Vystrčil: Situaci jsme podcenili. Putin není šílený, dělá velmi promyšlené kroky
DVTV | 17:00 | Pořad: Drtinová Veselovský - Rozhovor
Z 25.02.2022
„Musíme prosadit nejtvrdší sankce i navzdory tomu, že se sníží kvalita našeho života. Odhodit populismus, přistoupit na to, že nás to bude trochu bolet, že přijdeme o pohodlí, ale do budoucna nás to zachrání,” říká předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Dnes se na Ukrajině rozhoduje i o nás. V tomto směru jsme to zanedbali. Měli jsme se o Ukrajinu více starat, aby se Putin bál."
Odkaz na videozáznam rozhovoru.
Přepis rozhovoru
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ruská agrese vůči Ukrajině pokračuje. Právě teď probíhají těžké boje i o ukrajinské hlavní město Kyjev. Je reakce Evropské unie dostatečná? A co všechno může nabídnout Česko? Hostem DVTV je předseda senátu Miloš Vystrčil, zdravím vás, dobrý den.
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Hezký den, já vás zdravím.
Volodymyr ZELENSKYJ, prezident Ukrajiny
--------------------
Říkám všem partnerům naší země, právě teď se rozhoduje o osudu našeho státu. Žádám je o to. Ptám se jich, jestli jsou s námi. Odpovídají, že ano. Ale nejsou připraveni vzít nás do aliance. Nebojíme se mluvit o bezpečnostních zárukách pro naši zemi. Nebojíme se mluvit o neutrálním statusu. Ale jaké budou naše bezpečnostní záruky? A které země je poskytnou?
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou tedy slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který mluvil o tom, že se nebojí mluvit o bezpečnostních zárukách pro jejich zemi, nebojíme se mluvit o neutrálním statusu, ale, jaké budou naše záruky, které země nám poskytnout. Co byste, odpověděl, pane předsedo?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Já bych odpověděl, že skutečně to je tak, že dneska se na Ukrajině rozhoduje i o nás, no a že v tomto směru jsme asi některé věci zanedbali, že jsme se měli o Ukrajinu daleko více starat. Měli jsme se více starat o to, aby mohla být kandidátskou zemí třeba Evropské unie, více jsme měli dbát na to, aby se lidem na Ukrajině i dařilo lépe, aby Putin se víc obával, že je spojena s námi, s demokratickou a svobodnou Evropou, a tudíž, pokud by potom se odhodlal, že na ní zaútočí, tak aby věděl, že se setká nejenom s odporem Ukrajiny, ale třeba nebo ne třeba, ale i dalších zemí NATO nebo členských zemí Evropské unie. Nyní jsme v situaci, kdy jsme ta jednání nevedli, začala válka a teď je otázka, jak odvážní a jak schopný jsou ti největší vůdci, nejmocnější vůdci největších zemí v Evropě, aby udělali kroky, které žádá pan prezident, není to na Česku. Naopak, co se týká české vlády, pokud já mám zprávy, a omlouvám se, dneska dopoledne jsem nemohl ta jednání studovat, tak Česká republika v tomto směru ve vystupuje jednoznačně a odporuje i některé z těch kroků, které tady zmiňoval pan prezident Zelenskyj.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu, když mluvíte o tom, že daleko dříve mělo přijít k nějakému dialogu, nedospěla by situace do stejné fáze? Tzn. invaze na Ukrajinu tak jako tak jenom o několik měsíců dříve? Protože by se tak jako tak Rusku nelíbilo, začleňování Ukrajiny do všech jiných struktur evropských a celosvětových?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
No, to nikdo z nás neví, ale já si myslím, že pokud by Putin věděl, že pokud zaútočí na Ukrajinu, že proti sobě bude mít celou Evropu nebo dokonce celé NATO, tak bych velmi přemýšlel o tom, zda má zaútočit. Já teda si nejsem úplně jistý, že to, co také zaznělo, že je šílený, je úplně pravda a jsem přesvědčen, že se chová velmi promyšleně, nakonec dneska i senátorka Němcová popisovala, že ten scénář, který probíhá a realizuje na Ukrajině odpovídá tomu scénáři, který probíhal v roce 68 v České republice, takže já si vůbec nejsem jistý tím, že šílený, ale naopak, že jde o promyšlený krok, a pokud je promyšlený, tak kdyby proti němu stála sjednocená celá Evropa, která by stála za Ukrajinou, tak já si myslím, že ta pravděpodobnost, že by si troufli, je rozhodně nižší, samozřejmě nikdo nevíme, co by se stalo.