Zákon o potravinách a tabákových výrobcích

27.04.2016

Praha, 23. schůze Senátu


Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Tisk č. 248)

čas 14:54:03 - 15:02:54:

Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já začnu takovým příběhem, který se stal skutečně tyto Vánoce nebo minulé Vánoce. Mému kamarádovi, který je ředitelem dětského domova, zavolal ředitel provozu jednoho obchodu, který má také, tuším, nad 400 m2 a řekl, protože bylo o Vánocích, že mu tady zbyly nějaké vánočky, že už je určitě neprodá, jestli neví, co s nimi. On řekl, že jo, že děti určitě za vánočky budou rády. On je tam nechal dovést ty vánočky a ty děti z toho dětského domova dostaly vánočky. Jestli dobře rozumím návrhu toho zákona, tak v tom okamžiku by tomu obchodu hrozila pokuta ve výši 10 milionů korun, pokud my ten zákon schválíme, protože jedinou možnost, kterou ten vedoucí provozu toho obchodu má dneska, je nabídnout ty potraviny bezplatně potravinové bance, která je potom bude distribuovat mezi charitativní a humanitární organizace.

Já musím říci, že začínám mít pocit, že tato vláda si myslí, že co ona sama nezreguluje a neřekne, jak to má být, že nebude fungovat. Bohužel jsem přesvědčen, že v tomto případě pravý opak je pravdou a že jediné, k čemu možná ten dobrý úmysl zařídit, aby prošlé potraviny nebo neupotřebitelné potraviny nacházely ještě své příjemce, nebo musely nalézt svého příjemce, způsobí, že těch příjemců bude daleko méně a těch bezplatně darovaných potravin bude také daleko méně. Je to proto, že ten zákon říká, že ty, a to je moje první otázka, proč právě nad 400 m2, že ty potravinářské podniky nad 400 m2 jsou povinny, moje druhá otázka je, proč je tam ta povinnost, nabídnout ty své potraviny potravinové bance, tam je tedy napsáno neziskové organizaci, a tato nezisková organizace je potom bude dál nabízet humanitárním a charitativním organizacím, a to je moje třetí otázka, proč jenom těm, které budou uvedeny v nějakém seznamu, který bude stanovovat ministerstvo zemědělství. Proč jenom těm? Protože ty potravinové banky budou muset dávat ty potraviny a nabízet ty potraviny jenom těm, které jsou uvedeny v nějakém seznamu, který bude vytvářet ministerstvo zemědělství. To znamená, absurdní situace, proč nad 400 m2, proč musí, proč jen potravinové bance a proč potravinová banka jenom těm, které určí ministerstvo zemědělství.

Snad ani to nechci dále komentovat. Věřím, že se dozvíme nějaké odpovědi, které nás uspokojí.

Jinak jsem pochopil, že ty potravinové podniky, které nemají prodejní plochu nad 400 m2, mohou bezplatně darovávat nebo za nějakou symbolickou cenu darovat i jiným subjektům, zaplaťpánbůh za to, doufám, že to postupně nebudeme i na ně rozšiřovat. Tady je moje pátá otázka, jestli někdo ví, co to je potravinářský podnik. Já jsem to v tom zákoně nenašel, co to je potravinářský podnik. Našel jsem tam vždycky, že někdo je provozovatelem potravinářského podniku, že něco je potravinářským podnikem, ale co to je potravinářský podnik, jsem nikde v tom zákoně nenaše. To znamená, to je moje pátá otázka.

A teď druhá část, která je ještě zajímavější, a řekl bych, ještě více tragikomická. A to je toto. Já tady mám jednak stanovisko Ministerstva financí ČR k uplatnění DPH při darování potravin, to stanovisko je z 22. května 2014. To stanovisko říká, já vám to přečtu. V případě, že plátce daně z přidané hodnoty, který si při nákupu zboží, to znamená i těch potravin, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu, to dělá naprostá většina těch obchodů, a zboží dodá další osobě bez úplaty, dodá další osobě bez úplaty (daruje), je povinen podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, přiznat a zaplatit daň odpovídající základu daně a sazbě platné pro potraviny. Jinými slovy, pokud ty potraviny likvidujete, tak daň nejste povinni zaplatit. Pokud je bezplatně darujete, tak podle tohoto stanoviska ministerstva financí, jak jsem říkal z května 2014, to povinni udělat jste. To znamená, moje otázka je, jestli skutečně to budou muset dělat i ty potravinářské podniky, které odevzdávají ty potraviny.

