Informace vlády ČR o přípravách na předsednictví České republiky v Radě Evropské unie
Praha, 26. schůze Senátu
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 14:54:36 - 15:04:49:
Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, já tedy jednak zkusím nějak reagovat na vystoupení pana senátora Jirsy a pana senátora Čunka a potom i na vystoupení pana ministra Beka. Co se týká vystoupení pana senátora Jirsy a toho materiálu, který nám tady podobou faktické poznámky představil pan senátor Cieńciała, tak to je jedna z věcí, která možná patří pořád tu prioritu č. 4. Těch it našeho předsednictví, a to je strategická odolnosti hospodářství Evropské unie, neboť právě naše energetická bezpečnost, a i některé další bezpečnosti, právě patří pod ten bod strategické odolnosti hospodářství Evropské unie. A tudíž já předpokládám, že to, že ten apel tripartit uhelných regionů na předsedu vlády je dostatečným podkladem pro to, aby předseda vlády, jako předseda země, která předsedá Evropské unii, případně se to pokusil formou moderace, jak jsme tady slyšeli, dostat dostatečně důrazně do té priority strategické odolnosti hospodářství Evropské unie. A to je ta odpověď nebo reakce na pana senátora Jirsu. Co se týká pana senátora Čunka, já jsem to tak nemyslel. Možná jsme si tedy špatně rozuměli. Já, když jsem s panem senátorem Cieńciałou se bavil o tom, jakým způsobem by ten materiál mohl prezentovat, protože není nedůležitý, tak jedině, co mi vycházelo v rámci schváleného programu, je přednesení tohoto bodu v rámci faktické poznámky. A i to bylo na hraně, protože to sice ne přímo, ale souviselo s vystoupení pana ministra Síkely, tak si myslím, že to bylo akceptovatelné. Ale pokud by to měl být zvláštní bod, tak je tady taková gentlemanská dohoda. Nejvíce o tom ví pan předseda výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer, že se vždycky na OV ten návrh na zařazení toho bodu přednese a následně se k němu dá podkladový materiál. A ten podkladový materiál dostanou všichni dopředu včetně nějaké důvodové zprávy. A to v tomto případě možné nebylo, a tudíž nebylo možné, abychom to minimálně dneska jako bod projednávali. Zda to bude možné někdy později, to já nevím, to záleží na iniciativě senátorů, kteří by to případně jako zvláštní bod chtěli zařadit, ale dnes bych to nedoporučoval, protože, jak říkám, ty body zařazujeme většinou poté, co máme k tomu jakési podklady, důvodové zprávy, případně zdůvodnění příslušného předkladatele, který právě tyto věci buď zajistí, nebo přímo sám vypracuje. Takže to jsou moje reakce na pana senátora Jirsu a pana senátora Čunka. A když tedy už jsem na ně odpověděl a mám zároveň možnost se vyjádřit k tomu, co tady říkal pan ministr Bek, to znamená priority českého předsednictví, tak já zase sebe bych chtěl ocenit to, jakým způsobem česká vláda dokázala zareagovat na tu zásadní změnu situace, kterou jsme v poslední době od 24. února zaznamenali, kdy najednou vše to, co bylo připraveno – a zase nebylo toho příliš mnoho, ale něco připraveno bylo – se změnilo, protože začala válka na Ukrajině. A my musíme řešit úplně jiné problémy. A měli bychom udělat všechno pro to, abychom tu Evropskou unii dokázali moderovat způsobem, aby se k těm řešením připojila a abychom se realizovali společně, neboť vždycky jakýkoli problém a jakákoli krize je také zároveň příležitostí. A pro nás to předsednictví Evropské unii je příležitostí.
