Nůžky

V poslední době jsem se několikrát potkal s lidmi, kteří byli téměř na dně. Povídali mi o tom, jak pomalu krok po kroku přichází o svoji obživu, o své peníze o svoji existenci, kterou často léta budovali.

Příčinou jejich úpadku a deziluze je současná pandemie. Již delší dobu mají zavřený obchod, restauraci nebo třeba dílnu. Jednou je to proto, že zavřeno kvůli pandemii mít musí, podruhé proto, že zkrátka nemají práci, neboť provozy, které jejich výrobky odebíraly, nefungují.

Ano existují možnosti, jak si pomoci, požádat o různé podpory nebo si třeba nalézt jinou práci.

V případě podání žádosti o různé typy podpor a bonusů se ale často dozvídám, jak je to složité, nepřehledné a zdlouhavé. V případě hledání jiné práce to je zatím jednodušší. Na druhé straně je pravdou, že ne každý je schopen a ochoten opustit živobytí, které ho bavilo a ve kterém byl úspěšný.

Asi moc nemá cenu si na něco nebo někoho stěžovat. Žijeme v době, kterou nikdo z nás nezpůsobil, nikdy nezažil a nepamatuje. Pravdou však je, že přes tuto těžkou dobu měla celá řada z nás ještě štěstí alespoň v tom smyslu, že naši práci nebo naše podnikání virus zatím neovlivnil a významně nepoškodil.

V Česku jsou docela populární různé sbírky. Jednou z nejznámějších je například ta Tříkrálová. Češi totiž mají dobré srdce a jsou solidární. Píše se mi to těžko, ale mám pocit, že v nejbližší době nás právě v souvislosti s naší solidaritou a odpovědností čekají dvě velké zkoušky.

Tou první zkouškou bude, zda se dokážeme mobilizovat a disciplinovaně absolvovat další omezení pohybu, vzdělávání, služeb a dalších duchovních a materiálních statků a hodnot, na které jsme si jako na běžné za poslední léta zvykli.

Tou druhou zkouškou bude, zda budeme schopni nalézt v sobě dostatečnou míru společenské solidarity a využít ji k tomu, abychom ty, kteří byli nebo jsou pandemickou krizí nejvíce poškozeni, dostatečně podpořili.

Máme před sebou těžkou cestu a prvním předpokladem jejího úspěšného zdolání je, že si více uvědomíme, že věci a neštěstí, které se nás zdánlivě netýkají, se nás tentokrát týkají. Jsme v tom společně a na jedné lodi, neměli bychom nechat příliš rozevřít nůžky a nechat se rozdělit na, my a oni. Pokud to připustíme, se zlou se potážeme.

Zveřejněno 2. 3. 2021 v Jihlavských listech.