Rozruch kolem zrušení amnestie

Lidové noviny | Rubrika: Domov | Strana: 2 | autor: Kateřina Kolářová

Starostové a nezávislí zařadili do volebního programu zrušení milosti * Proti je Ústavní soud, prezident i političtí konkurenti

PRAHA Návod na to, jak se před volbami co nejvíce blýsknout v očích voličů? Vytáhnout společensky líbivé téma. Starostové a nezávislí (STAN) minulý týden při představení programu netroškařili a sáhli přímo do srdce ústavy – po amnestii. Změnou chtějí STAN dát Senátu pravomoc navrhovat Ústavnímu soudu (ÚS) zrušení individuální milosti a amnestie. A to včetně té, kterou na Nový rok 2013 vyhlásil Václav Klaus. Na kontroverzní plán ale začali místo voličů reagovat politici.

„Jde o okrajový problém, který jenom dokazuje, že STAN nemají vlastní volební program,“ řekl v nedělním rozhovoru pro Blesk.cz prezident Miloš Zeman. Netrvalo dlouho a míč se vracel na druhou stranu hřiště. „Rozumím tomu, že pan prezident takové věci nerad slyší, ale za omezením amnestie si stojíme,“ reagoval volební lídr STAN Jan Farský a dodal, že v nejbližších dnech volební program osobně do prezidentské kanceláře doručí.

Proti všem

Háček je ale v tom, že ani politické spektrum, se kterým by STAN změny v ústavě prosazovali, se na návrh moc netváří. „Před takovou změnou by bylo potřeba vypracovat seriózní analýzu. Změny ústavy by neměly být vedeny touhou získat voličské hlasy, ale mají vycházet z průzkumů historických tradic a zkušeností,“ napsal LN Miloš Vystrčil, senátor a místopředseda ODS.

Proceduru si Starostové nakreslili v hrubých obrysech. Pokud by se v Senátu našla třípětinová většina, která by milost nebo amnestii považovala za akt proti demokratickému právnímu státu, přezkoumal by ji ÚS. A případně i zrušil.
U šéfa vrcholné soudní instituce STAN ale pochopení také nenašli. „Nepovažuji to za moudré, protože by fakticky došlo k likvidaci této unikátní prezidentské kompetence,“ napsal LN Pavel Rychetský, předseda ÚS, a dodal, že časová prodleva mezi rozhodnutím Senátu a soudu by adresátům milosti či amnestie přinášela nejasné postavení.

Takové „cestování v čase“ je nebezpečné i podle ústavního experta Jana Kysely. „Pokud by bylo smyslem docílit přezkumu toho, co se odehrálo v minulosti, byl bych jednoznačně proti,“ apeloval Kysela na dopad na právní jistotu.

Starostové iniciativou narážejí na Klausovu amnestii, kvůli které spravedlnosti uniklo přes 111 tisíc odsouzených a obviněných. Palčivou se amnestie exprezidenta stala také kvůli zastavení vyšetřování citlivých hospodářských kauz, jako byl H-System nebo Progres Invest.

Inspiraci STAN načerpali na Slovensku. Na konci května tam Ústavní soud na základě ústavní novely zrušil takzvané Mečiarovy amnestie. Ty vyhlásil v roce 1998 z pozice předsedy vlády, den poté, co získal část prezidentských kompetencí. Na svobodu byli propuštěni pachatelé únosu Michala Kováče mladšího, syna bývalého slovenského prezidenta. Zákulisí únosu, který se odehrál v létě roku 1995,mělo údajně politický nádech. Není tajemstvím, že vztahy prezidenta Kováče s Mečiarem byly na ostří nože. Po letošním rozhodnutí Ústavního soudu se může tato temná kapitola slovenské historie znovu otevřít.

Političtí konkurenti STAN přistupují k zamýšlené amnestii střízlivěji. „O podobných opatřeních má smysl uvažovat tam, kde byly amnestie či milost zneužity například k legalizaci trestných činů z dob diktatury. To není náš případ,“ konstatoval ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).

Klausovu amnestii podpisem posvětil tehdejší premiér Petr Nečas (ODS). V době vrcholící kritiky se Nečas hájil, že připojení podpisu premiéra je „jen“ ústavní zvyklostí a skutečnou kompetenci má hlava státu. Přitom právě kontrasignace je považována za pojistku proti zneužití institutu. „Odpovědnost za amnestii díky kontrasignaci nese vláda. Proto bych na současném systému nic neměnil,“ řekl první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Žádné změny nechystá podle předsedy Pavla Bělobrádka ani KDU-ČSL. K návrhu se nechtěl blíže vyjadřovat současný ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Předvolební průzkum, který v neděli zveřejnila agentura Median, připisuje Starostům 3,5 procenta voličských hlasů. Strana zažila v posledních měsících dvě zemětřesení. V polovině července se rozpadla koalice, ve které měli do podzimních voleb vstoupit spolu s KDU-ČSL, a na konci minulého týdne překvapivě odstoupil z ústecké kandidátky STAN podnikatel a miliardář Dalibor Dědek. Stranu bude ale Dědek dál podporovat.