Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Praha, 9. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 174)
čas 11:17:34 - 11:19:42:
Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené dámy a pánové.
Nestává se mi to příliš často, ale souhlasím s panem senátorem Láskou. Protože já si nemyslím, že je možné, aby stát fungoval tak, že když nemůže vymoci naplnění zákona, to znamená, když nedokáže dosáhnout toho, aby ti, co mají platit pojištění odpovědnosti, ho neplatí a on je následně nedokáže potrestat, ať už jim vezme řidičský průkaz, nebo odejme auto, nebo cokoliv jiného, tak aby řekl, dobře, já to sice nedokáži, pak na to budu rezignovat. A tomu, kdo ví, že ti odpovědní, ti, co mají platit povinné ručení, neplatí, přisoudím možnost, aby získával příspěvky, ze kterých potom on bude platit škody, které ti, co neplatí povinné ručení, způsobí. Protože jezdí, a přestože nemají zaplaceno povinné ručení, tak případně můžou i spáchat nějakou dopravní nehodu.
Já rozumím, že Kanceláři pojistitelů a pojišťovnám mohou tímto způsobem vznikat škody. Ale nerozumím tomu, proč by to mělo být tak, že my zákonem odsouhlasíme to, že na vymáhání toho naplnění práva na to, aby ti, co mají automobil, platili povinné ručení, stát bude rezignovat a svěří nějakou jinou možnost vymáhání části prostředků těm, kteří jsou potom zase ze zákona povinni ty škody platit. To mi připadá nesprávné a nemyslím si, že tímto způsobem bychom se jako zákonodárci měli ubírat. Neboť to v sobě skrývá množství rizik. Některá z nich tady popsal pan senátor Láska. Děkuji za pozornost.
