Fiskální pakt

18.07.2018

Praha, 16. schůze Senátu


Vládní návrh, kterým se předkládá Senátu Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (Tisk č. 271)

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 21:04:02 - 21:10:07:

Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení kolegové, kolegyně, já se přiznám k tomu, že jsem hlasoval pro návrh na vyřazení toho bodu, jak ho tu přednesl pan senátor Canov. A zároveň musím říci, že když jsem hlasoval pro vyřazení bodu, tak jsem poté, co jsem absolvoval nějaké konzultace, dospěl k názoru, že jsem udělal chybu a že v podstatě bylo dobře, že pan senátor Canov s panem místopředsedou Šestákem byli na tiskové konferenci a ten bod zůstal v programu toho jednání. Řeknu, proč si to myslím, a řeknu zároveň i to, jakým způsobem uvažoval organizační výbor, když přijal své usnesení č. 126, ve kterého kromě jiného i situaci, ve které dneska jsme, řeší.

Protože není přesně v právním řádu popsáno, jak postupovat, když PS neprojedná některý z návrhů zákona nebo návrhů na schválení mezinárodní smlouvy před tím, než skončí, a zároveň Senát tak učiní, tak jsme se tím zabývali v organizačním výboru a několikrát jsme už přemýšleli o tom, jak se v Senátu máme chovat. A výsledný závěr je takový, a už jsme ho několikrát aplikovali, že pokud PS skončila své funkční období a začíná své nové funkční období, tak tím pádem, pokud předkládá třeba i ten samý návrh, který předtím nestačila projednat, tak je to nový návrh, i kdyby se lišil třeba jenom čárkou nebo tečkou nebo se nelišil vůbec. A v tom okamžiku by s ním Senát měl pracovat jako s novým návrhem, byť už předtím o tom samém návrhu hlasoval. Jinými slovy, i pokud by to bylo tak, že by PS dnes jednala o návrhu této smlouvy tak, že by hlasovala také třemi pětinami, jak jsme o tom my rozhodovali v té době v roce 2014, tam my bychom stejně museli také těmi třemi pětinami o tom znovu rozhodovat, protože ten návrh je novým návrhem, byť je úplně stejný jako ten starý návrh, protože ten starý návrh PS neprojednala, čili on končí, nebyl schválen oběma komorami. A pokud ho vláda dává znovu, tak je to nový návrh.

Když si představíme, že by vláda s tímto samým návrhem přišla po 15 nebo po 20 letech, tak by tu také vystupoval pan senátor Canov a říkal: "O tom přeci nebudeme hlasovat, my jsme před 25 lety odhlasovali, že s tím třípětinovou většinou souhlasíme?" Nebo byste to brali nějak úplně jinak a říkali, že ne apod.? Je možná i tato úvaha. Ta úvaha, kterou Senát nejen přijal z hlediska usnesení organizačního výboru, což není podstatné, ale aplikoval několikrát při svém chování aplikoval, je taková, že se chováme tím způsobem, že pokud prostě spadne některý zákon ve sněmovně díky tomu, že končí funkční období sněmovny pod stůl, tak se o něm jedná jako o novém zákoně. A to je prostě věc, kterou si myslím, že bychom měli dodržovat, pokud nechceme sami popírat své minulé chování.

To je můj názor, já ho upravuji, měním ten názor, protože debata byla poměrně dlouhá. Legislativně není jasné, jak se chovat, ale mně toto připadá čistší a připadá mi to i z hlediska toho praktičtější.

Druhou věcí je, jak je možné, že se stalo, že vláda měla názor, že je potřeba ten návrh projednat třípětinovou většinou, tzn. podle 10a Ústavy, a najednou dospěla k názoru, že stačí prostá většina? To je věc, která mě velmi zaráží a je to velmi nestandardní. V tuto chvíli se mi to vůbec, ale vůbec nelíbí, protože se na tom návrhu vlastně nic nezměnilo. Čili je otázka, co se tedy změnilo a proč najednou máme hlasovat prostou většinou o něčem, co předtím bylo ve stejné podobě a přitom vláda měla názor, že se tam má hlasovat třípětinovou většinou? To je velmi zvláštní přístup, který samozřejmě mně a nejen mně vadí. A já za sebe říkám, že se mi ten přístup nelíbí a nelíbí se mi ani to, že jsme do tohoto způsobu chování tou Poslaneckou sněmovnou tlačeni ještě dříve, než ona sama tak učinila. Ona ještě sama nerozhodla, odjela si na prázdniny, zasedne někdy, já nevím v říjnu nebo kdy, bude nějak hlasovat, my vlastně ani nevíme, jestli bude prostou většinou hlasovat. A po nás se chce, abychom prostou většinou hlasovali před tím, než PS jakkoli rozhodla.

Tzn. v tomto případě tady můžeme vést další hodinovou, půlhodinovou debatu o tom, co se bude dít, co se nebude dít. Já v tomto případě, abychom spíše mohli přenést debatu do kuloárů a případně do nějakých odborných úrovní, navrhuji, abychom ten bod odročili do doby, než bude projednán PS.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 21:47:18 - 21:47:53:

Já musím nezůstat pozadu za panem kolegou Víchou. Já jsem se chtěl taky ještě zeptat, co by se stalo, co bychom dělali, kdybychom tenkrát tu smlouvu neratifikovali? Zvlášť kdybychom to neschválili, jestli bychom to teď mohli znovu schvalovat, nebo ne. Mě by to zajímalo. Kdybychom to tenkrát neschválili, a když jsme to tedy jednou neschválili, jestli bychom znovu mohli hlasovat o tom, že to teď zkusíme schválit. Protože to je vlastně stejné. Když jsme to tedy neschválili, tak už jsme to jednou neschválili, tak přece nemůžeme znovu, kdyby to vláda navrhovala. Nebo můžeme hlasovat o novém hlasování? Nebo jak to tedy je? Rozumíme si?