Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti
Praha, 18. schůze Senátu
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Tisk EU č. N 161/11 a Tisk EU č. N 162/11)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 11:22:49 - 11:30:43:
Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já se omlouvám, že otravuji na druhé straně tím dokumentuji, že skutečně jako ODS máme zájem na tom, aby EU fungovala. Teď nejsem ironický. My se tady dneska bavíme o desítkách miliard, možná stovkách miliard korun, které v nějakém okamžiku půjdou do Evropy, vůbec není jedno, co my dneska uděláme, jaké závěry přijmeme, tak já mám potřebu se s vámi o některých věcech pobavit, příp. i podělit s nějakými poznatky.
Já jsem v případě tohoto tisku byl pověřen naším VUZP, abych se ujal zpravodajství, to znamená, já jsem ten evropský tisk prostudoval, vzniklo jakési usnesení, které VEU v podstatě akceptoval, s nějakými maličkými úpravami, já tam chci teď upozornit na jednu věc, paní ministryně tyto mé výhrady zná, neboť jsem o tom nejen s ní, ale i s paní ministryní financí několikrát mluvil, ale já si myslím, že to prostě musí zaznít i veřejně.
V tom evropském tisku se nám ukládá jako ČR, abychom 75 % prostředků utratili v rámci cíle 1 a cíle 2, ten cíl 1 se nazývá Inteligentnější Evropa a ten cíl 2 se nazývá Zelenější, nízkouhlíková Evropa. Pak jsou tam ještě další cíle. 3, 4, 5, 6. My 75 % prostředků máme, pokud to nařízení vstoupí v platnost, utratit na tyto dva cíle. Já jsem si vzal tu důvodovou zprávu, tu evropskou, ne tu naši, teď jsem tam zkoušel nalézt, jak ta Evropa přišla na to, že my máme utratit těch 75 % právě na tyto dva cíle. Myslel jsem si naivně, jak jsem na to zvyklý, že tam bude napsáno, ČR z hlediska ukazatelů, jako je úroveň vzdělanosti, jako je, já nevím, makroekonomická stabilita, jako je stav životního prostředí, jako je počet lidí, kteří jsou vysokoškoláky nebo středoškoláky, je na tom takhle, a protože je na tom hůře než ty ostatní státy, týká se to toho cíle 1 a cíle 2, tak my si myslíme, že by bylo dobře, kdyby 75 % prostředků šlo do toho cíle 1 a cíle 2 z hlediska utrácení těch peněz ČR. Ale já jsem nenašel nic. Já jsem v té důvodové zprávě nenašel vůbec nic z hlediska zdůvodnění těchto věcí. Tak jsem se nevzdal. Začal jsem pátrat dál. Tak jsem se ptal, a co vy, MMR, máte nějaké ukazatele, máte nějakou analýzu z Evropy nebo svoji, která říká, že je správně, abychom... Prosím vás, to jsou desítky miliard korun. Že je všechny musíme utratit do toho cíle 1 a cíle 2 atd.? My nic nemáme. Tak jsem se ptal na ministerstvu financí, oni taky nemají. Pak jsem se zkoušel ještě dopátrat... Prostě nikdo nic nemá. Nikdo není schopen podat třístránkovou, čtyřstránkovou analýzu, ze které plyne, že pro ČR je nejlepší, aby ty peníze utratila v rámci priorit, já je nezpochybňuji, Inteligentnější Evropa a Zelenější, nízkouhlíková Evropa, že nemá naopak investovat do nějakých dalších priorit. Já si je nepamatuji. Řeší se sociální věci, zdravotnické věci, infrastrukturní věci atd. Já prostě nevím, jak na to ta Evropa přišla, nejsem schopen se toho dopátrat. Fakt. Já bych prosil, jestli MMR nebo někdo jiný není schopen se toho dopátrat, toho zdůvodnění, proč máme 75 % prostředků právě utratit na tyto věci, jestli bychom to zdůvodnění nemohli dostat, prosím, na dvě nebo na tři stránky. Moje představa je velmi jednoduchá. Že by to mělo vypadat tak, že se řekne, my jsme vyšli z těchto ukazatelů, vy v těchto ukazatelích zaostáváte, proto my si