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak moc sjednocená je Evropa v tuto chvíli? Jde mi o to, zda západ náhodou Ukrajinu neobětuje, v uvozovkách, ve prospěch celosvětového míru, aby uchránil i obyvatele svých zemí před dopady ekonomických sankcí?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Ta debata dnes probíhala, první taková zpráva, která dle mého názoru není příliš příznivá je, že se nepodařilo domluvit vyloučení Ruské federace ze Swiftu tj. z té platební sítě. Já jsem přesvědčen, že se to mělo stát, že k tomu měli najít evropské státy odvahu, to, že to některé zablokovaly je vlastně důvodem k tomu, že jsem můžeme obávat, zda skutečně jsme je schopni přinutit těmi sankcemi, začít brát naši podporu Ukrajiny vážně. To znamená...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, já se omlouvám, pane předsedo, a není právě ono nepřijetí tady těchhle těch nejtvrdších sankcí, tedy odpojení Ruska od mezinárodního bankovního systému Swift právě názornou ukázkou toho, že západ opravdu couvá?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Já jsem teď řekl, jinými slovy to samé, byť asi ne takhle srozumitelně jako vy. Já říkám, že mám obavu, aby právě ta nedomluva, například na vyloučení Ruské federace ze Swiftu, nebyla prvním signálem pro Putina, že nejsme vlastně nakonec v některých věcech pro něj nejbolestivějších se schopni sjednotit a tudíž mu dodává sílu a to já s tím souhlasím a nakonec to usnesení, které dneska přijal český senát před asi hodinou, tak v tom bodě IV je takové, že Senát Parlamentu České republiky vyzývá, teď cituji, jednu část,, Země Evropské unie k jednotnému postoji při vyloučení Ruské federace z platebního systému Swift a dalších alternativních platebních platforem." Tzn. my tam nemáte to usnesení, které my jsme přijali, protože to byl návrh, který jsem vyfotil na začátku jednání, a právě v průběhu toho jednání a z důvodů toho, že vlastně teprve ráno bylo jasné, jak dopadla ta jednání evropských lídrů, tam přibyly tyto další body, které vy nemáte k dispozici a jedním z nich je ten, který jsem přečetl. Další třeba je, že senát, český senát vyzval mezinárodní trestní soud, aby se nadále zabýval situací na Ukrajině s ohledem na možné páchání zločinů v jeho jurisdikci, za niž nese odpovědnost prezident Ruské federace a další představitelé Ruské federace a Běloruska, a to je další věc, která tam původně nebyla, ale dneska tam je, protože ji tam senátoři dodali. Další, co tam přibylo, je návrh na to nebo výzva k vyloučení Ruské federace a Běloruska z mezinárodních organizací. U Ruska se to týká například Rady Evropy, a to jsou všechno věci, které jsou tam nově. Já, když jsem to usnesení měl na stole poprvé, tak bylo, řekněme, ne, zdaleka tak ostré, ale ten vývoj, o kterém se spolu teď bavíme, přivedl právě český senát k tomu, že tam přibyly ty body, z nichž některé jsem přečetl, a kde se právě mluví i o tom, že bychom měli být v tom vyloučení Ruské federace ze Swiftu jednotní a že je špatně, že to nestalo. To je vlastně v podtextu toho, co jsme přijali.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomu rozumím. Na druhou stranu je to stále jenom usnesení, v uvozovkách, říkám jenom usnesení českého senátu. Může na to Evropa nějakým způsobem reagovat? Co budete dělat pro to, aby se to opravdu stalo? Aby státy, které se vyslovily proti vyřazení Ruské federace ze systému Swift nakonec souhlasily?