl bude tím spojovacím článkem,“ souhlasí předseda klubu STAN Horník. „Nicméně nyní, kdy tu máme hned dva nejsilnější kluby STAN a ODS, nebude v Senátu vůle prosadit kandidáta slabší KDU-ČSL.“ Podobně mluví i ODS.

Jeden ze dvou nejsilnějších klubů, Starostové a nezávislí, nicméně neměl o předsedovi téměř dva týdny jasno. Nejdřív představil hned čtyři kandidáty a nominace nakonec poměrně nečekaně padla na zmíněného předsedu Horníka (nikdo ze senátorského klubu STAN se na post šéfa Senátu nehrnul a Horník – navzdory své takřka nulové veřejné stopě – na sebe vzal „odpovědnost za klub“). Naopak kandidát ODS Jaroslav Kubera by o předsednický post zájem měl, zatím se však v očích většiny senátorů jeví jako nepřijatelná figura. Senátorům ze STAN a KDU-ČSL vadí jeho euroskepticismus a neunavitelná prostořekost. „Umí dobře žonglovat s dojmy a pojmy. Když se například na plénu bavíme o poplatcích, jeho vystoupení často skončí třeba u migrantů,“ říká Horník.

„Jeho výroky často v minulosti nedělaly ze Senátu zrovna tu nejváženější instituci.“ Hlavním argumentem je obava, že by Kubera coby čtvrtý ústavní činitel v současném mixu nejvýše postavených politiků nebyl jasnou protiváhou proruského prezidenta Miloše Zemana nebo pragmaticky smýšlejícího premiéra Andreje Babiše.

„Jestli to někdo tvrdí, asi neví, kdo Jaroslav Kubera je. Jediné, co má se současným prezidentem společného, je, že občas kouří v místech, kde se to nesmí,“ reaguje na výtky vůči Kuberovi předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil s tím, že nikoho jiného ODS na předsedu – i přes výzvu Starostů a nezávislých – nominovat nebude. „Nám je jedno, že bychom s jiným jménem měli větší šanci. Buď bude Jaroslav Kubera za ODS, nebo nebude předseda z ODS,“ dodává Vystrčil. ODS totiž stále věří, že by Kubera mohl u senátorů nakonec projít. Ke konci minulého týdne proběhlo další kolo jednání a ODS mluvila o možné podpoře od dvou až tří senátorských klubů. „Určitou podporu Jaroslava Kubery jsme dostali například u klubu ANO nebo části ČSSD. Definitivní ,ne‘ nezaznělo ani od nezávislých senátorů v uskupení Senátor 21,“ říká Vystrčil.

Vzdát se nicméně nechce ani KDU-ČSL. Partaj minulý týden přišla s variantou tzv. divokého hlasování s cílem prosadit svého kandidáta až na plénu při ustavující schůzi. Poprvé od roku 1996 nastává situace, kdy kandidát na předsedu nebude domluven předem.

Vše se může rozhodnout – bez možnosti předem odhadnout výsledek – až na ustavující schůzi. Zvenčí boj o předsedu rozhodně nepůsobí jako velké drama. Je ale fakt, že horní komora doposud – na rozdíl od sněmovny – platila za platformu, v níž se personální záležitosti v klidu dohadují předem. Tenhle předpoklad už dnes neplatí. „Tohle by narušilo všechny současné dohody o ostatních postech ve vedení horní komory, které jsme už dojednali,“ varuje Horník. X

BUDE „KONSENZUS NAPŘÍČ KOMOROU“, NEBO SPÍŠ „DIVOKÉ HLASOVÁNÍ“?