myslíme, protože ty ukazatele lze zlepšit pouze investicemi v CP1 a CP2, to jsou ty cíle, tak jsme tam dali ty peníze, abyste je utráceli. Já si myslím, že jakýkoli jiný přístup je pro mě nepochopitelný nebo neakceptovatelný. My to potom řešíme tím, že to flikujeme a přijímáme usnesení, ve kterém říkáme, my bychom byli rádi, kdyby mohla být ČR z hlediska těch peněz, utrácení těch peněz, flexibilnější, což ale jako je na jednu stranu dobře, ale na druhou stranu to není dobře, protože když mu flexibilitu odhlasujeme, což dneska uděláme, já jsem pro to, tak zase dáváme velké pravomoci o stupeň níž, i ve věcech, které jsou svěřeny EU, kde ona třeba může mít pravdu i proti zájmům vlády, která má nějaké politické cíle, které nemusí být vždy prospěšné celé republice. Takže já to klidně přiznávám. Ale ten problém je v tom, že my dneska jsme tlačeni do toho, abychom dávali ty pravomoci současné vládě, ať je jakákoli, protože co si dělá ta Evropa, není dle mého názoru zdůvodněno, jak by to normálně, v případě, že se to týká desítek a stovek miliard, zdůvodněno být mělo.
Takže můj dotaz na paní ministryni je, jestli třeba se nenachází v jiné situaci, že ona tomu rozumí, proč 75 %, což ale není moc pravděpodobné, neboť stanovisko vlády je takové, že chtějí flexibilitu, zda je tedy možné někde se pokusit získat nějaké informace, které by nám řekly, jak se ta kvalita života a úroveň životní a úroveň rozvoje v těch jednotlivých zemích hodnotí, podle jakých ukazatelů dlouhodobě platných se hodnotí, jak to tedy potom následně se promítá do toho přerozdělení těch prostředků, které EU nebo ty fondy z EU poskytují na ten další rozvoj a vyrovnávání disparit. Abych nekritizoval jenom jednu věc, tak já chci upozornit, že jsem zjistil, že si toto nedělá ani ČR. Ani ČR nemá pro jednotlivé NUTS II udělány časové řady, kde by byly makroekonomické ukazatele, resp. možná má udělané časové řady, ale nemá analýzy, ze kterých by vycházelo, takže, já nevím, emise kysličníku uhličitého na 10 kilometrů čtverečních na Vysočině je dlouhodobě taková... Ta je v Jihomoravském kraji taková... A tak dále. To znamená, že si myslíme, že se to pořád zhoršuje, nebo zlepšuje, rozdíly se zvětšují, nebo zmenšují, takže my si myslíme, že by měly z hlediska intervencí být provedeny takové a takové kroky. A když jsem se ptal na tyto ukazatele, tak vždycky jsem byl odkázán o úroveň níž. Řeklo se, jak se vyhodnocuje úspěšnost toho projektu? My vyhodnocujeme, kolik vzniklo nových pracovních míst. V ten daný okamžik. My ale nevíme, kolik by vzniklo nových pracovních míst, kdyby se ten projekt nerealizoval. To není žádný ukazatel, který říká, co se stalo s tím regionem. Ukazatel, který říká, co se stalo s tím regionem, je například průměrná mzda v tom regionu z roku na rok. Nebo, já nevím, zahraniční investice, z roku na rok. Emise, z roku na rok. Já nevím, už tady některé otravuji, omlouvám se. A tak dále. Ale to se neděje. Pak to nemůže fungovat, vznikají nesmyslné projekty a nesmyslné investice, jenom proto, že nejsme schopni si sednout na zadek a některé věci si vyhodnotit, resp. dát ČSÚ nějaké rozumné zadání.
Takže nejen na evropské úrovni, ale s podobnými věcmi se setkáváme i na té české úrovni, prosím vás, neberte to jako kritiku současné nebo jenom minulé vlády. Je to dlouhodobý problém, se kterým se já setkávám, moc nerozumím tomu, proč my nejsme schopni se k tomu postavit trošku jiným způsobem, neboť nás to velice z hlediska efektivity těch investic potom oslabuje. Děkuji za pozornost.