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Pokud já mám správné informace, tak pan předseda Fiala toto prosazoval, vyloučení Ruské federace ze Swiftu a nepodařilo se to bohužel prosadit, protože některé země, členské země Evropské unie to zablokovaly. Já si myslím, že musíme znovu jednat a prosadit to, protože pokud to neuděláme, tak se Putin nezalekne, bude okupovat celou Ukrajinu, bude se opakovat, já nevím, scénář z osmašedesátého roku. V tom lepším případě si tam vsadí svoji loutkovou vládu, která bude dělat, co chce a následně se může stát, že po tom podobně se začne chovat k dalším zemím, to je přesně ten scénář, kterému my musíme zabránit a udělat pro to všechno, ale není to tak, že by dneska někdo věděl přesně, jak dosáhnout těch, co možná nejtvrdších sankcí, jak přimět ty státy, které dneska váhají, k tomu, aby neváhaly a těm tvrdým sankcím přistoupily, protože ono to je o našem pohodlí. Dneska, když ty sankce přijmeme, tak zítra najednou se může snížit kvalita našeho života, mohou být narušeny některé hospodářské vazby a tím pádem se může snížit naše životní úroveň. To jsou všechno věci, které velmi neradi přijímáme a pokud je nemusíme přijmout, tak je také nepřijmeme, a protože ta válka je někde daleko, ale ona není vůbec daleko, tak se nám to nedaří prosadit... A já to opakuji, omlouvám se, je to tak, že my dneska musíme odhodit ten populismus a to, co dělají politici nejraději, to znamená slibují a rozdávají a my musíme říct ne, je to tak, asi mě třeba nebudete mít úplně rádi, ale já vám říkám, že lidem z historické zkušenosti vzhledem k tomu, jak se Putin chová, kdybychom dneska měli přistoupit na to, že nás to bude trochu bolet, že nám to sníží to naše pohodlí, ale do budoucna nás zachrání. Přece, co máme cenějšího, než jsou naše děti, naši vnuci? Dneska to je nejen o Ukrajině nebo jenom Ukrajině. Je to i o tom, co bude s námi, protože Rusko, pokud vyhraje, pokud neucítí odpor, tak je velmi pravděpodobné, že se nemusí zastavit a bude mít další mocenské manýry.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím, pane předsedo, můžou, ale i ty nejtvrdší sankce odradit Rusko od jeho dalších kroků? Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov už v minulosti řekl, že Rusko je na sankce víceméně zvyklé. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dneska řekl, že způsobují problémy, ale není to nic, co by se nedalo řešit. Tak je to vůbec východisko?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
My to nevíme, ale pořádné sankce jsme vyzkoušeli. To, co zatím jsme zkoušeli, byla pro Rusko legrace, která jim žádné velké problémy, kromě těch počátečních, nezpůsobovala, a my musíme přistoupit k tomu nejtvrdším, což je samozřejmě bude bolet a bude to bolet i nás. Bude to znamenat pro nás hospodářské ztráty, ztráty na kvalitě života, v našem pohodlí, pokud to neuděláme, tak na tu vaši otázku nebudeme znát odpověď, protože některé odpovědi se dozvíte, dokud to nevyzkoušíte, a to je jedna z věcí, o které vy mluvíte, která stojí v této podobě před námi. My s naší historickou zkušeností říkáme, že to zkusit máme a musíme, protože ta šance, že potom Putin se zastaví, zalekne, je větší nebo se zvětší, ale neznamená to, že máme jistotu, ano je to tak, může se stát, že zavedeme tvrdé sankce a stejně to nepomůže. Ale naší povinností je udělat maximum, a to maximum v tuto chvíli dle mého názoru neděláme.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A tvrdé sankce, pane předsedo, z vašeho pohledu nebo ty nejtvrdší, je jenom vyřazení Ruské federace ze systému Swift, nebo byste tam viděl ještě prostor pro nějaké další? Mluví se o cílených opatřeních namířených na okolí prezidenta Vladimira Putina, případně jeho samotného, že by na něj směřovaly také sankce jako na jeho osobu, o čemž se mluvilo v minulosti?