Je příležitostí k tomu, abychom prostě ty věci, které si myslíme, že nejsou úplně třeba správně komunikovány nebo nebyly Evropskou unií správně uchopeny, tak abychom je změnili nebo se pokoušeli změnit právě tím, jak tady bylo řečeno, že je znovu promyslíme nebo nějakým způsobem přestavíme. Nebo naopak některé věci posílíme. A tomu všemu máme možnost, když se těmi kapitolami a těmi prioritami budeme zabývat. A pokud se týká uprchlické krize a obnovy Ukrajiny, tak to je obrovská příležitost pro nás, pro ČR podílet se na obnově Ukrajiny, podílet se na investicích a dalších věcech, které se tam budou dít. Dneska pan prezident Zelenskyj už přímo vyzval k tomu, aby v těch územích, která jsou obnovená, jsme už se do té obnovy pustili. A je to věc, kterou bychom určitě neměli pominout. A jsem rád, že to v tom našem programu máme. Priorita č. 2, energetická bezpečnost, a priorita č. 4, strategická odolnost, vlastně se spolu prolínají, protože právě ta energetická bezpečnost je věcí – zase musím vzpomenout pana senátora Fischera – která tady byla dlouhodobě zanedbávána.
Byť některé naše informační služby na to, že je zanedbávána, opakovaně upozorňovaly. My jsme to však brali na lehkou váhu a nezabývali jsme se tím. A laciný ruský plyn a případě ruská ropa měly být motorem naší ekonomiky. Tak dneska jsou motorem inflace. Takže tak to zkrátka je a takhle si to musíme říci. Je to strategická chyba, kterou neudělala jenom Česká republika. Ve obdobné podobě, ale ve větším, protože je větší, to udělalo i Německo. A my na to všichni dneska doplácíme. A měli bychom se z toho poučit. A to poučení by právě mělo být vtěleno do těch principů a do těch usnesení a do těch akcí, které budou realizovány v rámci toho Priority 2 – energetická bezpečnost a Priority 4 – strategická odolnost hospodářství Evropské unie. Co se týká evropských obranných kapacit, tak o tom se tady v Senátu bavíme dlouhodobě. Já myslím, že Senát vždycky i pro to, abychom se snažili navýšit obranný rozpočet na 2 % HDP a abychom naši armádu modernizovali. A opět se to netýká jenom ČR, opět těch zemí, které podceňovaly obranyschopnost své armády a nutnost se starat o naši obranyschopnost, je mnohem více. A dneska je tomu tak, že kdyby došlo k tomu, že ruská armáda se rozhodla pokračovat poté, co by to nedopadlo dobře na Ukrajině, dále, tak je jen málo zemí, které by se dokázaly té ruské armádě bez našeho spojenectví v NATO a bez pomoci Spojených států amerických postavit ruské armádě na odpor. Tak to je, v takové jsme situaci. A je potřeba v rámci té priority na to upozornit. A zejména je tedy potřeba, jak jsme tady několikrát slyšeli, udělat všechno proto, abychom i ve svém zájmu, i v zájmu naší svobody a naší územní celistvosti maximálně podporovali Ukrajinu. Což to znamená, že to souvisí, ten bod 3, i s tím bodem 1 – obnova Ukrajiny a pomoc Ukrajině. A pokud se týká ochrany a odolnosti demokratických institucí, tak to není jen o těch věcech, o kterých mluvil pan ministr, to znamená o vymáhání sankcí, trestání válečných zločinců a případně podpoře paměťových institucí, ale také je to o tom, abychom bojovali účinnější a efektivněji s dezinformacemi. Abychom si uvědomili, že válka na našem území de facto probíhá, akorát neprobíhá tak, že by po sobě lidé stříleli nebo někde střílela děla, probíhá tak, že v tom prostoru internetovém, v tom prostoru informačním přicházejí k lidem různé informace. A není vůbec jisté, že si to všichni dokáží správně vyhodnotit. A proto se musíme velmi zabývat tím, v rámci Evropy, jakým způsobem budeme zvyšovat odolnosti demokratických institucí a jakým způsobem budeme zabezpečovat, aby nebyl jejich význam relativizován, a případně kritizován, právě jen proto, že jsou třeba kontrolními nebo ústavními pojistkami. To se týká i českého Senátu. Vzpomeňte si velmi dobře, a uvědomte si – a je to dobré si to uvědomit – kdo nejvíce relativizuje význam například českého Senátu a úlohu českého Senátu? A uvědomme si, zda to náhodou není v tomto smyslu jisté snižování odolnosti demokratických institucí, protože pokud někdo je zásadním ochráncem našich základních hodnot demokratických principů, na kterých je tato země založena, tak je to právě Senát Parlamentu České republiky, bez kterého nelze změnit Ústavu a nelze změnit zákony, které jsou obsaženy v článku 40 Ústavy. A to mimo jiné jsou i volební zákony. A my jsme ochráncem toho, aby se tak nemohlo stát, pokud s tím nebudeme souhlasit. A ta naše stabilita je dána tím, že jsme voleni po 2 letech, a tudíž zmanipulovat Senát je velmi obtížné, nedá se to udělat během jedné volební kampaně. Ty volební kampaně potřebujete alespoň 2, a to ještě po 2 letech. A to je velmi velký problém pro všechny vůdce, kteří chtějí podnikat a dělat rychlé změny, revoluční změny. Je to problém pro revolucionáře, je to problém pro populisty a je to problém pro dogmatiky. Takže to si uvědomme. A uvědomme si, že priorita č. 5 – odolnost demokratických institucí, je i o českém Senátu. A proto velmi prosím nebo jsem pro to, abych podpořili ten návrh na usnesení evropského výboru, který plně podporuje priority České republiky v rámci jejího předsednictví v Evropské unii. Děkuji.
