Povolební dny

Je po volbách a mým cílem je tentokrát i vzhledem ke vzniklé situaci pouze alespoň zjednodušeně popsat, co se dle naší Ústavy po volbách pro ustavení „nové“ vlády musí nebo může stát a jakou v tom hraje roli prezident, Poslanecká sněmovna, „stará“ vláda a případně další. Pokud někomu budou tyto věci známé, dopředu se omlouvám.

Nově zvoleným poslancům začalo funkční čtyřleté období 9. 10. 2021. Poslanecká sněmovna však může být uvedena do aktivity až svoláním zasedání Poslanecké sněmovny, přičemž zpravidla ve stejném termínu bývá zahájena také ustavující schůze Poslanecké sněmovny.

První Ústavou předvídaný krok prezidenta

Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky, pokud tak neučiní, stane se tak automaticky třicátý den po dni voleb, tedy 8. 11 2021. Lze předpokládat, že ve stejný den by byla zahájena ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Jedná se o první Ústavou předvídaný krok prezidenta republiky, pokud jej prezident neprovede, stane se tak v souladu s Ústavou automaticky třicátý den po dni voleb.

Druhý Ústavou předvídaný krok prezidenta

Stará vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. Demisi vláda podává do rukou prezidenta republiky, který je povinen ji přijmout  Jde tak o druhý Ústavou předvídaný krok prezidenta republiky

Třetí Ústavou předvídaný krok prezidenta

Následně prezident republiky pověří vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal (pokud by vláda nepodala demisi), vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. Jedná se o třetí Ústavou předvídaný krok prezidenta.

Čtvrtý Ústavou předvídaný krok prezidenta

Zpravidla po přijetí demise či odvolání vlády prezident jmenuje nového předsedu vlády, což je čtvrtý Ústavou předvídaný krok prezidenta republiky. Dosavadní premiér nadále úřaduje se starou vládou, čímž dochází k situaci, kdy stát má dva premiéry – úřaduje však ten „starý“, a to až do jmenování nové vlády. Prezident republiky ovšem může jmenovat premiéra a ostatní členy vlády najednou – pak překryv premiérů nenastává.

Pátý Ústavou předvídaný krok prezidenta

Prezident jmenuje na návrh premiéra ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů což je pátý Ústavou předvídaný krok prezidenta republiky. Tím je jmenována nová vláda – pověření staré vlády k prozatímnímu výkonu vládních funkcí, jakož i role prezidenta republiky při obměně vlády se vyčerpává.

Nová vláda následně předstoupí do 30 dnů po svém jmenování prezidentem před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

Z výše uvedeného plyne, že činnost prezidenta je pro vznik vlády nezbytně potřebná až bezprostředně po skončení ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Pokud totiž prezident svůj první Ústavou předvídaný krok neučiní, stane se tak v souladu s Ústavou automaticky třicátý den po dni voleb.

Poznámka na závěr, pokud by se stalo, že není prezident schopen svůj úřad vykonávat, umožňuje Ústava situaci řešit.

Zveřejněno v listopadových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 - Jihlava.