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Já si myslím, že to, co bychom měli udělat nebo o co bychom se měli snažit, je v podstatě izolace Ruska, izolace Putina, izolace jeho příznivců. Tzn. to se týká jednak platební sítě Swift, případně nějakých alternativních, to se týká toho, že pokud se Rusko takto chová, tak já nevím, jestli to má být tak, že Rusové studují na různých západoevropský či jiných amerických univerzitách, zda to má být tak, že ruské jachty a jachty ruských oligarchů jezdí po Jaderském moři nebo plavou správně. Nevím, jeslti to má být tak, že volně cestují a podobně. Je nevím, jestli má být tak, že se můžou účastnit sportovních, kulturních a jiných soutěžící představení. Prostě je to tak, že ta země se dneska chová způsobem, kdy vraždí v zemi, která byla svobodná, která má svoji vládu, demokraticky zvolenou, která by měla mít právo si vybrat, jak chce žít, jak chce fungovat a pokud se tak děje a pokud způsobil vůdce, který této zemi vládne, tak potom se nedá nic jiného dělat než, že ti, co jsou, co žijí v této zemi a nevzdají se té země, nepostaví se proti Putinovi, by měli být postiženi, izolováni, protože moc jiných cest není, všechny ostatní už byly vyzkoušeny.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, a měla by tato sankční opatření dělat Česká republika třeba i samostatně, nebo jsou daleko účinnější v případě, že budou ve spolupráci s ostatními zeměmi? Byl byste i pro variantu samostatného postupu České republiky, abyste ukázali razantně, jaký je postoj České republiky?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
To je výborná otázka. Já jsem přesvědčený, že musíme být jednotní. Jakmile nebudeme jednotní, tak pokud vy třeba řeknete, uvádím takový, omlouvám se, primitivní příklad. My toto zboží třeba jablka nebudeme dodávat do Ruska, tak Ruská federace, pokud je může nakoupit, nebudu jmenovat, v jiné evropské zemi, tak to je přesně to, co je špatně tzn. ty sankce mají smysl jedině, pokud budeme jednotní a budeme postupovat společně. Nemá cenu zavádět Swift, pokud pro to některé změny nejsou, nemá cenu blokovat dodávky některých surovin a technologií, pokud pro to některé země nejsou, tak je to, prostě to nejde. Buď si společně uvědomíme, že to je naše společná odpovědnost, náš společný boj o svobodu a demokracii, anebo toho nebudeme schopni a pak na to nejdříve doplatí Ukrajina a potom s velkou pravděpodobností později i my ostatní. Je to obrovsky obtížné, protože, pokud se máte dobře, pokud v tuto chvíli ty výbuchy neslyšíte, pokud vám tady svítí světlo a topí topení, tak je těžké si představit, že se máte něčeho vzdát a začít se uskromňovat proto, abyste podpořili někoho, kdo je daleko od vás a vraždí ho tam Putin nebo jeho vojáci, je obtížné. Ale znovu říkám úkolem politiků je přesvědčovat lidi, přesvědčovat ostatní, ostatní státy, aby k tomu přistoupily, protože je to nejlepší cesta, nejjednodušší cesta a nejjistější cesta k tomu, abychom zajistili, aby nás něco podobného potom nepotkalo.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ruský prezident Putin podle ministra zahraničí Lipavského prohraje válku, kterou nesmyslně rozpoutal proti Ukrajině, to řekl dneska vám senátorům, vidíte to taky tak jednoznačně?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Vidím to tak, že zatím vždycky na tom světě to dobro to zlo porazilo, ale často to vůbec není hned. A nevím, jak to myslel pan ministr zahraničních věcí, pan Lipavský. Já za sebe mě si dovedu, bohužel představit, že to zlo neprohraje hned, a že to může trvat velmi dlouho a že může spousta lidí trpět a poměrně třeba i dlouhou dobu. Pan senátor Šimetka říkal, že zažil takové situace v některých zemích a že tam i desítky let byl jenom zmar, a to je to, co se může stát tzn. není to tak, že by bylo jasné bez toho, aniž bychom se o to sami snažili a bez toho, aby nás to zabolelo, bez toho abychom obětovali část svého pohodlí, že dobro automaticky zvítězí, tak to vůbec není. To musí být tak, že, aby zvítězilo dobro, tak se sakra musíme snažit, musíme být odvážní, musíme se řeknou některých svých výhod ze života, svého pohodlí, a pokud to nedokážeme, tak za nějakou dobu za to, abychom nazpátek tu svobodu získali, a to dobro zvítězilo, zaplatíme mnohonásobně, mnohonásobně větší cenu a těžko se to vysvětluje v okamžiku, kdy se zdá, že nám nic nehrozí, protože to je někde daleko.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
