Katastrální zákon

03.07.2013

Praha, 11. schůze Senátu


Návrh zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon) (Tisk č. 124)

čas 10:08:22 - 10:20:43:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, některé z věcí, o kterých tady budu mluvit, už řekli zpravodajové. Přesto si myslím, že zákon si zaslouží podrobnější rozbor.

Úplně na úvod si dovolím říci, že se snad všichni shodujeme na tom, že platí teze, že za bezpečí, za zvýšení našeho bezpečí se musí platit. Buď penězi. Nebo svobodou. Nebo zvýšením administrace. Bude tomu tak zřejmě i v případě katastrálního zákona.

Co je špatně, je, když se zaplatí, a bezpečí se nezvýší. A to je, bohužel, případě návrhu zákona, úprav, které přišly ze sněmovny. Co nám přišlo ze sněmovny, znamená zvýšení administrativy a zároveň nezvýšení bezpečí jistoty našich nemovitostí.

Teď to zkusím vysvětlit.

Paragraf 16 v podobě, jak přišel ze sněmovny, říká, že účastník vkladového řízení dostane informaci, že dochází ke změně, která souvisí s jeho majetkem. Buď dopisem na doručenku, nebo do datové schránky anebo jiným způsobem, pokud si o něj řekne. Protože většina lidí v tomto státě nemá datovou schránku a protože většina lidí si o nic neřekne, tak to dopadne tak, že naprosté většině z milionů lidí, o kterých mluvil pan ministr, se bude posílat dopis na doručenku. Což je milionkrát třicet korun, což je 30 milionů korun, které to katastrální úřad bude stát. S tím, že i dneska katastrální úřad posílá dopisy na doručenku, ale neposílá je všem. Takže by tam byl nějaký rozdíl.

Vypadá to, že tady nějaké zabezpečení vzniklo.

Problémy jsou tam tři.

První je, kdo je to účastník vkladového řízení. Pokud někdo bude disponovat např. plnou mocí hmotně-právního charakteru, tak díky § 16, jak nám přišel z PS, lehce zařídí, aby upozornění nepřišlo vlastníkovi, ale přišlo jemu např. na mobil nebo e-mailem. Je to prostě možné. Je možné, aby tento zmocněný člověk, který může disponovat s falšovaným zmocněním majitele, zařídil, aby majitel nemovitosti informaci o tom, že se s jeho nemovitostí něco děje, například, že ji chce někdo koupit – vůbec nedostal! Je to možné.

Měli jsme o tom diskusi na VUZP. Že tato možnost může nastat, bylo potvrzeno i předsedou ČÚZK.

To je první věc. Strašně důležitá. Opakuji ještě jednou. Návrh ze sněmovny umožňuje zabezpečit chovat se tak – podvodníkovi, aby majitel nemovitosti upozornění o tom, že s jeho nemovitostí něco děje, nedostal.

Druhý problém, který tam je, a týká se spíš KÚ, je v tom, že nikde návrh ze sněmovny neříká, kdy upozornění má být majiteli nemovitosti zasláno.

Zatímco podle správního řízení to správní řízení má nějaké časové lhůty a musí plomba to KN být zaznamenána nejdříve do druhého dne po oznámení vkladu, tak není nikde napsáno, kdy musí KÚ formou dopisu na doručenku, formou poslání do datové schránky nebo formou elektronickou jinou – upozornit majitele. Znamená to, že teoreticky, říkám, teoreticky, se může stát, že upozornění dostane majitel nemovitosti až poté, co všechno bude vyřízeno, co všechno bude zavkladováno.

To je problém číslo dvě.

Problém číslo tři. Nejistota z hlediska možnosti zásahu majitele nemovitosti. Dneska máme katastrální pracoviště, která vyřizují zavkladování během 30 dnů. A máme pracoviště, kde vkladové řízení trvá 2, 3, 4, 5 dní. V tom okamžiku se může stát, že i když vy – jako majitel nemovitosti – upozornění na to, že se s vaší nemovitostí něco děje, okamžitě poběžíte na KÚ, tak vše už bude zavkladováno. Když to dostanete dopisem na doručenku, ten vám přijde za 3 dny, než se z toho vzpamatujete anebo si přečtete doručenku, která přišla vaší babičce, uplynou další 3 dny, tj. 6 dní. Běžíte na KÚ, a zjistíte, že je zavkladováno! Že je vyřízeno! Že je zkrátka hotovo!

Je tam třetí problém.

Tato tři rizika návrh z Poslanecké sněmovny neřeší, a přesto nás připraví o milióny korun ve smyslu výdajů KÚ.

Proto si myslím, že není možné akceptovat návrh VHZD, abychom přijali návrh Poslanecké sněmovny, a nechali tento návrh projít, byť původně, přiznávám se k tomu, jsem to viděl z hlediska dalších procesu jako nejjednodušší řešení, protože samozřejmě, když zákon vrátíme sněmovně, tak se to všechno prodlužuje. Procesní úkony, které potom musí KÚ provést, tak nějakou dobu trvají, a nebude to mít KÚ a jeho zaměstnanci jednoduché.

