Úloha Senátu
ČRo Plus | 09:34 | Pořad: Pro a proti
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Vedení horní komory českého parlamentu se dnes bude přeskupovat tak, jak se promíchaly karty po posledních volbách. O křeslo předsedy se utkají 3 senátoři. Jan Horník z hnutí Starostové a nezávislí, Jaroslav Kubera z ODS a Václav Hampl za lidovce. V čele Senátu tak bude prim opozice vůči současné vládní sestavě. Hnutí ANO, sociální demokracie ani komunisté v podzimním měření sil neuspěly. Právě tyto strany vyjma ČSSD smysl horní komory zpochybňují s poukazem na nízkou volební účast. Premiér Andrej Babiš by se podle svých slov nebránil jejímu zrušení. Podle zastánců naopak význam Senátu co by pojistky demokracie roste. Já zdravím do jihlavského studia Českého rozhlasu předsedu senátního klubu ODS Miloše Vystrčila.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Hezké odpoledne.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A do studia brněnského člena Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM Filipa Zachariáše, zdravím vás.
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
Dobrý den z Brna.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pánové, má podle vás Senát v našem politickém systému místo, Miloš Vystrčil a držte se prosím na začátek limitu jedné minuty.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Samozřejmě mně jako senátorovi se oprávněnost existence Senátu obtížně obhajuje, protože každý si pomyslí, že když je někdo senátor, tak co jiného může říkat než to, že Senát má smysl.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Takže si myslíte, že by se měl zrušit?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Přesto, přesto si dovolím uvést takové 3 argument, které si myslím, že nesouvisí s tím z hlediska jejich posuzování, zda člověk je, nebo není senátorem. Tím prvním argumentem je, že Senát má funkci kontrolní. To znamená, je tam nastaven takový systém 4 očí a ten systém 4 očí znamená kontrola legislativních návrhů, které přichází zejména z vlády, se děje jednak ve sněmovně a potom následně i v Senátu a tím se by mělo dosáhnout toho, že ta legislativa bude kvalitnější, nakonec i proto Tomáš Garrigue Masaryk, Karel Kramář a další vlastně Senát za První republiky zřizovali. Tím druhým argumentem je, že Senát zpomaluje ten legislativní proces a tím pádem řekněme nedopustí to, aby u nás to vypadalo, že se ty věci dějí o de zdi ke zdi, byť se to ne vždy daří, tak přesto si myslím, že je velmi důležité, aby ta legislativa vykazovala určitou stabilitu a neměnila se tam a nazpátek. A konečně ten třetí důvod je nejdůležitější a to je, že je takzvanou demokratickou nebo ústavní pojistkou. Když to zjednoduším tak v okamžiku, kdy třeba dojde k tomu, že díky nějakému charismatickému vůdci získá v Poslanecké sněmovně nějaká strana nebo hnutí ústavní většinu, tak se tak nestane v Senátu a pokud ten člověk nebo ten vůdce chce skutečně uspět, tak vlastně ještě minimálně 2 roky musí plnit své sliby, aby následně v těch druhých volbách do Senátu, protože tam se volí třetina každé 2 roky, přesvědčil druhou třetinu senátorů a teprve potom případně může dojít k nějakým ústavním změnám.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Dobře děkuji.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Ta ústavní pojistka to je to, co ten senát má v sobě skryto a je to velmi důležité.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak tu minutu jsme o něco přetáhli. Podle vás pane Zachariáši bychom se bez horní komory parlamentu obešli a také se pokuste shrnout svůj názor do minuty.