No 300 km od našich hranic, to zas až tak daleko není. Vy jste dnes jako senát ocenili kroky vlády České republiky v oblasti vojenské, finanční i humanitární. Když se ale podíváme třeba na schválenou pomoc v podobě dělostřelecké munice, tak ji Ukrajina ani po měsíci nemá. Není to pomoc jenom na papíře?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
No zase, paní redaktorko, jste velmi dobře připravená, ale stejně dobře připraveni byli i senátoři a i ten bod V se změnil a k tomu ocenění finanční a humanitární přibyla ještě další věta a pokračuje to: ,,takže oceňuje a podporuje kroky vlády České republiky vedoucí k podpoře Ukrajiny v oblasti vojenské, finanční a humanitární", tady to pokračuje... ,,A zároveň vyzývá k zesílení této podpory". To znamená to, na co vy jste se zeptala, tak my jsme tam přidali.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A bude to napraveno nebo?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Jako my jsme řekli, že to vidíme jako nedostatečné tzn. vlastně jsme reagovali na to, na co vy se ptáte dřív, než jste se ptala, řekli jsme ano, je to potřeba zesílit, je to bezva, že podporujeme vojensky, finančně a humanitárně, ale je to potřeba zesílit a zase je to o nějaké koordinaci té pomoci, pokud se třeba bavíme o těch našich granátech, tak tam podle mých informací to je tak, že když Ukrajinci si měli vybrat, kterou munici v první fázi převezmou, tak to nebyly ty naše granáty, ale já nevím přesně, jak to bylo, to je spíš otázka na ministryni obrany nebo někoho, kdo to měl na starosti, ale to, co je jasné a co je důležité, je, že prostě se nesmí stát, že Ukrajinci bojují, že nebudou mít munici. To je věc, kterou my bychom neměli připustit, a pokud jsme ji připustili, tak jsme v tom selhali, tak ji dostatečně nepodporujeme a moc mluvíme a málo jednáme.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Další záležitost ještě, pane předsedo, nové jednotky do Pobaltí, Polska nebo Rumunska posílají Spojené státy, Velká Británie, Německo, Francie. Česko, ale ne. V Rumunsku vzniká nové předsunuté uskupení vojsk NATO. A ani tam zatím Česká republika nefiguruje. Je to tak správně?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Já věřím, že v tomto směru ke koordinaci dochází. Já jsem dneska mluvil jak s paní ministryně obrany, paní Černochovou, tak s panem ministr vnitra Rakušanem a oba mi říkali, že ty věci se koordinují, že my tam plníme přesně tu roli, kterou máme nebo v případě Slovenská je tam domlouvá i se Slovenskem, jako že když bude Slovensko potřebovat na hranicích s Ukrajinou, tak budou pomáhat i naši policisté, to všechno je údajně předjednáno. Já nejsem exekutiva. My můžeme doporučovat nebo říkat, co si myslíme, nebo jak to cítíme a říkat, že podporujeme vládu v těch věcech, které dělá nebo případně, že bychom byli rádi, kdyby věci zintenzivnila, tu pomoc, oporu atd. ale nemůžeme to přímo ovlivnit tzn. tím usnesením a tím doplněním si myslím, že jsme dali poměrně jasné a konkrétní signály, co si myslíme, že by vláda ještě měla dělat, to znovu zdůrazňuju, že pořád, když se na to dívám v tom kontextu Evropské unie, tak musím vládu ocenit za to, jak se rozhodně chová, jakým způsobem k tomu přistupuje, myslím si, že některé země Evropské unie by měly být důraznější a pokud by všichni drželi linii České republiky, tak bychom v té podpoře Ukrajiny byli rozhodně dál.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak čtete v celé této krizi pozici Číny? Podle Financial Times je Čína připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli napadení Ukrajiny a pomoc zemi právě v situaci, kdy se zhoršují její vztahy se Západem.
