Zákon o pomoci v hmotné nouzi
Praha, 5. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 59)
čas 18:01:34 - 18:08:13:
Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já se také pokusím, byť to obyčejně nedělám, trošku popsat tu rozpravu, která proběhla k tomuto návrhu zákona v našem výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. My jsme se tím tiskem zabývali velmi důkladně, neboť se obcí přímo dotýká. A na úvod jsme se museli vypořádat i s tím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo na jednání výboru s nějakým názorem, který příliš nekorespondoval s tím, že v PS ten výsledný návrh zákona, který my dnes projednáváme, byl schválen 131 hlasy poslanců ze 185, kteří byli přítomni, s tím, že pro výsledný návrh hlasovali poslanci ze všech stran zastoupených v PS. A rovněž tak pro tento návrh, který my dnes projednáváme, pro jeho výslednou podobu se kladně vyjádřila, pro jeho schválení, paní ministryně práce a sociálních věcí.
Když jsme se potom dívali na ty pozměňovací návrhy, které byly ve sněmovně přijaty, tak jsme se shodli na tom, že jdou v podstatě správným směrem. A ty správné směry byly v podstatě dva. Ten první, aby zůstala zachována možnost ovlivňování obcí, to, jakým způsobem jsou udělovány ve správním řízení doplatky na bydlení. Naším cílem nebylo, abychom rozhodovali o tom jako zástupci obcí, protože většina z nás jsou tam starostové nebo bývalí starostové či zastupitelé. O tom, kdo dostane nebo nedostane doplatek na bydlení. Ale cílem bylo zjistit, zda je tam dostatečná ingerence obce a dostatečná možnost informovat ze strany obce, co si myslí o tom, aby ten člověk, který chce získat doplatek na bydlení a potom třeba bydlet v ubytovně, tak uspěl u státního orgánu.
To se nám zdálo, že je nakonec vyřešeno velmi rozumným způsobem, protože pokud ten zákon schválíme, tak to bude fungovat tím způsobem, že občan, který má zájem o nějaké bydlení, tak nejdříve o něj musí zažádat obec a posléze buď uspěje nebo neuspěje. Když neuspěje, tak získá jakési doporučení, které potom předkládá státnímu úřadu. A on s tím, že si to doporučení přečte, není jím vázán, pak rozhoduje, zdali ten doplatek na bydlení je přidělen a případně kde potom a komu je jakým způsobem distribuován. To byl ten jeden směr, ten se nám zdá velmi dobrý a rozumný, neboť odstraňuje tu nelogičnost, kterou způsobilo Ministerstvo vnitra, že z "ano" udělalo "ne" nebo z "ne" "ano", to je jedno, z hlediska rozhodování obcí. A zároveň zachovává potřebný vliv obcí na to, co si obec myslí o tom, zda někde někdo má získat nebo nemá získat státní podporu.