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
V současné podobě tak jak je Senát reprezentován a jakým způsobem funguje, tak si myslím, že bychom se bez něho skutečně obešli, poněvadž ta a to je z několika důvodů. První z nich a ten nejdůležitější, že lidé ho zkrátka neberou jako reprezentanta svých názorů a neberou ho jako reprezentanta té komory, která prosazuje jejich zájmy a o tom svědčí i volební účast a tam, kde se pohybujeme pod 20 procenty, si myslím, že prostě občané se neztotožnili s existencí Senátu a měli bychom se o tom dále bavit. Dalším vlastně bodem proč si myslíme v KSČM, že bychom měli se podívat na fungování horní komory parlamentu, tak je jeho cena, je to asi 600 milionů každý rok, které spolkne fungování Senátu, no a také složitost třeba systému při rozdělení obvodu a tak dál. Takže těch věcí, které mluví proti existenci Senátu je celá řada, ale nejdůležitějším z nich je ten, že občané svým vyjádřením ve volbách, což je i dle ústavy tím hlavní, protože moc vychází od občanů, tak ukazují, že se bez této komory parlamentu obejdou.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Když začnu tím, čím jsme vlastně skončili i v té úvodní části, také třeba podle europoslance Jana Kellera není při účasti dejme tomu 16 % voličů Senát ani tak pojistka demokracie jako spíš oligarchie a pan prezident vyvozuje z nízké účasti, že voliči Senátu nevěří a pohrdají jím. Co vy na to pane Vystrčile?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Z úst pana Kellera to zní velmi komicky, neboť účast v první kole senátních voleb je vyšší než účast do voleb, ve volbách do Evropského parlamentu. To znamená pokud bychom postupovali touto logickou, tak zejména by neměl smysl Evropský parlament.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No ale z úst dalších politiků /souzvuk zvuků/ jako třeba prezidenta nebo tady pana Zachariáše?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Pokud se podíváme na názory Václava Havla nebo Václava Klause, tak je jiný než názor Miloše Zemana, čili minimálně i v tomto případě je to 2:1 ve prospěch Senátu, ale já nechci obhajovat, já jsem taky smutný z té nízké účasti ve druhém kole. Myslím si, že v tomto směru má Senát ještě mnoho co napravovat a je třeba se zamyslet, jestli by nešlo to druhé kolo nějak zatraktivnit, respektive možná, že by bylo udělat ten systém i jednokolový, byť ne takovým způsobem jako například navrhoval nyní pan kolega Dienstbier. Ale ještě si dovolím jednu poznámku z hlediska důvěry komor, tak Senát se těší větší důvěře obyvatel než Poslanecká sněmovna a není tomu tak, že by lidé nemohli jít volit. Oni nechodí volit, je to špatné, ale tím, že někdo nejde volit, ale on také volí tím, že si zvolil, že za něj budou rozhodovat jiný a v tomto smyslu je to potřeba taky, taky chápat, znovu říkám, ale nechci obhajovat nízkou účast, je to věc, která nás všechny trápí a sám bych přivítal, kdyby více lidí chodilo volit a jinak, že se komunistické straně nelíbí existence Senátu, to jsem vysvětlil tím svým třetím bodem v tom mém úvodním vystoupení, protože pokud někde je dvoukomorový parlament, tak je velmi obtížné nastavit totalitu velmi obtížné, protože to nejde jednimi volbami, jako byly například 46. Je potřeba, aby byl přehlasován a následně došlo k ústavním změnám i se souhlasem Senátu, což dnes není možné a tudíž ta stabilita systému je daleko větší.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Je opravdu pane Zachariáši účast v těch senátních volbách tak nízká, neurčuje jeho legitimitu i účast v prvním kole, tedy nějakých 36 procent, když si tedy vezmeme, že průměrná volební účast ve 3 posledních krajských volbách byla někde kolem 37 procent a jak bylo řečeno v evropských dokonce nějakých 25 procent?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
To otázka samozřejmě takhle může být postavená, jenom si dovolím zareagovat na to, že nám se to nelíbí snad z důvodu toho, že mohlo dojít k totalitnímu převratu. Pan senátor moc dobře ví, že KSČM je demokratická strana, kterou povolilo ministerstvo vnitra, kdyby tomu tak nebylo, tak bysme nebyli mezi povolený stranami, takže tohle je takový argument, který je do, do restaurace páté cenové kategorie.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Dobře, tak pojďme do té první cenové kategorie a odpovězte mi prosím na tu mojí otázku. Tedy je to opravdu tak málo, když se to počítá třeba podle prvního kola senátních voleb. Je ta účast opravdu tak nízká?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
