Sdělení Komise - Investovat do zaměstnanosti a růstu ...

25.05.2016

Praha, 24. schůze Senátu


Sdělení Komise - Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů (Tisk EU č. K 060/10)

čas 12:11:55 - 12:18:02:

Děkuji. Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, mám takové čtyři otázky. První je spíše nějaké ubezpečení. Rozumím tomu dobře, pokud dneska – 25. května 2016 je tomu tak, že v rámci plánovacího období 2014 až 2020 ještě nečerpáme? Že ještě jsme nečerpali ani korunu z evropských peněz. Pokud nějaké prostředky byly poskytnuty, tak to byly státní prostředky. A teprve prostředky evropské by měly někdy dorazit. Prosím, pokud možno, nějakou srozumitelnou odpověď.

Druhá věc, kterou tady mám, je bod, který probíráme. Zabývá se přínosy strukturálních fondů, resp. evropských peněz pro kohezní politiku. Koheze čili soudržnost znamená, že by vlastně v rámci investování nebo využívání evropských prostředků, což jsou vlastně přes Brusel přeprané naše prostředky ve většině případů, měly být používány k tomu, aby se vyrovnávaly rozdíly mezi regiony, resp. řekněme mezi zeměmi, pokud je budeme také považovat za větší regiony. Ptám se, jestli existuje nějaká kvalifikovaná studie, která by říkala, že skutečně toto se úspěšně děje. Pokud jsem měl k dispozici nějaké studie, tak můj pocit je, že přesto, že jsou významné prostředky do kohezní politiky investovány, tak ke kohezi ve smyslu vyrovnávání disparit mezi regiony se neděje. Že naopak sever se vzdaluje od jihu. A rozdíly v kvalitě života se zvyšují nikoliv snižují, přestože do – řekněme strukturálně slabších regionů jsou prostředky investovány. Jinými slovy je otázkou, jestli vlastně způsob dotací, který dneska je z evropských fondů poskytován, nezpůsobuje to, že naopak schopnost vnitřního rozvoje a mobilizace vnitřních zdrojů regionů tím není spíše umenšována, protože jak oni dostávají z venku peníze, tak tím pádem nemají důvod a nejsou motivovány k tomu, aby se více snažily se vyrovnat. Následně to potom může v okamžiku, kdy peníze dojdou vést i k velmi neblahým důsledkům (např. Řecko).

Můj druhý dotaz je, jestli skutečně máme relevantní studie, které dokazují, že investování prostředků v rámci kohezní politiky dochází ke kohezi. To znamená k tomu, že se disparity, rozdíly mezi kvality života, mezi regiony skutečně snižují. Jestli toto máme černé na bílém v nějakých studiích. To je můj druhý dotaz.

Třetí dotaz navazuje na to, co tady říkala paní senátorka Hamousová. My jsme to rozebírali docela podrobně na našem výboru. A to je, jestli má Česká republika nějaký krizový plán v případě, že by došlo k rozhodnutí, že dojde ke změně víceletého finančního rámce z důvodů nějakých jiných problémů, které mohou být významnější než je realizace kohezní politiky nebo podpory zemědělské politiky, protože budeme muset řešit nějaké bezpečnostní problémy apod. To znamená, jestli se nějaký takový krizový plán – kdyby došlo k omezení prostředků, které jsou nám řekněme dnes alokovány pro roky 2014 až 2020, máme. To znamená to je můj třetí dotaz, zda krizový plán existuje nebo se na něm pracuje. Nebo s ním vůbec nepočítáme. A v případě, že ano, tak jaká je základní vize.

A čtvrtá věc je – věc, kdy nevím, jestli paní ministryně bude schopná odpovídat přímo na místě, ale případně bych požádal i o písemnou odpověď. My jsme na krajském zastupitelstvu, zastupitelstvu kraje Vysočina schvalovali dokument, který se nazývá – Silná obnovená regionální politika pro všechny regiony po roce 2020. Já jsem se při projednávání dokumentu ptal pana hejtmana, jestli tato iniciativa skoro dvou set regionů evropských je nějak konzultována s vládou. To znamená např. s MMR, protože když to velmi zjednoduším, tak tady já skoro můžu citovat z materiálu, který jsme měli jako podkladový. Iniciativa říká, že vzhledem k tomu, že národní vlády málo dbají na rozvoj regionů a potřeby regionů, tak je potřeba poslat do Bruselu zprávu, že vlády málo dbají na potřeby regionů. Zpráva se nazývá – Silná obnovená regionální politika pro všechny regiony po roce 2020. Případně dokumenty můžu dát paní ministryni k dispozici. Zpráva, nevím, jestli je konzultována s národní vládou. A zpráva, dle mého názoru si v podstatě ztěžuje na to, že regionům se nedostává odpovídající podpory v rámci kohezní politiky realizované z evropských prostředků. To znamená, to je můj poslední dotaz. Zda toto je nějak z hlediska našich regionů – tím myslím kraje, s vládou konzultováno. Zda víme, že tato aktivita vlastně dneska probíhá a některé naše kraje se k ní připojují. S tím, že to je na doušku. Na krajském zastupitelstvu Vysočina to vypadalo tak, že já jsem se na toto ptal a jelikož jsem nedostal odpověď, tak jsem nebyl proto, abychom se k této regionální iniciativě připojovali jako kraj. Opak se stal pravdou, neboť jsme v menšině. Věřím, že se to někdy zlepší.

čas 13:13:04 - 13:13:49:

K tomuto materiálu byla přijata dvě usnesení dvou výborů, která nejsou stejná, výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí tady předkládala paní senátorka Hamousová, a výboru pro záležitosti Evropské unie, kde to předkládal pan senátor Jeništa.

Přílohy