Nyní k řešení.

Řešení těchto 3 problémů máme před sebou dvě. Jedno navrhuje ÚPV. Druhé navrhuje VUZP. Protože VUZP jednal jako druhý a už měl k dispozici návrh ÚPV, který minimálně částečně problémy, o kterých jsem mluvil, řeší, tak si dovolím návrhy trochu srovnat, a říci, proč si myslím, že bychom nakonec měli hlasovat pro návrh VUZP tak, jak tady o něm mluvil pan senátor Horník.

Rozeberu návrhy z hlediska těch 3 rizik, o kterých jsem mluvil.

Riziko č. 1 bylo, že se vůbec k vlastníkovi nemovitosti zpráva o tom, že se s jeho nemovitostí něco děje, nedostane. Musím říci, že dle mého názoru, u ÚPV riziko v bodu č. 4, kde se mění § 16, úplně odstraněno není. A to proto, že v první větě je napsáno "informuje vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného"... V tom okamžiku "nebo" umožňuje splnit – buď vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného. A je tam problém.

Proto VUZP místo "nebo" navrhuje "a". Aby byl informován jak vlastník nemovitosti, tak jiný oprávněný.

Proto si myslím, že ÚPV to dobře myslel, ale "nebo" přece jen dává větší možnosti, než "a", kde je to zajištěno.

To je jedna věc, kterou napravujeme. Tím zajišťujeme, aby vlastník nemovitosti byl informován, a to buď tím, že dostane dopis na doručenku. Nebo, když má datovou schránku, aby dostal oznámení do datové schránky.

Druhé riziko, o kterém jsem mluvil, je nejistota odeslání zprávy. V tom případě je to uděláno tak, že rovněž VUZP tam vložil do první věty – KÚ informuje nejpozději den poté. To opět v návrhu ÚPV není. A "den poté" zajišťuje, že se vlastně bude chovat KÚ vůči vlastníkovi nemovitosti stejně jako se musí chovat v rámci správního řádu. To znamená, že lidí informaci dostanou, protože bude odeslána nejpozději den poté. Pokud bude odeslána datovou schránkou, budou ji mít okamžitě. Pokud dopisem na doručenku, budou ji mít do 3, 4, 5 dnů, pokud nejsou nikde na dovolené (ale to už nemůžeme řešit všechno).

Třetí problém, který vznikl, je, aby člověk měl dost času, aby mohl zasáhnout. Tam jsme se ztotožnili s názorem ÚPV, že by člověk měl dostat 20 dní. Měl by dosáhnout 20 dní, aby mohl zasáhnout. Mělo by to být tak, že KÚ bude povolovat vklady až po 20 dnech od okamžiku, kdy odeslal zprávu majiteli nemovitosti. Až po 20 dnech.

Pro KÚ to z hlediska jeho administrace není žádný problém, protože on si může do svého informačního systému může zadat den zplatnění, a to zplatnění může nastavit tak, aby to bylo po 20 dnech. Tam nevzniká žádná administrativní náročnost pro KÚ.

To znamená, je tady návrh, aby skutečně došlo k tomu, že bude zplatnění vkladů až po 20 dnech, což samozřejmě nese i zápory. Mluvil tady o nich pan ministr. Je otázka, co si kdo z nás vybere.

To je tedy třetí věc. A týká se – v případě návrhu ÚPV – bodu č. 5, v případě návrhu VUZP – bodu č. 6. Těch 20 dnů, o kterých mluvím.

Tolik rozebrání věci. Když bych to měl shrnout, tak samozřejmě tímto zvýšením bezpečí dochází k omezení a k navýšení administrace. V případě KÚ dochází k tomu, že bude posílat, ano, více dopisů na doručenku, než doposud posílal. Protože málokdo si asi zřídí datovou schránku.

V případě občanů dochází k tomu, že všichni, i ti, co to budou hodně potřebovat, se musí smířit s tím, že to budou mít vyřízeno až po 20 dnech. Prostě tak to je, nedá se s tím nic dělat. Dříve tomu tak bylo všude, nyní to tak znovu bude.

Je to daň za bezpečí, které tím získávají, za možnost včas zasáhnout. Pro ty, kteří chtějí mít super jistotu, jsou tam další možnosti – tj. služba ohlášení katastrálních změn atd., kdy si mohou jako vlastníci nemovitosti, případně jako další dotčení, zařídit, že celý proces zavkladování mohou prostřednictvím služby, kterou KÚ zavede, sledovat. Ale to už je věc navíc, a je jejich vůlí, zda se tak rozhodnou, nebo ne.

My v zákonu tím pozměňovacím návrhem VUZP zabezpečujeme 3 věci, že rozhodně bude vlastník nemovitosti o tom, že se chystají změny v KN informován, že bude informován včas a že bude mít dostatek času na to, aby mohl zasáhnout.