To první kolo těch senátních voleb bývá totiž spojeno obvykle s některým dalším typem voleb, takže tím se ta účast jakoby uměle navýší, nicméně problém je v tom, že v případě komunálu, tak lidé rozhodují o tom, kdo povede města, v případě kraje, kdo povede kraje a konkrétní krajskou problematiku, ale nastavení senátu i v rámci toho našeho ústavního pořádku je z těch dvou komor parlamentu velmi slabé, a proto ty občané často nevidí důvod, proč by měli jít volit něco, co se jim zdá jako uměle vytvořené odkladiště politiků.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak je Senát opravdu odkladištěm politiků pane Vystrčile? Neukazuje se to právě při druhém kole voleb, které už probíhá třeba mimo ty krajské volby a ke kterému opravdu chodí minimální počet voličů?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
Jestli Senát je odkladištěm politikům musí si každý srovnat sám, jestli upozorňuji, že v Senátu zasedá spousta současných i bývalých starostů, hejtmanů, významných lidí z oblasti kultury, vědy, medicíny a říkat o těchto lidech, že jsou odkladištěm, respektive součástí jakého si odkladiště je hodně troufalé, řekl bych skoro neslušné, ale samozřejmě ten názor zazněl. Je potřeba se s ním nějak vyrovnat, co se týká pravomocí Senátu, tak já jsem přesvědčen, že ty pravomoci toho Senátu jsou významné a Senát to několikrát dokázal. To co se nedaří, je vysvětlit veřejnosti, že skutečně ten Senát má význam zejména v situacích kritických jako byla, když třeba byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, kde my jsme schvalovali na zákon a opatření a tím jsme vlastně umožnili, aby vstoupil v účinnost občanský zákoník bez toho, aniž by vznikl v této republice chaos. Je potřeba vysvětlovat, že jmenování ústavních soudců vůbec není věc, která by nebyla důležitá, že to je přesně naopak. To znamená, to se týká například dalších institucí, kde Senát má významné pravomoci a potom hlavně jak už jsem říkal a opakuji se, je to tak, že ani volební zákony ani žádný ústavní zákon se nemůže změnit ani ústava, pokud s tím nesouhlasí Senát a to je velmi významná role Senátu, která se může prokázat při různých výchylkách nebo různých prostě animozitách, které mohou vzniknout například při volbách do Poslanecké sněmovny, pokud nemám být konkrétní, já jsem měl na mysli například ten rok 46, kdy také počítám s tím, že tenkrát KSČ byla pokládána za ještě tenkrát bohužel demokratickou stranu.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Když slyšíte pana Zachariáše, že v Senátu zasedají starostové, hejtmani nebo i bývalí tito politici, lidé z vysokých škol, absolventi třeba medicíny, vážení lékaři, opravdu byste si byl ochoten udržet ten svůj postoj, že to je odkladiště vyhořelých politiků, nějakého jaderného politického odpadu?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Já jsem to ale takhle pane redaktore neformuloval. Já jsem řekl, že lidé vnímají tuto instituci jako odkladiště vysloužilých politiků. Já samozřejmě vím, že v Senátu je celá řada skutečných odborníků, celá řada lidí, kteří mají určitě co říct, ale myslím si, že a to ještě k těm argumentům té ústavní pojistky a těch věcí třeba zákonných opatření, tak pan senátor moc dobře ví, že stejně je musí potom schválit následně Poslanecká sněmovna při její znovuzvolení, poněvadž pokud se tak nestane, tak ty opatření neplatí. A myslím si, že tady všechny tyto pojistky bychom dokázali zvládnout levněji než za 600 milionů korun z daňových poplatníků, které jsou každoročně vynakládány na existenci Senátu.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A vy posloucháte debatu Filipa Zachariáše a Miloše Vystrčila o zrušení nebo případně smyslu Senátu. Já bych se podržel té poslední myšlenky, která tu zazněla a to jest Senát stojí veřejné rozpočty ročně tak kolem 600 milionů korun. Není to přeci jenom drahý špás na tak malou zemi jako je Česká republika pane Vystrčile?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Za tu dobu co Senát existuje, Senát rozhodoval o zhruba o více než 2 tisících zákonech s tím, že zhruba přes 600 jich vrátil nazpátek sněmovna a sněmovna skoro ve 250 případech vyhověla těm opravám, které Senát navrhl. To znamená schválil ten zákon v podobě, ve které navrhoval Senát a já uvedu 2 příklady, co se tam také někdy stalo v rámci těch oprav. Jednou to bylo, že jsme, když to velmi zjednoduším nenakoupili Gripeny a jednou jsme například snížili cenu, za kterou bude vykupovaná 1 megawatt hodina myslím vyrobená spalování bioplynu, teď to neřeknu možná přesně ale z 1300 korun na 800 korun, což znamenalo o 500 korun, protože se ukázalo, že ty výpočty Energetického regulačního úřadu Poslanecká sněmovna z nějakých důvodů nevzala v úvahu. Těch megawatt hodin se vyrobí miliony, jestli ne miliardy, tak si to zase vynásobte těmi 500 korun a teď se bavme o tom, jestli se Senát vyplatí, nebo nevyplatí.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Nevydobyl si Senát opravdu ostruhy, jak bylo řečeno třeba tím, že v létě 2002 pozastavil nebo se postavil nákupu 24 nadzvukových stíhaček Gripen za 60 milionů korun nebo, že snížil cenu za megawatt hodinu pane Zachariáši?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
