Pakt zavržený knězem má v Česku namále

23.10.2018

Lidové noviny | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: Kateřina Surmanová


PRAHA Katolický kněz Petr Piťha se „zasloužil“ o to, že v Česku dosud téměř neviditelná Istanbulská úmluva se stala předmětem bouřlivých debat. Při svatováclavském kázání varoval, že její přijetí by vyústilo v „dokonale zvrácené“ zákony proti tradiční rodině, že lidé přijdou o děti a z homosexuálů bude nadřazená třída. Knězův výstup je nejviditelnějším vyústěním kontroverzí, jež pakt vyvolal.

Česko patří k desítce států, které úmluvu zatím neratifikovaly. O sexuální orientaci či rodině ovšem úmluva nehovoří, soustředí se na vymýcení násilí či diskriminace, které se dějí ženám, protože jsou ženami, a vymiňuje „účinné prosazení přístupu rovnosti mezi ženami a muži“. Podle informací LN přesto není ratifikace úmluvy v českém parlamentu jistá. Jako s mezinárodním paktem s ní musejí souhlasit obě komory, tedy i Senát, kde má po volbách většinu konzervativní proud. Senátní kluby ODS a STAN se k úmluvě staví rezervovaně, lidovci pak vysloveně odmítavě.

Pokračování na straně 3

Pakt zavržený knězem má namále

Dokončení ze strany 1

„Mám o úmluvě pochybnosti a nejsem jejím sympatizantem, ale chci být korektní. Úmluva ještě není v legislativním procesu. Dokud před námi vláda jako předkladatel nemohla vystoupit s argumenty a my se nemohli ptát, nechci říkat, jak se k ní postavíme,“ sdělil LN předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil.

Umírněnější kritici než kněz Petr Piťha úmluvu odmítají hlavně proto, že do jisté míry staví jako fakt, že existuje konflikt mezi muži a ženami a že muži jsou uzurpátoři, protože se k tomu cítí být historicky oprávnění. Z toho podle odpůrců plyne podemletí pozice tradiční rodiny.

Nejdřív novela, až potom úmluva

Vláda úmluvu schválila ještě za expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale kabinet ji do parlamentu dosud nepředložil. Už tehdy proti ní lidovci protestovali.

Vláda chce problematickou Istanbulskou úmluvu předložit parlamentu, až projde novela trestního zákoníku, která napravuje resty českého práva vůči paktu. Novelu už schválila sněmovna a míří do Senátu. Mezi resty patří trestnost odvlečení do ciziny za účelem vynuceného sňatku, postih za násilnou sterilizaci a úprava promlčecí doby kvůli stíhání za ženskou obřízku. Jinak české zákony vše, co chce úmluva trestat, už postihují.

Česko není jedinou zemí, kde pakt Rady Evropy společnost rozpoltil. Slováci například ratifikaci odmítli ještě v době vlády Roberta Fica s tím, že zbytečně stírá přirozené rozdíly mezi muži a ženami. Zároveň ale spustili kontrolu svých zákonů, jestli chrání ženy dost a tak, jak je úmluva chránit chce. V Bulharsku se proti přijetí paktu vyslovil Ústavní soud. Došel k závěru, že úmluva není v souladu s bulharským nejvyšším zákonem, obsahuje příliš obecné formulace a některé pojmy vysvětluje nedostatečně.

S takovou námitkou pracuje i analýza, kterou si nechala zpracovat vláda Bohuslava Sobotky, než navzdory výraznému lidoveckému odporu s paktem vyslovila souhlas. „Úmluva na mnoha místech operuje s dosti neurčitými a vágními formulacemi, které ponechávají jistý prostor pro pochybnosti,“ píše se v dokumentu ministerstva spravedlnosti.

Právě z „měkkých formulací“ plynou největší obavy, nedorozumění či mýty. Příkladem je šířící se přesvědčení, že paktem bude zrušena velikonoční pomlázka. Impulzem je věta z článku 12: „Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“

Úřad vlády kvůli protestům, k nimž se přidalo i sedm českých církví s katolíky v čele, vydal demytizační příručku. Uvádí, že lidové zvyky nikdo potírat nechce a pakt je reakcí na průzkum, podle něhož 32 procent českých žen vystavil někdy jejich partner fyzickému nebo sexuálnímu násilí. Každý rok policie řeší 600 znásilnění, přičemž odhad praví, že jde o desetinu reálných případů.

