Nakonec chyběl jeden hlas

Mají, nebo nemají se zvýšit příjmy krajů a obcí? Zaslouží si, nebo nezaslouží naše obce, města a kraje navýšení svých příjmů, aby mohly lépe zajišťovat potřeby svých obyvatel? Jestliže ano, jak to udělat, aby to bylo spravedlivé? 

To byly základní otázky, které na začátku prosince 2015 řešily nejdříve senátní výbory a komise a potom plénum Senátu Parlamentu ČR při projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní. Tedy zákona, ve kterém se stanoví, jakou procentní částku – jakou část z vybraných daní – mají mít obce, města a kraje jako svůj vlastní příjem, o jehož využití si v rámci výkonu samosprávy samy rozhodují.

Vláda navrhla navýšit příjmy pouze krajům, požadavky obcí ignorovala

S odkazem na historický vývoj příjmů krajů navrhla vláda v projednávané novele zákona o rozpočtovém určení daní navýšit příjmy krajů ročně asi o 3,6 miliardy korun, a to navýšením podílu DPH o 1,06 %. Pro přiblížení to znamená, že například Kraji Vysočina se díky této změně zvýší roční příjmy asi o 250 milionů korun.

Bohužel vláda ve svém návrhu zákona zároveň zcela ignorovala požadavky obcí na současné navýšení i jejich příjmů. Vláda tak učinila s odkazem na navýšení příjmů obcí, které proběhlo s účinností od 1. 1. 2013. Tento argument vlády osobně považuji za lichý a nekorektní, neboť navýšení příjmů obcí platné od roku 2013 se netýká všech měst, a co je nejpodstatnější, toto navýšení pouze vyrovnalo nadále neudržitelné a nespravedlivé podfinancování menších obcí a měst.

Pokud by totiž od roku 2013 nedošlo k významnému navýšení příjmů na jednoho obyvatele u obcí a menších měst, nebyly by tyto obce a města nadále schopny důstojně plnit své základní funkce a v některých případech hrozilo, že jejich infrastruktura se bude postupně rozpadat nebo přímo kolabovat (údržba chodníků, silnic, opravy škol, školek atd.).

Výbory a komise Senátu navrhly navýšit příjmy také městům a obcím

Při projednávání zákona o rozpočtovém určení daní ve výborech Senátu a v komisích doporučily plénu Senátu dva výbory a jedna komise přijmout pozměňovací návrh, který by od roku 2017 postupně zajistil i navýšení příjmů obcí a měst. Jednalo se o pozměňovací návrh, který na jednání Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí předložili senátoři Miloš Vystrčil a Zbyněk Linhart. Tento pozměňovací návrh zajišťoval obcím a městům celkový nárůst příjmů v roce 2017 o asi dvě miliardy korun a následně v roce 2018 o dalších asi sedm miliard korun. Celkem by se tedy jednalo od roku 2018 o roční navýšení příjmů pro všechna města a obce o asi devět miliard korun.

Částka devět miliard korun vychází z porovnání celkového příjmu všech krajů a všech obcí. Celkový roční příjem všech obcí je v současnosti asi dvaapůlkrát vyšší než celkový roční příjem všech krajů. Pokud by tedy měly být příjmy obcí navýšeny spravedlivě, tedy úměrně tomu, jak vláda navrhla navýšení příjmů krajů, potom by obce měly obdržet asi dvaapůlkrát více než kraje, tedy asi devět miliard korun. Návrh senátorů Vystrčila a Linharta podpořily kromě Výboru pro územní rozvoj ještě Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Přijetí pozměňovacího návrhu také podpořily Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova.

Pozměňovací návrhy klubu ODS, výborů a senátorů Vystrčila a Linharta

Při projednávání zákona o rozpočtovém určení daní na schůzi Senátu 2. 12. 2015 po intenzivní a někdy i vzrušené diskusi nejdříve neprošel návrh senátorského klubu občanských demokratů schválit navýšení příjmů obcí a měst o dvě miliardy korun již v roce 2016 a o sedm miliard korun již v roce 2017.