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Tak Čína bude dělat to, co je pro ně výhodné. Pokud bude moci dělat to, že se bude Rusko i západ vyčerpávat nějakým bojem a nějakým sporem s tím, že bude ubývat těch sil, které obhajují svobodu a demokracii, tak to prostě pro ní vzhledem k tomu, že to je totalitní a komunistická Čína, bude výhodné, nehledě na to, že Putin, ať chceme nebo nechceme, tak váže některé síly spojenců k Ukrajině a k té východní hranici Evropské unie, což zase znamená, že Čína má také své zájmy, zase někde jinde a ta situace je pro ni výhodná a je pro ni vlastně výhodné hrát takového mrtvého brouka nebo mírně podporovat Rusko, protože vlastně tím dochází k oslabování jejích největších soupeřů geopolitických, jak Ruska, tak celého západu, tak NATA, tak vlastně Američanů. Tzn. ten její postup je logický ona vlastně z toho těží a je jen otázkou, jestli nemá ještě nějaké další úmysly. Já doufám, že nikoliv, protože to by potom už bylo pro celý svět velmi vážné.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě poslední záležitost, jak vlastně odhadujete vývoj další v následujících měsících? Ptám se na to z toho důvodu, že Sergej Lavrov na dnešním brífinku prohlásil, že cílem je demilitarizovat Ukrajinu, nikoliv ji okupovat, zároveň, že Rusko je připraveno vyjednávat s Ukrajinou v momentě, kdy její síly složí zbraně. Věřil byste mu?
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Já nebudu nic odhadovat, protože na to nejsem expert, jediné, co znovu připomenu a doporučuju, je dnešní vystoupení paní senátorky Miroslavy Němcové, která porovnávala to, co se doposud stalo na Ukrajině s tím, co se dělo u nás v roce 68. Samozřejmě jsou to jenom paralely. My jsme posílali zvací dopis, oni měli oni jako záminku pomoc Luhanské a Doněcké lidové republice, které jsou samozvané a neexistují atd. tak dál. Dobrý, pokud by to bylo tak, že skutečně se jedná o plán, který byl, v uvozovkách, již vyzkoušený v roce 68, tak by došlo k okupaci celé Ukrajiny, následně vzniku jakési loutkové vlády, která by potom co možná nejdéle měla sloužit putinovskému režimu. To je scénář, který by nastal, pokud by ten záměr Putina byl vlastně podobný jako Brežněva v roce 68 a zatím ten postup vypadá, že je velmi tomu podobný tzn. není to moje předpověď. Jenom jsem popsal jakousi analogii, která byla podrobněji psána Miroslavu Němcovou dneska na jejím vystoupení senátů.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme každopádně. Děkuju vám, pane předsedo, za rozhovor. Díky na shledanou.
Miloš VYSTRČIL, předseda Senátu
--------------------
Děkuju, držme se a pomáhejme Ukrajině.
