Premiér Petr Fiala: Ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny je prioritou
Jihlavské listy | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | Autor: Petr Klukan
Vláda nechce, aby tu vznikla ghetta uprchlíků, řekl premiér Petr Fiala při návštěvě jihlavského asistenčního centra, kde se registrují uprchlíci z Ukrajiny.
Prioritou je bydlení pro uprchlíky. Zaznělo to při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) v jihlavském asistenčním centru. Nepřeje si ani zřizování stanových městeček, i když vzhledem k počtu uprchlíků jejich zřízení nelze vyloučit.
„Musíme využít všechny kapacity, které máme, ať už krajské, obecní... U těch, co poskytují ubytovací služby, jsme již stanovíli výši příspěvku. Musíme využít občanů, kteří chtějí poskytnout ubytování ve svých domech a bytech," prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).
Vláda již rozhodla o příspěvku tří tisíc korun, který může napomoci „ochotě (lidí) pro to něco udělat. Nemusí to stačit, protože nevím, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině, jak dlouho potrvá válka..."
Jak Fiala řekl, i proto musí počítat s variantou humanitární základny, kde by bylo možné pojmout větší počet lidí, alespoň na přechodnou dobu, ačkoli by si nic takového nepřál.
„To, co vláda opravdu nechce, je, aby nám někde vznikla nějaká ghetta, příliš silná koncentrace lidí na jednom místě," prohlásil premiér.
I z toho důvodu se provádí rozmísťování uprchlíků po celé zemi. Hlavní proud šel podle Fialy do Prahy, Středočeského kraje a Brna, a to by nešlo dlouhodobě zvládnout.
„Budeme do budoucna hledět na to, abychom dokázali víceméně rovnoměrně naše ukrajinské přátele rozmístit po České republice, což pomůže jak integraci, tak i tomu, aby třeba nevznikaly do budoucna nějaké sociální problémy."
Podle hejtmana Vítězslava Schreka (ODS) se dle statistiky ministerstva vnitra na Vysočině minulý týden pohybovalo 5000 tisíc Ukrajinců. „Zatím jenom malý zlomek požádal o ubytování. Ale teď už druhá vlna jednoznačně ukazuje, že potřeba ubytování tu bude," sdělil. Ve spolupráci s hasiči proto na Vysočině aktivovali všechny typy ubytování, které jsou v tuto chvíli součástí usnesení vlády.
„Prioritou je hledat přirozený způsob bydlení," řekl hejtman a ocenil krok vlády, která rozhodla finančně motivovat majitele bytů a domů, kteří ubytují uprchlíky, částkou tři tisíce korun.
„Jestliže rodina má část ubytovací kapacity volnou a pomůže si devíti tisícikorunami, při té maximální částce, tak to by mohlo zafungovat," uvedl. „Lidi je nutné maximálně motivovat, aby šli do přivátu, do přirozeného trhu bydlení."
Sám pak varoval před stavěním stanových městeček, kde se mohou kumulovat sociálně patologické jevy. Připustil však, že dle krizového scénáře musí být nachystány.
Kolik uprchlíků pojmeme?
Na otázku médií, kde je hranice, kolik uprchlíků ještě Česká republika pojme, premiér Fiala odpověděl: „Jednu hranici jsme překročili. Obecně se uvádí, že země je zhruba schopna absorbovat uprchlíků kolem dvou procent z celkového počtu populace. Takže jestliže tu je již 270 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří teď přišli v uprchlické vlně, tak jsme již nad touto hranicí."
Jak prohlásil, „zatím to zvládáme". Měl k tomu přispět nastavený funkční systém na začátku. „Ten si troufám tvrdit, je jeden z nejlepších v Evropě, když se podíváme na počet lidí, a počet těch, kteří už jsou registrovaní. Funguje nám to, tak je předpoklad, že zvládneme i větší počet lidí.
Predikovat a dělat prognózy nikdo nedokáže. Během tří týdnů uteklo z Ukrajiny přes dva miliony lidí. To je naprosto nepředstavitelné, když to srovnáme s jakoukoli migrační vlnou z minulého desetiletí a je to výzva, se kterou si musíme poradit."
Hejtman Schrek slova premiéra doplnil s tím, že si hejtmani krajů řekli, že musí Praze, Středočeskému kraji a Brnu pomoci. „Scénář pro republiku je v tuto chvíli ve třech variantách - dalších 50,100 nebo 150 tisíc lidí."
Pro Vysočinu by to v té nejvyšší variantě znamenalo absorbovat dalších sedm tisíc uprchlíků.
O ubytování, jako zásadním problému pro budoucnost .hovořil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jak dlouho u nás uprchlíci setrvají, je ale nejasné.
„Řekněme si to otevřeně, to není věc, která bude trvat měsíc dva. To je situace, kdy se budeme muset o ty lidi postarat a budeme muset dělat vše proto, aby se zařadili do společnosti se vším, co k tomu patří. To znamená se vzděláváním, s pracovním zařazením, se zdravotními službami, se sociálním zabezpečením na dlouhou dobu," prohlásil.
Jak řekl, je to příležitost dokázat, že ctíme hodnoty.
„Věci, které dnes obtížně zvládáme, se nám v budoucnu vrátí, jednak tím, že budeme mít autoritu a budeme vnímáni jako země, která se umí o ty, co jsou v nouzi, postarat, a zároveň že nám to pomůže i po stránce hospodářské, sociální a zdravotní," uvedl Vystrčil.
