Petr Hos a Jan Amos Komenský
Při všech starostech, které dnes všichni řešíme, proběhl 28. březen jako Den učitelů celkem bez povšimnutí.
Je mi jasné, že 430. výročí od narození Jana Amose Komenského zase není kdovíjak kulaté, ale to neznamená, že bychom na něj a jeho následovníky učitelky a učitele měli zcela zapomínat. Dodatečně velké poděkování všem učitelům a vychovatelům za jejich práci.
Osobně mě potěšilo, když jsem 28. března při návštěvě Slovinska v rámci setkání předsedů parlamentů členských zemí Evropské unie byl přizván na Filozofickou fakultu univerzity v Lublani, abych se zúčastnil na slavnostním otevření výstavy s názvem „Vzdělání pro všechny: Odkaz Jana Amose Komenského světu“.
Při této příležitosti jsem měl jednak možnost se potkat se slovinskými studenty českého jazyka a také jsem ke svému překvapení zjistil, že zdaleka ne všude je Jan Amos Komenský vnímám jako člověk narozený a pocházející z našeho území, tedy z Moravy.
Píši o tom ze dvou důvodů. Tím prvním je, že možná bychom se měli nejen na úrovni našeho státu, ale i na úrovni našich měst a obcí měli více věnovat propagaci a zviditelňování osobností, na které můžeme být hrdí a které mohou být pro ostatní vzorem. Zároveň děkuji všem obcím, které tak činí a na své rodáky nezapomínají. Zrovna nedávno jsem se například zúčastnil v Otíně u Stonařova odhalení pamětní desky Petru Hosovi, který zahynul na vojenské misi jako příslušník českého praporu mírových sil UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Jsem přesvědčen, že je správné a dobré si osudy zemřelých za mír a naše bezpečí připomínat.
Druhým důvodem je samotný odkaz Jana Amose Komenského, který má kromě roviny vzdělávací a naučné také rovinu morální a etickou. Samotný Jan Amos Komenský také odešel ze své země a pobýval většinu svého života mimo svoji vlast na různých místech v exilu. Myslím, že je dobré si to nejen při příležitosti březnového 430. výročí jeho narození, nýbrž i vzhledem k současné situaci připomenout.
Zveřejněno v květnových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 - Jihlava.