To je samozřejmě všechno chválihodné, ale pokud by to neudělal, pak už by absolutně postrádala existence Senátu smysl.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, víte, pokud se podařilo, pardon, že vás přerušuji, ale pokud se podařilo tímhle způsobem ušetřit dejme tomu 60 miliard korun jenom těmi Gripeny, tak v tom případě má Senát vystaráno na svůj provoz na řadu let dopředu ne?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
No, já si myslím, že jestli teda to chceme postavit takhle, že kdo nám co ušetří, tak může bezstarostně fungovat, tak to není úplně dobře.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Proč ne?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
No, protože od toho tady máme jiné kontrolní orgány, Nejvyšší kontrolní úřad a další, aby posoudily, zda bylo nakupováno to, co mělo být nakupováno za cenu, která tomu odpovídá, ne že si někteří politici z toho dělali malá domů to víme.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, ale nemůže nikdo typu Nejvyššího kontrolního úřadu zarazit určitý nákup třeba právě těch stíhaček nebo něco podobného, pokud to jde obzvlášť přes ten legislativní proces ne?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
No, tohle je trošku jiný případ, každopádně dovolte, abych se vrátil k těm 250 zákonům.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, ale je to jiný případ ano, ale v tom případě ta námitka neplatí.
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
No v tom případě je to velmi málo k tomu, ona byla ospravedlnitelná existence Senátu, aspoň já si to takhle myslím. Za 20 let 250 případů, kdy sněmovna přijala pozměňovací návrhy, tak já nevím, jestli dobře počítám, ale to mně dělá nějakých 15 zákonů za rok za 600 milionů korun teda, nevím jestli je to úplně efektivní.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Vystrčile, jak byste reagoval?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Já nevím, co na to mám říci, já jsem o penězích jako první nezačal mluvit, pokud pan Zachariáš říká, že Senát nevyplatí, tak jsem uvedl konkrétní příklady, ze kterých vyplývá, že i ekonomicky existence Senátu se tomuto státu vyplácí. Na to se dozvím, že to není to hlavní a že to je nedostatečné. Mně to celkem nějak nepřekvapuje, protože není dost dobře možné, aby někdo kdo reprezentuje Komunistickou stranu Čech a Moravy chtěl dvoukomorový parlament a chtěl tady nějakou stabilitu demokracie.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Proč ne?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Protože to neodpovídá řekněme filozofii a myslí si, že prostě by se mělo rozhodovat rychle pokud možno jednokolově a na základě rozhodnutí jenom jedné komory, kde mimochodem upozorňuji na to, že všichni ti kandidáti vždycky kandidují za nějaké volební strany, což znamená, že ne zdaleka všichni musí v té kampani jednoznačně a jasně formulovat své názory, protože většinou tu kampaň táhne ten lídr, zatímco u Senátu je každý člověk lídrem, každý senátor, který se dostal do Senátu a byl zvolen, je lídrem té kampaně. Nikdo to za něj neodpracuje. Jsou jeho názory známé, pokud se o to někdo zajímá a všichni ví, co mohou očekávat. Ten člověk je při tom svém rozhodování potom velmi svobodný, což je nesmírně důležité, aby dokázal v některých případech jednoznačně a jasně se rozhodovat tak, jak to je to nejlepší pro Českou republiku a to si myslím, že to je velká přidaná hodnota, která platí v Senátu. Ono se někdy říká, že Senát se liší od Poslanecké sněmovny také tím, omlouvám se za to, ale ono to má jako velký význam, že tam sedí samí vítězové. My se prostě nehádáme, my jsme schopni se domluvit na různých věcech a dělat je tak, aby to bylo dobře, abysme zbytečně neoscilovali tam a nazpátek, aby ty věci fungovaly, neboť také ty lidé disponují poměrně velkou životní zkušeností a myslím si, že to je dobrý doplněk té Poslanecké sněmovny, ač to naši předci velmi dobře vymysleli.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Zachariáši, nemyslíte si, že právě náš legislativní proces potřebuje vlastně ten senát proto, aby jednal nějakým způsobem koncenzuálně, vnášel nějaké uklidnění do toho, co se děje třeba v Poslanecké sněmovně a že není zajímavý třeba pro voliče možná i tím, že v něm není taková míra konfliktu jako dejme tomu v Poslanecké sněmovně.
