Společná ustanovení k fondům a o finančních pravidlech
Praha, 18. schůze Senátu
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (Tisk EU č. N 160/11)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 10:46:32 - 10:53:09:
Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Mám k tomu celkem tři poznámky.
První je, že děkuji paní ministryni za racionální přístup k věci a k vystoupení, ze kterého je vidět, že je z praxe a problémy poměrně zná. Takže to je dobře.
Druhá věc, na kterou chci upozornit, a nejsem si úplně jistý, jestli ji tady paní ministryně zdůrazňovala, že ve víceletém finančním rámci, který jsme projednávali včera, se zatím počítá s tím, že byť je kohezní politika, tzn. snaha o to, aby se vyrovnávaly rozdíly mezi jednotlivými státy a regiony, hlavní prioritou, kromě společné zemědělské politiky EU, tak paradoxně v novém rozpočtu EU, který je naplánován a který je naplánován jako vyšší oproti tomu minulému, je na kohezní politiku o 7 % méně prostředků. Teď to považuji za úplně absurdní situaci, kdy to, kvůli čemu EU také existuje, když to zjednodušuji, tak dostává v dalším sedmiletém období menší váhu, protože se tam dává méně peněz. Zároveň se o 400 mld. Kč zvyšují např. prostředky na administraci. To si myslím, že je selhání politické – EU a těch lidí, kteří mají politiku EU na starosti. Protože co je důležitější v EU, než nějak vyvážit – a včera jsme o tom hodně diskutovali – společnou zemědělskou politiku, kam jde zhruba 30 až 40 % prostředků. A potom kohezní politiku, kam by měly jít další velké prostředky z těch evropských sociálních a investičních fondů.
Takže fakt tomuto nerozumím. A myslím, že proti tomu bychom se měli z hledisky politiky a jejího směrování, zásadním způsobem ohradit a že bychom v tomto měli velmi tvrdě vystupovat, aby došlo k nápravě. To je moje první poznámka.
Druhá se týká potom věci, kterou jsme měli řešit, a neřešili jsme ji. A je zase pro ČR naprosto zásadní. Tady si myslím, že se nedá nic jiného řešit, že vláda a příslušné orgány, včetně ministerstva paní ministryně, pochybily. A to je, že jsme v rámci předchozích plánovacích období stanovili jakési NUTS 2, o kterých všichni víme, že v některých případech, a já zrovna z takového NUTS Jihovýchod pocházím, jsou dohromady dány regiony, které jsou z hlediska svých potřeb, z hlediska intervencí kohezní politiky naprosto nesrovnatelné. To znamená Vysočina a Jižní Morava.
Pokud se o něco měla tato vláda snažit z hlediska toho, abychom intervence mohli do budoucna lépe zaměřit, tak změnit strukturu NUTS 2 tak, aby k tomuto nedocházelo a abych potom neslyšel, když řekneme, že chceme regiony 1, 2, 3 – rozvinuté, méně rozvinuté, nerozvinuté, tzn., že některé části regionů, které jsou vlastně jakoby rozvinuté, protože jsou součástí Brna nebo Jihomoravského kraje, na to doplatí.
Problém je jinde. Problém je v tom, že jsme měli – a argument, že Český statistický úřad to nestihne, nemohu vzít – se nad tím zamyslet a neříkat pořád, že Evropská komise nechce NUTS 2 v podobě NUTS 3, protože upozorňuji, že Korutany mají méně obyvatel než Vysočina, a jsou NUTS 2, Korutany jsou v Rakousku, víme to všichni. To není planý argument, a tady někdo zanedbal svoji základní povinnost, aby se snažil uspořádat Českou republiku z hlediska NUTS 2 tak, aby intervence měly logiku a mohly umožnit vyrovnávání rozdílů, a následně říká, protože jsem tuto povinnost zanedbal, a protože vyjímám některé NUTS 2 tak, že tam mám ty, které část regionu potřebuje jako pomoc a část, která nepotřebuje pomoc. Proto vás prosím, udělejme jen dva typy regionů.
A kde chyba primárně je? Tato chyba primárně není v tom, co chceme my, aby byly tři typy regionů a aby se pomáhalo těm nejslabším. Chyba je primárně v tom, že někdo, byť to 14 let ví, nebyl schopen změnit NUTS 2 a jejich strukturu tak, aby to mělo logiku a aby skutečně došlo k naplňování těch základních filozofických řekl bych ideí EU, z nichž jedna říká, vyrovnávejme rozdíly tak, že budeme dotovat dané regiony, aby došlo k vyrovnání rozdílů. Ale pokud region není homogenní a je naprosto heterogenní, protože sestává z Vysočiny a z Jihomoravského kraje, potom to najednou nejde a pak říkáme, my to uděláme v rámci nějakých vnitřních pravidel, který bude řídit vláda. A když to bude řídit vláda, tak všichni víme, jak to dopadá, zvláště když na premiéra mají všichni telefon. Takto to prostě nejde.
Tento problém tady je a musíme se s ním nějak vypořádat. A pokud chceme být spravedliví, měli bychom udělat NUTS rozvinuté, méně rozvinuté a nerozvinuté, ale potom na to někteří doplatí, to znamená ti, kteří jsou součástí bohatšího NUTS, a přesto by také intervenci potřebovali. Jde o to, abychom si řekli, jak to je, abychom si řekli, kde chyba je. Chyba není v úvaze, kterou udělal Senát. Chyba je v tom, co měla udělat, a neudělala, vláda, tato asi ne, omlouvám se, ale minulá nebo předminulá. Tak to prostě je. A chtěl jsem to tady zdůraznit, aby to tak bylo zaznamenáno, protože to je zásadní pochybení, které nám potom neumožňuje rozvíjet zemi z evropských peněz, jak bychom ji rozvíjet potřebovali. To je druhá věc.
Třetí už je jen malá poznámka. Paní ministryně tady hovořila o flexibilitě. V předchozím bodu jsem navrhoval zvýšení flexibility z hlediska ESF+. Minulá paní ministryně před vámi neřekla, že by to chtěla. Děkuji za pozornost.