A teď, aby to nebylo celé, tak někdo si to uvědomil, a 15. prosince 2014 vyšla informace Generálního finančního ředitelství, které já osobně mám velmi rád, neboť jsem se s nimi bavil o těch územních pracovištích finančních úřadů, a jejich argumentace byla asi stejně logická, jako je v této informaci. Ta informace je informace k uplatnění DPH při darování zboží dle potravinových bank. Já vám to celé číst nebudu, abych se nepodobal panu kolegovi Kuberovi, protože ten je originální a napodobit se nedá, ale chtěl bych tady jenom citovat. Jelikož jsem vystudoval matematiku, tak je to úsměvné. Oni se tady snaží jaksi vysvětlit, že když se něco blíží nule, že to je nula. Ale když se něco blíží nule, tak to není nula! Oni tvrdí, že vlastně, teď čtu, cenu obvyklou blížící se nule je možné akceptovat v případech, kdy se jedná o darované potraviny, které jsou dle příslušných předpisů stále upotřebitelné. Ale já upozorňuji, když se něco daruje, tak to není za cenu blížící se nule. To je za nulu. To není za cenu blížící se nule. To je za nulu! A v okamžiku, kdy je to za nulu, tak platí to z toho května 2014, že by tam měla být odváděna nějaká DPH. Nebo být odváděna nemusí, ale potom to musí být za cenu blížící se nule, což mimochodem všichni dělali. Všichni dávali za korunu. 15 % z koruny je 15 haléřů, ale ten zákon říká, že nesmíte vy nad 400 m2 za korunu, pozor. Vy musíte bezplatně. To znamená, my všem nad 400 m2říkáme "darujte" a jedině bezplatně. A v tom případě to ale není za cenu blížící se nule, ale bezplatně je, pane ministře, za nulu. A v tom případě podle toho přípisu to musíte zaplatit, to DPH.

Anebo jsme v Kocourkově. Já bych řekl, že b) je správně, podle toho, co tady poslouchám. A tak jsme v situaci, která je krásná, já se těším na vaše vysvětlení, je mi trošku líto, že tady není váš kolega od "B", který by mi to určitě vysvětlil ještě lépe než vy. Ale to, co tady předvádíte v tom zákoně, je neuvěřitelné. Já věřím, že konečně začneme těmto lidem věřit a pochopíme, že je naprostý nesmysl, když někdo prodává potraviny a už je nemůže spotřebovat, aby je někde vyhazoval, a rád je daruje. Ale musí pro to mít vytvořeny podmínky, např. tím, jak navrhoval pan kolega Oberfalzer, aby spíše mohl získat nějakou danou úlevu. Ale prosím vás, nenařizujme to, neříkejme mu dokonce, že to může dávat, mimochodem, těch potravinových bank je 14 v ČR, pro každý kraj jedna, že to musí dodat tam, aby ta banka to potom dodala nějaké charitativní nebo humanitární organizaci, kterou bude jmenovat ministerstvo zemědělství. To je výsledek vaší práce. Ježišmarjá! Bože, ochraňuj nás!

čas 15:28:49 - 15:35:14:

Vážený paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Jednak chci ocenit, že pan ministr reagoval v průběhu debaty. Ne každý ministr to dělá. My potom těžko můžeme také opět reagovat, takže to velmi oceňuji. Zároveň se panu ministrovi musím omluvit, náš legislativní odbor mi již vyhledal, že potravinářský podnik je definován nějakým nařízením EU, tudíž není v našem právním řádu. Já jsem hledal pouze v českém právním řádu a tam jsem tedy ten pojem nenalezl. Ale pokud je v právu EU obsažen, tak samozřejmě ta moje otázka byla nadbytečná.

Teď k těm věcem, které tady zazněly a které mě zaujaly.

První, já jsem trošku si myslel, že pan ministr i řekne, jestli se mu to líbí, že není možné, aby se opakovala ta událost, kterou jsem popisoval, že se mi stala o těch minulých Vánocích, že skutečně ten obchodní řetězec nemůže ze své vlastní vůle něco někam darovat, aniž by to šlo přes potravinovou banku, pokud má nad 400 m2. Nemusí to být dětský domov, může to být cokoliv jiného. A že vlastně když to udělá, tak mu naprosto reálně hrozí pokuta až do výše 10 milionů korun.