Druhý směr byl ten, že ve spoustě obcí hrozí, že vzniknou tzv. ghetta. Tzn. že v některých oblastech dojde k nekontrolovanému navýšení výskytu sociálně nežádoucích jevů. A potom by asi bylo vhodné, aby obec disponovala nějakým nástrojem, který může vyvolat diskusi o tom, zda ten nárůst sociálně nežádoucích jevů může v dané oblasti zastavit. Tady jsme diskutovali velmi dlouho a diskuse byla velmi komplikovaná. On se jí tu dotkl už i pan vážený kolega Antl. I nakonec díky tomu, že jsme v tu chvíli nebyli schopni získat relevantní informace od předkladatele ani od dalších ministerstev, i proto, že v nás poměrně vyjádření Ministerstva vnitra v této věci úplně nevzbuzovala důvěru, tak jsme nakonec přijali pozměňovací návrh a v tom našem usnesení doporučujeme Senátu, aby došlo k tomu, aby plénum vrátilo zákon s přijatým pozměňujícím návrhem s tím, a to řeknu maličko nad rámec té zprávy, že se později ukázalo, což není zase tak úplně překvapivé, že ten výklad Ministerstva vnitra zase z toho, co všechno hrozí, nemusí být tak hrozivý, neboť se ukazuje, že například to tvrzení, resp. ten názor, že nebude možné, aby ten, kdo se vyskytne na základě vyhlášení opatření obecné povahy v lokalitě, kde se vyskytují sociálně nežádoucí jevy a dlouhodobě tam užívá jakýsi majetek nebo vlastní, že není pravdou, aby v případě, že se mu třeba ztratí zaměstnání nebo získá nějaký nárok na doplatek na bydlení, aby ho nezískal. Je to možné, může ho získat. Jediné, co se tam mění, je to, že pokud by se tam někdo chtěl nastěhovat do této oblasti, kde převládají sociálně nežádoucí jevy, tak potom ten by neměl nárok na doplatek na bydlení. Tzn. vůči těm, co tam už bydlí nebo užívají nějakou nemovitost, v okamžiku, kdy dochází k vyhlášení té oblasti, tak není možné podle tohoto zákona užít nebo využít ten paragraf nebo to nařízení, aby neměli možnost čerpat doplatek na bydlení. Snad jsem to řekl srozumitelně, i když o tom trošku pochybuji. Ale většina z vás je chytřejší než já.
Teď tedy k tomu usnesení. Usnesení výboru doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu usnesení. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR mě, senátora Miloše Vystrčila, a pověřuje předsedu výboru, senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.
Děkuji za pozornost.
čas 18:08:30 - 18:08:51:
Děkuji za slovo, omlouvám se za malé zpoždění. Já si dovoluji i v kontextu s tím, co tu říkal pan kolega Antl a s tím, co jsem říkal já, navrhnout, aby se Senát návrhem tohoto zákona nezabýval.
čas 18:21:58 - 18:29:24:
Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážení kolegové, kolegyně. Já tedy také nyní v té obecné rozpravě se pokusím možná trošku více vysvětlit některé paragrafy toho zákona, s tím, že snad popíši to, jakým způsobem byly přijímány v Poslanecké sněmovny, proč tam byly přijímány, možná se v některých věcech budu opakovat.
Ta první je, že zpodrobním to, jakým způsobem se k tomu zákonu ve sněmovně postavily jednotlivé strany, abychom si udělali obrázek o tom, jak kdo hlasoval, abychom to mohli porovnávat s tím, co se dneska děje tady, tím neříkám, že každý z nás nemůže hlasovat, jak uzná za vhodné. Na druhé straně je evidentní, že ten problém zneužívání doplatků na bydlení a ten problém vzniku oblastí, kde se vyskytují ty sociálně patologické jevy více než někde jinde, je velký a trápí úplně všechny.
Za ČSSD hlasovalo pro 38 poslanců, za ANO 42, za KSČM 5, za ODS 15, za KDU-ČSL 12, za Úsvit 7 a nezařazení také 7.
To znamená, opravdu napříč stranami je evidentní snaha ty dva problémy řešit. Ten problém číslo jedna jsem tady už popisoval, spočívá v tom, že v rámci vyplácení doplatku na bydlení dochází k zneužívání vyplácení toho doplatku, ani ne tak těmi, co ho inkasují, jako těmi, co ubytovávají ty, co inkasují doplatek na bydlení. Když to velmi zjednoduším, tak ty pozměňovací návrhy říkají, že ten, kdo chce získat doplatek na bydlení, tak by ho měl aktivně, to bydlení, hledat, měl by se zeptat obce, zda mu nemůže nějaké bydlení nabídnout, měl by případně získat od obce doporučení, jakým způsobem má dále postupovat. A následně, pokud chce získat ten doplatek na bydlení, tak toto doporučení té obce, což je důkaz o tom, že se zeptal, jestli nějaké přiměřené bydlení pro něj neexistuje, předložit v případě toho, že předkládá žádost o doplatek na bydlení. To je všechno. Znovu opakuji, že to není tak, aspoň podle výkladu, který já mám k dispozici, že by obec mohla podmínit přidělení toho doplatku tím, že dá kladné doporučení. Dá své vyjádření, to vyjádření je důkazem toho, že se ten občan zeptal obce, zda je možné mu poskytnout přiměřené bydlení či nikoli.
