Trestní řád

19.06.2014

Praha, 22. schůze Senát


Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.(Tisk č. 282)

čas 14:36:50 - 14:42:05:

Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Nakonec se ukazuje, že debata bude spíše o pozměňovacím návrhu než o vlastní materii, která je tady navrhována, ke které já žádné zásadní připomínky nemám. Já si jenom dovolím ještě doplnit vyjádření mých kolegů, paní senátorky Zvěřinové a pana senátora Jirsy, neboť také patřím mezi ty, co nakonec připodepsali pozměňovací návrh. Důvody, které mě k tomu vedly, jsou v podstatě tři. O tom prvním už tady mluvil Tomáš Jirsa. Poté, co jsem si docela prostudoval analýzu Parlamentního institutu, tak jsem zjistil, že minimálně tři země – Polsko, Maďarsko, Rakousko – mají účinnou lítost zřejmě v jiné podobě, než s názvem účinná lítost, ve svém právním řádu, a víceméně umožňují to, aby v případě spáchání dotačního podvodu byla účinná lítost moci být projevena.

Druhá věc, která mě vedla k tomu, že nakonec jsem připodepsal pozměňovací návrh, spočívá v tom, že už dneska v našem právním řádu, v trestním zákoníku je § 240, který říká, že účinnou lítostí se lze vlastně bránit proti trestnímu stíhání v případě zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby. Jinými slovy – když někdo v naší společnosti krátí daň, poplatek a podobně povinnou platbu, tak může projevit účinnou lítost. Mimochodem já upozorňuji, že to neznamená jenom, že vrací to, co řekněme v nějakém případě nepřiznal, ale že také k tomu platí penále. Stejně tak by to bylo v případě dotačního podvodu. Tak to může udělat. Čili daňový poplatník, když přiznává daň a následně se přijde – nebo on přijde na to, že to neudělal správně a že stát o něco ošidil, tak může projevit účinnou lítost, vrátí peníze a zaplatí nějaké penále. A v případě, když někdo udělá dotační podvod, jinými slovy přijímá nějakou dotaci, následně se ukáže, že přijal příliš mnoho peněz, protože například si – já o tom ještě budu mluvit – nesprávně vyložil pojem uznatelné náklady, tak musí část dotace vrátit, a v tom okamžiku najednou nemůže projevit účinnou lítost a je tam riziko, že bude trestně stíhán. Moc nechápu, proč by ten, kdo přijímá dotaci, nebo finanční prostředky EU, měl být v jiné pozici než ten, kdo přiznává daň. Tomu nerozumím a jestli to takhle je, jestli to chápu dobře, tak se potom ptám, proč také toto nevyškrtneme z trestního zákoníku, krácení daně, poplatku a podobně povinné platby, když nechceme, aby tam byl dotační podvod a případně finanční prostředky EU. Takže to je má druhá věc.

A ta třetí, kterou jsem k tomu chtěl říci, je konkrétní příklad, který si docela dobře dovedu představit, neboť nyní už ne, ale dříve jsem z čerpání dotací měl hodně společného. Někdy je to tak, že podáváte žádost o dotaci a zároveň není úplně jasné, zda něco je nebo není uznatelným nákladem. To znamená nákladem, který může být hrazen z prostředků dotace. Tak se dotážete a dozvíte se – máte tři stanoviska, kde není jasné, co je správné. A vy žádost musíte podat a musíte rozhodnout, zda se budete pohybovat na hraně a když vám to některé stanovisko umožňuje, tak zažádáte o dotaci i na ty věci, kde to není úplně jisté, zda to je nebo není uznatelným nákladem, anebo zda půjdete tou cestou, že vlastně všechno radši vyškrtnete. Ale leckdy to není tak, že o tom rozhodujete vy, ale rozhoduje o tom třeba i celé zastupitelstvo. A standardní postup je takový, že se zažádá o maximální možnou dotaci, co umožňuje. A v tom okamžiku, kdy se teprve při nějaké následné kontrole, protože dopředu to nejste schopni zjistit, ukáže, že nějaká část toho, co jste požadovali, nebyla uznatelným nákladem, tak v tom okamžiku, protože není jasné, že vy jste přesně věděli nebo nevěděli, by mě velmi zajímalo, zda to bylo s úmyslem nebo bez úmyslu. Dovedu si představit někoho, že řekne "ale vy jste už tenkrát měli předvídat, protože jeden z těch právních posudků říkal, že to není uznatelný náklad", a v tom okamžiku může být prokázán úmysl, a v tom okamžiku už se vezete.

Takže já mám trochu obavu, že jenom samotné prokázání úmyslu nás nechrání zdaleka tolik, jak nám tady bylo některými předřečníky předestřeno. Přesto přiznávám, že také si nejsem zcela jistý, že postup, který jsme zvolili – předložení pozměňovacího návrhu je stoprocentně ten nejlepší. Na druhé straně upozornit na věc a ukázat na to, že zejména představitelé samosprávy jsou dneska ve velmi těžké situaci, když žádají dotační peníze, správné rozhodně je a já věřím, že se třeba i k projednávání pozměňovacího návrhu dostaneme.

Přílohy