Jestli si myslí, že tato cesta zvolená tímto zákonem je správná, že řetězce nad 400 m2 nemohou jinak, než dávat nebo nabízet potraviny potravinové bance. Myslím si, že správné to není, a že tu měla být možnost, a nikoliv povinnost. Do jisté míry se přikláním i k tomu, co tady říkal pan kolega Horník, že to zavání i tím, že je někdo nucen, aby to, co mu přebývá, někam za každou cenu dával, byť on si myslí, že by to tak být třeba nemělo nebo nemuselo.

Druhá věc, která mě napadla, když tady pan ministr mluvil o kontejnerech a o dalších věcech, byť já takovou zkušenost nemám, je, kdo to bude kontrolovat, protože v odst. 2, v § 11 je napsáno, že provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2 je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem EU upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné; teď by mě zajímalo, pane ministře, kdo to pozná, že jsou ještě bezpečné - a už nevyhovují požadavkům ustanoveným tímto zákonem, nebo přímo použitelným předpisem EU. Co to bude za instituci, která rozpozná, že potraviny jsou bezpečné a už nevyhovují věcem, které jsem před chvílí četl. Co to bude za instituci, která potom bude vyměřovat až pokutu do výše 10 milionů korun, poskytnout je bezplatně neziskové organizaci. A v tomto případě se i ptám na to, kdybych já byl, řekněme, prodejcem, tak samozřejmě bych vždycky přece mohl tvrdit, ale já pořád čekám, jestli to náhodou neprodám. Pořád ještě čekám. Jak vy mi chcete tvrdit, že už čekám nadarmo, že už nikdo nepřijde, že už to nikdo nekoupí. Mně to připadá přímo absurdní. Nedovedu si vůbec představit, jak někdo pozná, že už jsem pachatelem správního deliktu, a že už můžu dostat pokutu 10 milionů korun, protože já vždycky budu moci říci, že bych to ještě prodal, že mě někdo telefonoval, že si proto přijede, že to koupí pro zoologickou zahradu, atd.

To je úplně absurdní věc. Nevím, jestli na to vznikne nějaký nový úřad nebo kdo to bude kontrolovat. Kdo bude vymáhat, kdo bude identifikovat, že správní delikt byl spáchán a kdo bude potom pokuty vymáhat a jaké k tomu budou používány důkazy. Mně to prostě hlava nebere. Skutečně vůbec nerozumím, do čeho se tady předkladatel zákona pouští a připadá mi to opravdu absurdní!

Teď nazpátek k DPH. Nepřečetl jsem to, přiznám, že trochu schválně celé; tam tvrzení, že něco, co je blízké nule, je nula, které je v informaci generálního finančního ředitelství, která je hodně ohnutá, končí tím, a tu větu jsem nečetl – postupy uplatnění DPH uvedené v informaci se týkají pouze darování potravin při splnění výše uvedených podmínek. Výše uvedených podmínek v tomto papíře. Výše uvedené podmínky v tomto papíře jsou podmínky, že darování zboží se týká pouze potravinových bank. To znamená, toto se netýká těch pod 400 m2, tzn. ty, když bezplatně darují, tak samozřejmě DPH musí odvést. Těch se tato informace generálního finančního ředitelství netýká, na ty neplatí. Naše generální finanční ředitelství říká, že něco, co se blíží nule, je nula, pokud to daruje někdo potravinové bance a má prodejnu nad 400 m2 a není to nula, když to prodává někdo, kdo má prodejní plochu pod 400 m2 a daruje a nedává to potravinové bance. To je přece naprostý absurdistán.

A toto vydalo generální finanční ředitelství s našim nejlepším ministrem financí v čele a takto to vypadá. Takhle vypadá, když se stát řídí jako firma. A zároveň máme ještě další stanovisko; a ministr zemědělství místo, aby se vzepřel a řekl – dejte to do pořádku, vždyť vy to přece všechno zvládáte, tak to tady ještě obhajuje. To si myslím, že je ostuda, a že bychom to tak dělat neměli, a že bychom se měli vzepřít.

Takže pane ministře, pojďte s námi do toho!

Přílohy