Druhá věc, která tam potom se vyskytuje, jsou ty oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. To tady už lépe než já vysvětlil Petr Vícha. Opět je to tak, že pokud taková oblast bude vyhlášena, nevyhlašuje ji ta obec, obec jenom požádá o vyhlášení té oblasti pověřený úřad, tento pověřený úřad musí následně konzultovat možnost vyhlášení té oblasti s výskytem sociálně nežádoucích jevů buď s Policií ČR, nebo s Úřadem sociální podpory na obci s rozšířenou působností, následně poté, co získá kladné vyjádření od tohoto státního orgánu, tak může dojít k vyhlášení té oblasti s výskytem sociálně nežádoucích jevů. To znamená, není to tak, že by si obec mohla svévolně část své obce nebo celou vyhlásit jako oblast sociálně nežádoucích jevů. Je to obrana nebo možnost obrany toho, aby se některá území v ČR nezaplňovala lidmi, kteří prostě se tam budou stahovat z celé ČR. To je ta druhá věc, která je tam obsažena. S tím, že opět se při projednávání toho zákona potom v Senátu objevily pochybnosti o tom, zda všechno je úplně v souladu se zákony, s Ústavou atd. S tím, že, bohužel, i stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí není v tomto směru jednoznačné, neboť při schvalování toho zákona ve sněmovně, které nebylo jednoduché, těch pozměňovacích návrhů, o kterých se mluvilo, je spousta, nakonec to stanovisko paní ministryně k výsledné podobě toho zákona bylo kladné, byť s nějakým povzdechem. Přitom stanovisko předkladatelů toho zákona, se kterým přišli například na náš výbor zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, bylo záporné. Takže, babo, raď.
My jsme to nakonec... Takže nyní stojíme před úkolem, co my s tím máme dělat. Já osobně jsem přesvědčen, možná to říkám úplně poprvé, nebo neřekl jsem to mnohokrát, že tentokrát Poslanecká sněmovna odvedla velmi dobrou práci a že největší nedostatky nebo to, co v tom zákoně chybělo, tam bylo docela solidním způsobem doplněno, s tím, že skutečně ti, co navrhovali, i ti, co potom přijímali ten zákon, věděli, o čem hlasují. Řekl bych, že je to velmi vyvážené. Mimochodem, další věci, které se tam ještě objevily, opět podle mě velmi dobré, je, že část toho doplatku na bydlení může být vyplácena v podobě nějakých poukázek. A další věc, která se tam objevila, tu navrhoval pan poslanec Fiedler, bylo, že je možné, aby ten doplatek na bydlení byl využíván přímo pro platby za energii, za plyn a podobně, aniž by se to dostalo tomu pronajímateli do rukou. To znamená, je možné, aby si přímo ten, komu ten člověk dluží, vyžádal tu platbu. Není to tak, aby tu platbu inkasoval ten, kdo pronajímá. To znamená, to jsou všechno věci, které bych řekl, že ten zákon zlepšují, že bychom měli tentokrát přijmout návrh v té podobě, jako byl nám poslán z Poslanecké sněmovny. Proto navrhuji schválení tohoto zákona. Prosím všechny kolegy a kolegyně, aby skutečně v této chvíli opravdu vážně přemýšleli o tom, jak budou hlasovat, neboť kromě toho, že jde o peníze, zabránění toho, že jsou zneužívány doplatky, tak jde i o lidi. Těch lidí, kteří žijí v těch městech, kteří potom trpí tím, že někde vznikají ghetta, nebo tím, že někde vznikají ubytovny, jako houby po dešti, je velká spousta. A my tomu můžeme tímto zákonem zabránit. Můžeme pomoci tomu, že ten stav se bude normalizovat, že některé věci budou daleko v menším rozsahu, než je tomu dnes.
Děkuji za pozornost.
