Vlak je drahý. Tak chtějí cyklostezku

27.01.2011

Mladá fronta DNES, strana 4, Vysočina (Jaroslav Paclík)


Na nádraží ve Waidhofenu přijel poslední osobní vlak. Naděje, že by byly propojeny dvě trati zbudované za Rakousko-Uherska, se zmenšila. Turisté tak musejí jet do Telče a na Vysočinu jedině autem.

TELČ, WAIDHOFEN Skupině kamenů u dolnorakouského Waidhofenu se říká Velká bazilika.

Ve stejném městě stojí také největší voliéra na světě, po které létají ibisové skalní. Lidé z Vysočiny zatím zdaleka neodkryli všechna turistická lákadla u sousedů v Dolních Rakousích.

Od uspořádání Dolnorakouské zemské výstavy v Telči, Hornu a Raabsu uplynul již rok a půl, na další velký projekt (snad vyjma propojení Rodinných pasů) se čeká. Dráha, která propojí Českou republiku s Rakouskem ve Slavonicích, by mohla být jedním takovým projektem. Vedla by z Kostelce nebo třeba až z Jihlavy.

„Jenže rakouské dráhy teď vypravily 11. prosince 2010 poslední osobní vlak ze Schwarzenau do Waidhofenu poblíž českých hranic,“ povzdechl si Egon Schmidt ze sdružení Neue Thayatalbahn, které se snaží o propojení železnice přes Slavonice do Rakouska. Petici za zachování trati v Rakousku a její propojení podepsalo tisíc lidí. Hlavní problém je v tom, že na výstavbu v dnešní době chybějí peníze.

Na modernizaci trati na rakouském území a na dostavbu chybějícího kousku do Slavonic by bylo potřeba v přepočtu asi 700 milionů korun.

„Z rakouské strany zazněl návrh, že se místo železnice vybuduje cyklostezka a že do Telče z Waidhofenu by také mohl jezdit linkový autobus,“ shrnul starosta Telče Roman Fabeš.

„My bychom ale byli radši, kdyby největší podporu měla železnice. A pokud už by měl jezdit autobus, tak jen do Slavonic. Tam by zájemci přestoupili na vlak,“ sdělil Fabeš.

„O záměru propojení tratí se diskutuje již asi dvacet let. Když byla naděje na financování z fondů Evropské unie, byly dráhy, stát i dolnorakouské hejtmanství pro. Nyní je situace s penězi složitější, tak se hejtmanství i starostové od železnice do Čech odklánějí. Je to škoda,“ myslí si Egon Schmidt.

„Po trati by mohly jezdit vagony s dřevem na pily v Dolních Rakousích. Nyní se dřevo přepravuje buď nákladními auty po silnici nebo vlakem přes Brno, Břeclav a Vídeň. Nákladní auta jezdí skrz obce a města, které nemají obchvaty, nebo draze přes Vídeň,“ řekl Schmidt. Za den může podle jeho odhadů projet z Čech do Dolních Rakous asi 50 kamionů plně naložených dřevem.

„Ta trať by mohla být výhledově i přípojkou z česko-rakouského pohraničí k budoucí rychlodráze spojující německý Stuttgart s Vídní,“ doplnil Rakušan. Cyklostezku podporuje, ale přeje si, aby vznikla podél železnice.

To by byla budoucnost. A jaká je ještě současnost? Spolek obcí u železnice z Kostelce do Slavonic má od pátku nového předsedu. Zvolen byl stávající vysočinský senátor Miloš Vystrčil.

Spolek vznikl před 14 lety, když hrozilo zrušení lokálky na české straně.

***

FAKTA

Kam by vlaky z Kostelce jezdily

Dobersberg

* možný start výletu do přírodního

parku Thayatal

* Hasičské muzeum

Waidhofen

* velká voliéra s ibisy skalními

* muzea, kostely

* Grosse Basilika (mystické místo)

Schwarzenau

* možnost přestupu na vlaky

do Vídně nebo do Gmündu

a Českých Velenic

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina

Přílohy