Děkuji za pozornost.

čas 10:45:52 - 10:50:20:

Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, ještě k těm věcem, které tady zazněly, několik poznámek. Byl bych nerad, a trochu jsem to cítil z některých zpráv, které se objevily v médiích, kdybychom propadli pocitu, že ten nový katastrální zákon a s ním spojený občanský zákoník zvýšily nejistotu ochrany našich nemovitostí.

Tak to není. Nový občanský zákoník ve spojení s navrhovaným katastrálním zákonem bezpečí našich nemovitostí zvyšuje minimálně proto, že stanovuje, aby všechny plné moci, které dříve byly využívány při jednání na katastrálním úřadu, musely být ověřené, s ověřeným podpisem např. Co dělá občanský zákoník, je potom ta věc, že zavádí tzv. dobrou víru, jinými slovy, rozkládá riziko podvodu mezi vlastníka a toho, kdo v dobré víře nabyl. To dělá, a je otázka, jestli to tak má nebo nemá být. Já si myslím, že by měli být chráněni jak vlastníci, tak ti, co v dobré víře nabyli, a upozorňuji, že pokud někdo kupuje nemovitost za 10 milionů a ani se na ni nebyl podívat, ani se nedíval, zda v ní někdo bydlí nebo nebydlí, tak samozřejmě tu nemovitost v dobré víře nenabyl. Protože to je přece nesmysl, aby něco kupoval, ani se na to nepodíval.

To je moje úvodní poznámka, abychom si dneska nemysleli, že tady dochází k nějakému znejistění našeho vlastnictví oproti stavu, který byl dřív. Není tomu tak. Aspoň podle mého názoru tomu tak není.

Druhá věc, kterou tady je potřeba přiznat, je, že těch podvodů je zhruba 60 ročně. Tzn., pokud pan ministr hovořil o milionu, tak je to jeden podvod na 20 000 vkladů. Aby bylo jasné, co se kvůli necelé jedné desetině promile podvodníků tady všechno děje. Abychom si to uvědomili při hlasování. Ale je to zkrátka tak, děje se, že bezpečí je někdy opravdu hodně drahé, a je potřeba si to takhle uvědomit.

Jinak ještě jednu věc, ke které bude docházet. Ano, bude tomu tak, že i pokud osobně vlastník bude realizovat vklad na katastru nemovitostí, tak mu potom přijde dopis na doručenku. Bude to tak. Prosím ale, bylo by to tak i v případě toho, kdybychom to schválili, jak je to napsáno z Poslanecké sněmovny. Abychom si nemysleli, že zavádíme něco, co tam není. Bude to tak, abychom se tomu nedivili. A my to tam takhle přímo vpravujeme, a všechny naše pokusy, které vedly k tomu, aby když tam někdo přijde osobně, si to mohl vyřídit, a tyto bezpečnostní mechanismy neplatily, jsme nakonec zavrhli z jednoduchého důvodu, že přesně potom bychom z toho chudáka úředníka na katastrálním úřadu udělali člověka, který by musel poznat, zda ten člověk je namaskovaný a má zcizenou občanku, nebo není namaskovaný, a to by bylo tedy velmi neseriózní.

Takže si myslím, že návrh, který vznikl kompilací návrhu VUZP a ÚPV, je kompromis, který je drahý jak administrativně, tak řekněme i občansky z hlediska věcí, které musíme podstupovat, ale pokud chceme mít bezpečí z hlediska nemovitostí, které nejsou zrovna laciné, tak moc jiných možností nemáme.

čas 11:15:17 - 11:17:02:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já jenom trošku navážu na to, co říkal pan kolega Hajda. Já navrhuji, aby byl za základ pro pana zpravodaje, případně další, vzat návrh usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který má 10 bodů. A následně aby dohromady byly hlasovány body 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9, 10, ty jsou bezkonfliktní a nikdo k nim tady ani nevystupoval. Opakuji – 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9, 10. A potom si dovolím i z toho důvodu, co říkal pan senátor Hajda, nesouhlasit s návrhem pana kolegy Horníka. Jsem přesvědčen, že body 4 a 6 by měly být hlasovány každý samostatně. S tím, že musí být bod 4 hlasován před bodem 6. Protože bod 4 neobsahuje žádný odkaz na bod 6, pouze bod 6 má odkaz na bod 4. To znamená, není problém s tím, aby byl prvně samostatně hlasován bod 4 a následně samostatně hlasován bod 6. Nemá smyl, pokud by nebyl schválen bod 4, aby se hlasovalo o bodu 6, pokud má mít tu podobu, jak má. Mimochodem pokud takto budeme postupovat, tak umožníme i to, aby případně nebylo hlasováno pro bod 6, čímž by došlo k naplnění toho, za co tady plédoval pan senátor Hajda, a bylo by mu umožněno, aby vlastně nehlasováním o bodu 6 vyjádřil svůj názor.

Přílohy