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
Tak o senátu hovořilo taky často jako o radě starších, rozumnějších právě jako protipól té Poslanecké sněmovny. Teď, když se dohadují o korýtkách v rámci vedení Senátu, tak se ukazuje, že to tak úplně není, ale já si myslím, že Česká republika s 10 miliony obyvatel i v rámci ústavnosti, demokratičnosti by nic nebránilo tomu, té ústavnosti a demokratičnosti naší země, kdybychom fungovali s jednokomorovým parlamentem. Mohou tak fungovat třeba na Slovensku. V minulosti třeba ve Švédsku nebo v Dánsku měli odvahu zrušit druhou komoru parlamentu. Ten spor bych nestavěl do toho, že když zrušíme Senát, že najednou tady budeme mít totalitu. Takhle to přece není.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Vystrčile, jak obstojí tenhle váš předpoklad, že tedy dvoukomorový parlament je zárukou demokracie, i když třeba ve Švédsku zrušili dvoukomorový systém. Stalo se tak i v Norsku v poslední době, v Chorvatsku, na Novém Zélandě a v dalších zemích a přitom asi byste neřekl, že Švédsko je méně demokratická země než Česká republika.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
To bych neřekl, ale Švédsko nezažilo dobu socialismu, dobu totality a existuje spousta vyspělých západoevropských zemí, kde mají 2 komory parlamentu a nehodlají je rušit. Já si myslím, že ty země na západ od nás, to jsou ty tradiční demokracie, ke kterým my se hlásíme a ty mají dvoukomorové parlamenty a myslím si, že jim to tam funguje velmi dobře a nemyslím si, že na tom je potřeba cokoliv měnit. Samozřejmě, že pan Zachariáš na to má jiný názor, to je možné. Já si dovolím jenom ještě jednu poznámku, to si neodpustím, protože musím hájit své kolegy. Pokud někdo říká, že když 3 lidé kandidují například na pozici předsedů Senátů a bude jeden z nich pravděpodobně zvolen v tajné volbě, že to je boj o korýtka, tak já nevím, jak by si to představoval, zřejmě tak, že by někdo jiný řekl, tyto budeš a vy ostatní do soutěže nesmíte nebo co by se dělo? Já nevím, já tomu nerozumím, co je na tom nedemokratického nebo co je na tom takzvaně co je to za boj o korýtka podobně nerozumím.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ano, pane Zachariáši, mohl byste to vysvětlit?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
No, tak tím ale je popřeno téze o senátu, že je to rada starších, moudřejších a tak dál. Když se nedokážou dohodnout všichni ti vítězové, kdo tedy povede Senát.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Posloucháte pořad Pro a proti, našimi hosty jsou Miloš Vystrčil a Filip Zachariáš. Pane Vystrčile, ono tady bylo řečeno, že vlastně Senát nemá zas tak široké pravomoci. Přece jenom on nemůže hlasovat o důvěře vládě, o státním rozpočtu. Ty zákony, které Senát vrátí sněmovně, můžou být přehlasovány pouhou prostou většinou 101 a více hlasů, kterou má vlastně každá vládní koalice. Nejsou to skutečně argumenty proto, že horní komora parlamentu je zbytečná?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Já jenom ještě krátká reakce na to, co říkal pan Zachariáš na konci. My dneska v Senátu jsme v situaci, kdy máme 2 stejně silné nejsilnější kluby, které mají 18 senátorů a klub KDU-ČSL má 16 senátorů z toho logicky vyplývá, že je možné a pravděpodobné, že každý z těchto klubů by chtěl postavit svého kandidáta na předsedu Senátu, pokud by některý z těch klubů byl výrazně silnější, tak si myslím, že bychom se dohodnout dokázali a potom není nic lepšího, než v tajné volbě vybrat toho předsedu Senátu, a to zda ten Senát je rozumný, nebo ne, se nepozná podle toho, jestli se hlasuje o jednom nebo o třech, ale podle toho, jestli se potom dokážeme dohodnout na celé struktuře a obsazení všech pozic a následném fungování Senátu. Takže to je jenom k tomu a jinak co se týká těch pravomocí, tady já už jsem o tom mluvil, někomu mohou připadat nedostatečné, protože nedává důvěru vládě, protože