Senát čeká debata o hradní favoritce

Lidové noviny | Rubrika: Domov | Strana: 2 | autor: Jan Horák

PRAHA Senát se nadcházející úterý poprvé dotkne kontroverzní nominace podané prezidentem Milošem Zemanem, který chce do rady Ústavu pro studium totalitních režimů poslat spisovatelku Lenku Procházkovou. Spisovatelka sice byla aktivní disidentkou, ale v poslední době proslula spíše zpochybňováním polistopadového vývoje či přispíváním do komunistických Haló novin. A podporou prezidenta Zemana.
„Organizační výbor v úterý rozhodne, zdali tento bod bude zařazen na plénum Senátu. Předpokládám, že bude, takže to Senát projedná někdy kolem 20. dubna," sdělil LN předseda horní komory parlamentu i šéf výboru Milan Štěch. Pokud Zemanův návrh najde v Senátu většinu, Procházková zaplní v radě Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) volné místo po nedávno zesnulé Naděždě Kavalírové.
Volbu bude mezi senátory bezpochyby provázet živá diskuse, protože Procházková zrovna neplatí za vzorového adepta na členství v nejvyšším orgánu instituce analyzující nacistický a komunistický režim na našem území. Procházková sice podepsala Chartu 77, publikovala v samizdatové edici Petlice a pohybovala se mezi disidenty. Právě její aktivitou za minulého režimu vysvětluje mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, proč o ni Zeman ve vedení ÚSTR stojí. „Prokázala odvahu v době, kdy nebyla levná," sdělil LN mluvčí.
Spisovatelka s disentem spojila i část svého bytostně osobního života, jelikož měla vážnou známost s ikonou českých chartistů Ludvíkem Vaculíkem. Z jejich vztahu vzešly dvě děti. Jenže po roce 1989 jako by popřela většinu toho, čím předtím žila. „Život v normalizaci nebyl tak šedivý, stísněný a uniformní, jak se dnes píše v učebnicích," napsala třeba v jednom článku pro Haló noviny. V jiném textu pro stejný deník pak zpochybňovala české ukotvení v NATO. „Dnes vidíme, že tato vojenská aliance se proměnila a že je momentálně zneužívána pro globální zájmy USA. Podle skutků to poznáváme."
Pozornost na sebe připoutala i dramatickým veřejným odporem proti církevním restitucím, kdy církev označovala mimo jiné za „národního nepřítele".
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) kolem jejího jména zatím našlapuje opatrně, k jasnému soudu se nemá. „Co jsem si přečetl v podkladových materiálech, které jsem viděl, a nejsou kompletní, tak jsem neshledával nic, co by mi u ní v první fázi vadilo," sdělil LN šéf horní komory parlamentu.
Někteří senátoři naopak jasně dávají najevo, že její blízkost ke KSČM jim vadí. „Nedokážu pochopit, jak někdo s proklamovanou vazbou na KSČM může jít do rady Ústavu pro studium totalitních režimů," pozastavil se senátor Tomáš Grulich (ODS). Podobně uvažuje i jeho stranický kolega Miloš Vystrčil. „Nezdá se mi, že by byla vhodným kandidátem," podotkl pro LN. U Procházkové ho dráždí její podpora putinovského Ruska: „Názorová orientace tímto směrem by mi u člena ÚSTR nepřidala příhodná."
Na senátory už se kvůli Procházkové obrátili odboráři z ÚSTR s prosbou, aby svou volbu pečlivě promysleli. Podle nich je u člena nejvyššího orgánu badatelského ústavu ideologický přístup k historii nežádoucí. „Pokud se stane nepsaným pravidlem, že kvalifikací pro člena rady ústavu bude krajní stranický a politický aktivismus, potom bude i nadále pokračovat nejen krize ústavu, ale i dalších podobných institucí a společnost bude stále hlouběji politicky rozdělována," uvedli v otevřeném dopise historici Petr Blažek a Miroslav Vodrážka.
„Aby zvážili svou volbu a kriticky posoudili schopnosti této kandidátky zastávat takovou funkci. Snažili jsme se to napsat tak, abychom předkládali fakta. Věřím, že si svou volbu dobře rozmyslí," vysvětlil LN svou motivaci k dopisu historik Blažek. Jejich výzva u některých členů komory zarezonovala. „Není to pro mě nevýznamný podklad," podotkl třeba senátor Vystrčil.
Šéf Senátu avizuje, že se otevřené debatě o předpokladech Procházkové pro členství v radě ÚSTR nebrání. „Pokud se najdou vážné výhrady, musíme je zvážit. Zvážíme to velmi odpovědně," poznamenal Štěch. Sám prý ale kádrovat nikoho nehodlá.
Prezident Zeman už jednou s podobně kontroverzním návrhem narazil, před časem mu premiér Bohuslav Sobotka neschválil publicistu Karla Srpa podezřelého z kontaktů s StB do etické komise pro vyznamenání odpůrců komunismu.