Následně o jeden jediný hlas neprošel pozměňovací návrh podpořený dvěma výbory a komisí Senátu na postupné navýšení příjmů obcí v roce 2017 o dvě miliardy korun a v roce 2018 o sedm miliard korun.

Též neprošel ani kompromisní pozměňovací návrh, který pro případ neschválení návrhu podpořeného výbory a komisí předložili jako nouzové řešení opět senátoři Vystrčil a Linhart, na navýšení příjmů obcí od roku 2017 ročně o asi 3,7 miliardy korun.

Pozměňovací návrh senátora Radko Martínka

Jako poslední v řadě pozměňovacích návrhů byl hlasován pozměňovací návrh senátora Radko Martínka, který navyšoval příjmy obcí navýšením podílu obcí na DPH z 20,83 % na 21,4 % o asi dvě miliardy korun a zároveň odebíral obcím příjem z daně fyzických osob z podnikání v místě trvalého bydliště podnikající fyzické osoby ve výši 30 % daňového odvodu fyzické osoby. Podle odhadů Ministerstva financí bude celková výše příjmů obcí a měst z této daně z podnikání v roce 2015 mezi jednou až dvěma miliardami korun.

Zde považuji za vhodné poznamenat, že například v době hospodářského růstu v roce 2008 byl celkový příjem obcí z této daně z podnikání téměř šest miliard korun a například v roce 2010 to byly více než tři miliardy korun. Celkový aktuální výsledek pro obce a města je tedy z hlediska dlouhodobého vývoje salda sporný.

Pokud ale vezmeme za bernou minci odhad Ministerstva financí pro rok 2015, tak by byl hypoteticky výsledek pro příjmy obcí a měst v roce 2015 pozitivní v podobě kladného salda ve výši maximálně jedné miliardy korun.

Důležité je ovšem dodat, že pozměňovací návrh Radko Martínka je účinný až od 1. 1. 2017.

Pozměňovací návrh Radko Martínka, který byl připraven na poslední chvíli ve spolupráci s Ministerstvem financí, byl Senátem schválen a zákon byl s tímto pozměňovacím návrhem postoupen zpět Poslanecké sněmovně, která jej opět po poměrně dlouhé a bouřlivé rozpravě v této senátní podobě 16. 12. 2015 přijala. Prezident zákon podepsal 17. 12. 2015.

Nakonec chyběl jeden hlas

Pokud se nyní ohlížím zpět, považuji ze svého pohledu výsledek projednávání zákona o rozpočtovém určení daní v Senátu za promarněnou šanci. Jsem přesvědčen a platí to za jakékoliv vlády, že stát je a bude vždy horším hospodářem než město nebo obec. Měli jsme v Senátu šanci odebrat státu postupně až devět miliard korun a poskytnout tyto prostředky obcím, které by si s nimi určitě uměly poradit. Nestalo se tak. Nestalo se tak o jeden jediný hlas. Samozřejmě nikdo neví, jak by dopadlo hlasování v Poslanecké sněmovně, my jsme se však měli soustředit na splnění role Senátu. To si myslím, že se tentokrát nestalo, a Senát, jako podporovatel a ochránce samospráv a hospodárného a efektivního využití vybraných daní, z mého pohledu svoji úlohu, byť o jeden hlas, bohužel tentokrát nesplnil.

Miloš Vystrčil
předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

Pro zájemce pod čarou uvádím, že veškeré podrobnosti o projednávání zákona č. 243/2000 Sb., zákon o rozpočtovém určení daní, lze dohledat například na senátním webu www.senat.cz zobrazením historie senátního tisku 149.

Složení Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí:

Předseda: Miloš Vystrčil
Místopředsedové: Pavel Eybert, Petr Gawlas, Jitka Seitlová, Martin Tesařík
Členové: Jiří Carbol, Zdeňka Hamousová, Jan Horník, Zbyněk Linhart, Radko Martínek, Ivo Valenta, Petr Vícha