Vystrčil: Součástí kulturního dědictví V4 je i zkušenost s nesvobodou, měli bychom o ní více hovořit
senat.cz | 17:00 | Autor: Sue Nguyen
Ve dnech 15. a 16. července 2021 se předseda českého Senátu Miloš Vystrčil v Maďarsku zúčastnil neformálního setkání s předsedy parlamentů zemí Visegrádské skupiny. V rámci začínajícího maďarského předsednictví V4 se v Budapešti a následně na zámku Károlyi v Fehérvárcsurgó hovořilo o ochraně kulturního dědictví a otázce středoevropské identity.
„Co se týká ochrany kulturního dědictví, měli bychom mít ambicióznější cíle než je pouze chránit. Měli bychom o kulturní dědictví pečovat a snažit se ho využít pro další rozvoj našich zemí, abychom fungovali lépe než doposud,“ uvedl Miloš Vystrčil ve svém příspěvku.
Podle předsedy Senátu mají země Visegrádu díky své historii zkušenost, o které by měly více hovořit a sdílet ji. „Víme, jak vypadá život v nesvobodě. Je to součást našeho kulturního dědictví, byť nijak radostná. A jedna z věcí, která by měla patřit k ochraně a péči o tohoto dědictví, je říkat, jaké to bylo – nejen našim mladším generacím, ale také třeba v Evropské unii. Disponujeme něčím, co jiní nemají. Měli bychom se o tom více zmiňovat a využívat to i jako svoji přednost.“
V meziparlamentní debatě o otázce středoevropské identity zaznívaly různé koncepce a přístupy, jak jej prezentovali předseda české Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, předseda Národního shromáždění Maďarska László Kövér, předseda Národní rady Slovenska Boris Kollár, předsedkyně polského Sejmu Elzbieta Witek a předseda polského Senátu Tomasz Grodzki.
Pro Miloše Vystrčila zastupujícího horní komoru českého parlamentu je idea středoevropské identity spjatá s rozpolceností Česka, zda patří na Západ či Východ: „Z mého pohledu mít identitu znamená, že se příliš nezabývám tím, na jakou stranu patřím, ve smyslu, abych ‚u někoho byl‘, ale že jsem v první řadě sám sebou. Sebevědomě vytvářím svůj prostor a představu o tom, kdo jsem a čím chci být. A až následně se zařadím, opět sebevědomě – nikoli tak, že když někam patřím, tak někomu patřím. Visegrádská čtyřka by se v tomto duchu měla chovat sebevědomě a zároveň pokorně. Měla by jasně říci, kam patří, a své prostředí se snažit svými aktivitami pozitivně ovlivnit.“