Z komára velbloud?

Co odpůrce i příznivce spojuje, je zdůrazňování symbolického významu mezinárodní smlouvy. Tím to ale končí. Sympatizanti cítí, že úmluva ženám pomůže vymanit se z nekomfortních společenských škatulek, kritici zase, že se vyrábí problém tam, kde není. A že se zpochybňuje dichotomie žena a muž, matka a otec coby model, kde má každý svou odlišnou roli.

Lidovci své výhrady shrnuli slovy: „Úmluva kromě důrazu na rovnost mužů a žen obsahuje i prvky genderové ideologie. Už pojetí genderově podmíněného násilí na ženách považujeme za projekci ideologie, která je vystavěna na přesvědčení o konkurenci pohlaví a zejména o utlačovatelské roli mužů vůči ženám. Zastáváme názor, že muži a ženy jsou si rovni, svými vlastnostmi a schopnostmi se doplňují a nejsou konkurenty.“

Ve sněmovně by úmluva měla ratifikaci získat, ANO i ČSSD za ní stojí a KSČM se vůči paktu staví vesměs vstřícně. „Istanbulská smlouva je bohužel často démonizována, typický příklad, kdy se z komára dělá velbloud,“ míní předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka.

„Vlastně jen upozorňuje na to, že násilí na ženách je problém a je třeba ho důsledně trestat. Na tom se snad všichni shodneme, sociální demokraté tedy určitě. Úmluva navíc neříká nic jiného, než co už české právo pokrývá,“ řekl Chvojka LN.

Jde ale současně o argument odpůrců paktu. Část poslanců TOP 09, ODS a lidovců namítá: Nač přijímat úmluvu i s jejími nejasnými formulacemi, které implikují mužsko-ženský svár, když české zákony oběti všech typů násilí nebo diskriminace chrání dostatečně? Proti tomu Úřad vlády v příručce reaguje, že nedostatek není v zákonech, ale v zázemí pro oběti domácího a pohlavím motivovaného násilí, třeba v podobě speciálních azylových domů.

Text Istanbulské úmluvy naleznete na www.lidovky.cz

Mám o úmluvě pochybnosti, ale chci být korektní. Dokud před námi vláda nevystoupila, nechci říkat, jak se k ní postavíme. Miloš Vystrčil šéf senátorského klubu ODS

(Úmluva) upozorňuje na to, že násilí na ženách je problém a je třeba ho trestat. Na tom se snad všichni shodneme. Jan Chvojka šéf poslanců ČSSD

Kontroverzní body Istanbulské úmluvy

1. NÁSILÍ NA ŽENÁCH Zabránit všem formám násilí na ženách je hlavním cílem úmluvy. U domácího násilí se hovoří o ochraně všech jeho obětí, ale s douškou, že „smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost ženským obětem násilí založeného na pohlaví“.

2. TERMÍN GENDER Kritici úmluvy hovoří o tom, že text míří ke zmnožení pohlaví, k nimž se člověk může přihlásit. Dokument ale důsledně pracuje jen s kategoriemi muž a žena. Gender je definován jako „sociálně ustavená role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženu a muže“.

3. VÝUKA VE ŠKOLÁCH Do školních osnov se mají začlenit lekce o otázkách rovnosti mezi mužem a ženou či o genderových rolích bez stereotypů. Kritici se domnívají, že to děti povede k předčasné sexualizaci a zmatku.

4. STÍHÁNÍ BEZ VÝJIMEK Trestně stíhány mají být všechny případy genderově podmíněného nebo domácího násilí bez ohledu na to, jestli se stalo mezi příbuznými či manželi. Vyvstala obava, aby to nebylo v rozporu s českým pravidlem, že pokud je pachatelem osoba blízká, lze ji stíhat jen se souhlasem oběti. Vládní analýza došla k závěru, že to v rozporu není.

5. TRADICE NEOMLOUVÁ Článek 12 mluví o „vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“ Vyplynula otázka, jestli se velikonoční pomlázka nedostane mimo zákon. Praxe ve státech, kde už se úmluva ratifikovala, ukazuje, že lidové zvyky se nepotírají.

Přílohy