nerozhoduje o rozpočtu. Někomu mohou připadat velmi důležité, protože já si myslím, že pokud je Senát například zárukou nedotknutelnosti soukromí nebo svobody projevu nebo já nevím právo na ochranu zdraví, což jsou všechno základní lidská práva a svobody, která nemohou být změněná a omezená, pokud s tím nebude souhlasit Senát, tak potom samozřejmě mu Senát nechybí, ale pokud si myslí, že tady by měla být komora, která bude tyto svobody hájit a která bude dbát na to, aby ústava zajišťovala základní lidská práva a svobody a základní principy, které jsou typické pro západoevropské a středoevropské demokracie, tak potom si myslím, že by měl býti spíše příznivcem Senátu.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Když jsme mluvili o těch slabých pravomocích, pane Zachariáši, tak není ta nízká účast ve volbách do Senátu právě daná tím, že má malé kompetence? Třeba politolog Jiří Pehe soudí, že kdyby Senát mohl běh politiky významně ovlivňovat, takže by volilo v senátních volbách občanů mnohem víc.
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
No, ale to je právě o tom, bavíme se o současné podobě a současném smyslu existence Senátu.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, ale kdyby tady bylo, kdyby se rozšířily pravomoci, tak je to /souzvuk zvuků/, tak by to mělo větší význam než ten Senát rovnou rušit, nebo ne?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
No, mělo by to větší význam, na druhou stranu nebo respektive ten Senát by měl potom větší význam, na druhou stranu nevím, jestli by to byl dostatečný argument k tomu, aby se zvýšila účast u voleb, což je pro mě základní charakteristika nebo základní hledisko, ale ještě jednu věc pan senátor dobře ví, protože zná ústavu možná líp než já, že v ústavě je takzvané jádro ústavy a to je, to hovoří o tom, že nelze změnit právě demokratičnost toho státu, takže jestliže považuje Senát pouze za pojistku svobody a tak dále, tak myslím si, že tohle je dostatečně ošetřeno v Listině základních práv a svobod, která je nedílnou součástí ústavy a za druhé jak jsem říkal, je tam nebo nás to aspoň na politologii, když jsem studoval učili, že je, existuje něco jako materiální jádro té ústavy a to, že demokratický systém nelze změnit. Existuje tam taky klauzule, že veškerá moc vychází z lidu, takže pokud si lid řekne, že takový Senát nechce, tak pak v tom nevidím nic nedemokratického.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pánové, já na vás závěr poprosím o stručnější odpovědi. Pane Vystrčile, myslíte si, že Senát bude zrušen, jestli to realistické takhle brát, je tady taková možnost na stole?
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Já věřím, že i vy pane redaktore víte, že pokud by byl, měl být Senát zrušit, tak se musí změnit ústava a pokud se má změnit ústava, tak s tím Senát musí souhlasit. To znamená, já to jako reálné nevidím, na druhé straně ty debaty o Senátu a jeho smyslu já beru tak, že skutečně je potřeba se více zamýšlet nad tím, jakým způsobem je role Senátu vysvětlována veřejnosti a případně i nad tím, jestli ten způsob, jakým jsou konány volby do Senátu, je ten nejefektivnější a nejsrozumitelnější.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Zeptám se pana Zachariáše, který také ví, že ústavní změny by musel schvalovat sám Senát, takže předpokládáte, že by to tedy udělal?
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
Samozřejmě to je právě ta základní věc, která je základní překážkou ke změně v tom, aby se Senát zrušil.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Děkuji Filipu Zachariášovi a Miloši Vystrčilovi.
Filip ZACHARIÁŠ, člen Výkonného výboru Ústředního výboru KSČM
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.
Miloš VYSTRČIL, předseda senátního klubu ODS
--------------------
Na slyšenou.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A od mikrofonu se loučí Tomáš Pavlíček.
