Snaha o zvýšení moci berňáku narazila v Senátu

Hospodářské noviny | Rubrika: Události | Strana: 3 | autor: Jan Prokeš

Před měsícem to vypadalo, že finanční správa výrazně posílí svou moc. Berní úředníci měli získat nástroj na prolomení mlčenlivosti advokátů nebo daňových poradců. Zároveň se měli dostat k údajům, které podléhají bankovnímu tajemství. Návrh ministerstva financí však nejprve pozměnili poslanci a včera ho úplně zamítl Senát.

Na začátku plánované změny daňového řádu byla evropská snaha o mezinárodní spolupráci v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Brusel požadoval, aby se čeští berní úředníci mohli dostat k informacím bank nebo advokátů pouze v případě, že je o to požádá finanční úřad jiného státu.

Ministryně financí Alena Schillerová se však rozhodla jít nad rámec směrnice. Nechala novelu zákona napsat tak, aby se k údajům bank mohla finanční správa dostat i v čistě vnitrostátních záležitostech. „Nenarazili jsme na žádnou jinou zemi, jež by právní úpravu omezovala jen na mezinárodní spolupráci,“ obhajovala svůj nápad v Senátu Schillerová.

U advokátů nebo daňových poradců však tuto povinnost zavádět nechtěla. Pozměňovacím návrhem to za ní udělal poslanec Jakub Michálek (Česká pirátská strana).

Podle jeho návrhu by se k informacím o klientech advokátů či daňových poradců mohl dostat jakýkoliv správce daně. Úředníkovi by stačilo jen podezření, že se dotyčný dojen daňového podvodu ve výši alespoň půl milionu korun.

Nyní může mlčenlivost advokátů prolomit pouze Finanční analytický úřad (FAÚ) – specializovaná jednotka spadající pod ministerstvo financí. A to jen v případě podezření na praní špinavých peněz.

Schillerová sice pirátský návrh podpořila, po kritice předních českých advokátů a opozice ho ale poslanci na poslední chvíli z novely vyškrtli.

Do Senátu se tedy zákon dostal v podobě, která dává české finanční správě možnost dostat se k citlivým údajům pouze v případě bank. K informacím o tom, kdo je například skutečným majitelem účtu, by se tak mohl dostat jakýkoliv správce daně – tedy například i obecní úřad. „Považuji to za fatální nabourání práva na ochranu osobních údajů,“ řekl senátor Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj by v případě přijetí zákona hrozilo, že úředníci budou svou novou pravomoc zneužívat.

Vystrčil stejně jako dalších 49 senátorů hlasoval pro zamítnutí novely. Ta se tak nyní vrací zpět do sněmovny. Aby poslanci senátní veto přehlasovali, musí jich pro návrh hlasovat alespoň 101. Nestačí tedy běžná nadpoloviční většina přítomných poslanců.

S novelou nesouhlasí ani senátorka a bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. „Evropská směrnice míří proti praní špinavých peněz a financování terorismu. V těchto případech si myslím, že musíme skousnout určitý zásah do soukromí, u jiných pochybení ale nikoliv,“ uvedla Wagnerová. „V zákoně se směšují dva účely, což se mi hrubě nelíbí,“ dodala s tím, že nelze srovnávat financování terorismu například s podezřením na daňový únik.

Senátoři nyní trvají na tom, aby ministerstvo financí novelu zákona přepracovalo a přišlo s návrhem, který obsahuje jen to, co požaduje evropská směrnice.

Část senátorů původně plánovala vrátit novelu sněmovně s pozměňovacím návrhem, podle kterého by si údaje od bank mohlo vyžádat jen Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel. Nakonec se ale rozhodli návrh Schillerové úplně odmítnout.

Novela daňového řádu zpočátku obsahovala i poměrně široký okruh údajů, které by banky musely tuzemským úřadům poskytovat, včetně klientovy IP adresy. Poslanci nakonec tento okruh údajů zúžili.

***

Považuji to za fatální nabourání práva na ochranu osobních údajů. Existuje velké riziko zneužití zákona. Miloš Vystrčil senátor ODS