čas 15:14:48 - 15:18:20:
Vážená paní předsedající, pane ministře, já se omlouvám, že vystupuji dnes podruhé. Já jenom k tomu jako bývalý učitel dvě poznámky, úplně základní pro to, abyste v něčem uspěli, je, že ten, komu pomáháte nebo s kým spolupracujete, nějakým je způsobem motivován. A pokud to bude tak, že nebudeme schopni podporovat Ukrajinu a nebudeme schopni to dělat tím způsobem, že řekneme – dobře, je možné, abys měla statut pozorovatele, nebo statut kandidáta EU, a počítáme s tím, že poté, co válka skončí, budeme dělat všechno pro to, aby bylo možné ty podmínky splnit a vstoupit do Evropské unie, tak potom nebudeme správný podporovatel a správný přítel a ten, komu skutečně jde o to, aby tady vítězily síly dobra.
Tudíž já považuji i ty symbolické kroky – a znovu pan prezident Zelenský o tom mluvil, a možná ta debata měla probíhat v tom bodě, který byl po jeho vystoupení, to, abychom řekli, že jsme připraveni dělat všechno pro to, aby Ukrajina jako kandidátská země uspěla. Že jsme schopni ji v tom maximálně podporovat, považuji za nesmírně důležité. To je stejně důležité jako hmotné věci a hmotné statky.
Takže tolik moje reakce k tomu. A ta druhá, já jsem si to tady poznamenal, dva samopaly a tři tanky. Samozřejmě, pokud zůstane sama Ukrajina, tak dva samopaly a tři tanky žádný ukrajinský voják opravdu řídit nebo unést nemůže. Ale to je o tom, že buď si to uvědomíme a pak tomu přizpůsobíme tu svoji pomoc. Anebo řekneme, že je to takhle a že se s tím nic nedá dělat. A to je volba každého z nás. Já si myslím, že by to bylo velmi slepecké a myslím si, že by to nebylo ani morální, kdybychom se k tomu postavili tímhle způsobem.
Já jsem přesvědčen, že musíme udělat všechno pro to, aby Rusko nevyhrálo. A jestli to znamená, co to znamená a jak bude vypadat ta případná dohoda, která skončí válku, to musí být uděláno z rozhodnutí, které udělá Ukrajina a Rusko. A nemůže to být tak, že to udělá někdo za ni, nebo za ně. To my známe, to je to nejhorší, co se může stát. My musíme udělat všechno pro to, aby při tom jednání o míru Ukrajina byla minimálně rovnocenným partnerem. Minimálně. Ideální je být vítězem, ale minimálně rovnocenným partnerem. A ona si musí rozhodnout o tom, jak to bude vypadat, jak bude vypadat ten mír, který přijde. A není možné, aby to bylo s jejím nesouhlasem, protože to je cesta do pekel a cesta, která končí trvalým ponížením té země a něčím, co my jsme zažili.
Nakonec jsme se z toho po druhé světové válce nějak vzpamatovali, ale jako jizvu to máme v sobě jako národ pořád. To znamená, jsem přesvědčen, že je naší povinností udělat všechno pro to, aby tu jizvu Ukrajina, když se takhle hrdinně brání, si v sobě nenesla, protože by to ublížilo celému světu a nebylo by to dobře.
