Diskusní dokument o budoucnosti financí EU

11.10.2017

Praha, 10. schůze Senátu


(Tisk EU č. J 064/11)

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 11:42:09 - 11:44:01:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Já jenom zareaguji na vystoupení pana ministra, který, pokud jsem tomu dobře rozuměl a trochu se zároveň i ptám, tak se vyjadřoval v tom smyslu, že Evropské unie poté, co jejím členem již nebude Velká Británie, tak nehodlá nijak snižovat svůj celkový rozpočet a chce si ponechat ten stávající. Což samozřejmě, protože nebude v příjmové části rozpočtu příspěvek Velké Británie, by znamenalo, že by se příspěvky všech států musely zvýšit. Jak pan ministr říkal, ten příspěvek je zhruba v úrovni 1 % HDP. To znamená, v případě České republiky to dneska může být nějakých 45 miliard Kč. Pokud v EU žije řekněme zhruba půl miliardy lidí a Velká Británie je jednou desetinou, tak by to znamenalo, že příspěvek České republiky by se zvýšil zhruba o 4 – 5 mld. Kč. Tak se ptám, jestli skutečně je logické a rozumné, abychom v okamžiku, kdy se útvar zmenšuje, počet předpokládaných poslanců v Evropském parlamentu se snižuje, území, o které je potřeba se starat, se také snižuje, jsme zachovali stejně vysoký rozpočet a tím navyšovali výdajovou stránku českého rozpočtu z hlediska příspěvku pro fungování Evropské unie o 4 – 5 mld. Kč. Děkuji za odpověď.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 11:47:49 - 11:49:43:

Děkuji za slovo, paní předsedající. Já musím reagovat na pana ministra, protože říci, že je jedno, jestli peníze zůstanou v rozpočtu českého státu, a nebo zda budou přiděleny z Bruselu, bych řekl, že je vyjádření úplně neuvěřitelného optimismu v to, že do budoucna budeme schopni dobře a správně čerpat evropské dotace. Zrovna nedávno jsem dostal graf, ze kterého je zřejmé, že čerpání evropských dotací v tomto programovém období je na úrovni zhruba necelých 5 % toho, co nám bylo přiděleno. A jsme v roce 2017, a čerpat jsme měli začít v roce 2014. S tímhle výsledkem jsme daleko za Finskem, Rakouskem a dalšími zeměmi a těsně, já nevím, před Maďarskem. Čili je ten výsledek naprosto jasný. A já jsem si vždycky myslel – a aspoň jsem tak vyjádření ministerstva financí i pana ministra vnímal, že samozřejmě pro nás jednodušší a lepší je, když si o těch penězích rozhodujeme z úrovně České republiky. Nebo ještě lepší je, když je necháme přímo v peněženkách těch lidí, kteří je na svých daních musí odvádět.

A říci, že je jedno, jestli to bude tak, že ty peníze tam neodvedeme a zůstanou nám a potom je dostaneme, a nebo jestli je tam odvedeme a potom více dostaneme, což mimochodem není vůbec jisté, mi připadá jako vyjádření bezbřehého optimismu od člověka, od kterého jsem to, pane ministře, fakt nečekal. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 12:11:35 - 12:15:06:

Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já musím bohužel reagovat, protože sic se zabývám čerpáním evropských dotací více než 10 let a vypadá to podle slovo pana ministra, že mi něco uniklo. Já žiji doposud v přesvědčení, že naše platba členského příspěvku, nebo jak to budeme nazývat, EU, což je zhruba 1 % hrubého národního produktu, není závislá na tom, kolik prostředků vyčerpáme. Pokud je toto jinak, tak se nechám rád poučit, ale já to vnímám tak, že to je nezávislá platba, která pokud vystoupí Velká Británie z EU a přestane platit tento příspěvek a zároveň má příjmová částka rozpočtu EU zůstat stejná, tak musí nutně znamenat, že náš příspěvek se zvýší, pokud se celkový rozpočet EU nesníží. Takže pokud počítám s tím, že je Velká Británie zhruba desetinou EU, tak by se měly zvýšit o jednu desetinu, což je z nějakých 45 mld. na 50 mld. plus minus, neznám ta čísla přesně, nepřipravoval jsem se na tuto debatu.

Druhou věcí je, kolik peněz, které nám EU nabízí čerpat v rámci strukturálních a jiných fondů a podpory zemědělské politiky atd., dokážeme vyčerpat. Že se nám to příliš nedaří, je pravdou. Je to způsobeno více fakty. Jedním z nich je naše vlastní neschopnost, druhým z nich je to, že ta pravidla pro čerpání jsou velmi komplikovaná. A moje reakce spočívala v tom, že jsem vycházel z mylné představy, nebo já jsem si myslel, že není mylná, a to je, že pokud bychom snížili platby všichni do EU a snížil by se rozpočet EU, protože už tam není Velká Británie, tak tím pádem by se třeba i snížily celkové prostředky, které jsou poskytnuty na čerpání v rámci operačních programů, což by znamenalo, že by se to samozřejmě dotklo i nás tím, že bychom měli nárok na menší čerpání s tím, že vím, že do budoucna to bude ještě menší, protože naše hospodářská výkonnost stoupá, čímž ten nárok na čerpání dotací se snižuje. Ale to mé vyjádření směřovalo k tomu, že považuji za lepší a efektivnější využít ty prostředky, které bychom jinak odvedli jako příspěvek do EU, zhruba ty 4-5 mld. Kč, na naše potřeby. Úplně nejlepší je, kdybychom je nechali třeba přímo v kapsách našich občanů a snížili daně, než je tam dát a počítat s tím, že si je vyčerpáme v rámci čerpání evropských fondů, kde to není vůbec jisté, což vy jste, pane ministře, dle mého názoru tím svým vystoupením potvrdil. Ale já tady tím nechci zdržovat. Pokud je to nějaké komplikovanější a vy budete třeba ochoten se o tom se mnou pobavit jinde, tak jsem samozřejmě k tomu přístupný, ale tady se mi evidentně zdá, že se v těch tvrzeních míjíme, nebo si nerozumíme. Tolik ode mě.