Novela Listiny základních práv a svobod - senátní návrh
Praha, 24. schůze Senátu
Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátora Martina Červíčka a dalších senátorů, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. (Tisk č. 135)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 10:09:31 - 10:13:09:
Já se omlouvám všem, které jsem předběhl, ale mám potřebu reagovat na pana senátora Dienstbiera, kterému prostřednictvím pana předsedajícího děkuji za poměrně širokou přednášku a rozklad, který já jsem neslyšel poprvé. Já k tomu řeknu asi takové tři poznámky.
Ta první je, že tady od pana senátora Dienstbiera zaznělo, já jsem si to napsal, že navrhovatel poctivě nepřiznal účel a záměr předložení toho zákona, aby poté bylo řečeno, co poctivě navrhovatel nepřiznal, dále bylo řečeno, že kdyby to přiznal, co poctivě nepřiznal, že by to nemělo žádný význam, protože už to tam je, v rámci práva na život, nemá to vůbec žádný význam. Jinými slovy to znamená, že pokud navrhovatel do důvodové zprávy napsal, že se jedná, teď cituji, o symbolické povýšení tohoto práva na úroveň ústavní, tak se choval poctivě, protože poctivě přiznal jen to, co je pravda, podle pana senátora Dienstbiera. Ty ostatní věci, kdyby tam byly, kdyby to říkal, tak by nebyly pravdivé, protože by stejně neměly na evropskou legislativu a další věci žádný význam. Tak to je první můj, řekněme, rozklad toho, co jsme tady slyšeli. Já to tady říkám proto, že je to docela komplikované a ne všem srozumitelné. Já to tedy takto zatím chápu, že pokud se bavíme o tom, že jde o symbolické povýšení, tak to, co je v té důvodové zprávě, je vlastně pravda, na to ostatní není jednotný názor. Někdo říká, že to může v těch dalších věcech pomoci, třeba vůči tlaků ze strany evropského práva, někdo říká, že nikoli, pokud k tomu nedojde, k tomu střetu, tak se nedozvíme, co je správně. A teď k té další věci, kterou k tomu chci říci, která potom rozhodla o tom, že já to přijetí toho zákona budu podporovat, je to, že, já jsem si četl stanoviska právních expertů, ta jsou o tom, že zase říkají, že věta, která se navrhuje, aby byla přidána do toho ústavního zákona, je zbytečná, protože už je implicitně obsažena v právu na život, ale já musím říct, že pro mě to z toho, co tam zatím je, není srozumitelné, já to z toho neumím vyčíst, a to jsem člověk, který se právem musí zabývat jako zákonodárce, který tady už 8 let funguje, jenom kdyby to symbolické povýšení toho práva do ústavy způsobilo, že to pro všechny bude srozumitelnější, to znamená, že bude srozumitelnější, že my v Listině základních práv a svobod a v našich ústavních zákonech máme napsáno, je tam jasně, že právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon, že tam bude takhle explicitně, té větě rozumí všichni, tak to pomůže. Když to tam ještě jednou někde je skryto, v právu na život, tak to tady, myslím, říkal pan senátor Antl, tak to ničemu nevadí. To znamená, já jsem jednoznačně pro to, abychom to tady schválili, protože pokud to tam už je, tak to tam dáme podruhé, ale zvýšíme srozumitelnost. A pokud to tam není, tak to tam konečně bude, což si myslím, že je zase správné. Děkuji.
