Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
Praha, 20. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb. (Tisk č. 238)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 09:45:18 - 09:49:24:
Vážená paní ministryně, vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Paní předsedkyně mi to hodně ulehčila, to znamená, já řeknu jenom tři poznámky. Jednak jako pamětník, to, že dnes nemáme ústavní zákon, je vlastně vina Senátu. Protože ten zákon o rozpočtové odpovědnosti by nikdy v této podobě nebyl přijat, pokud by to byl ústavní zákon, neboť ta celá transakce, aby to nakonec nebyl ústavní zákon, byla vyvolána tím, že v Senátu by ústavní zákon zřejmě v této podobě jako zákon o rozpočtové odpovědnosti neprošel. To je moje první poznámka.
Ty důvody byly dva, teď se musím přiznat i k jednomu omylu, první byl, že jsme tady byli přesvědčeni většinově, že to, jakým způsobem je ošetřena dluhová brzda pro obce a kraje, není správné, dokonce jsme kvůli tomu dávali podání k Ústavnímu soudu, ten druhý důvod, někteří si mysleli, že jsou dokonce v rámci toho zákona zřizovány zbytečné orgány, jako například Národní rada rozpočtové odpovědnosti, dnes vidím, že jsem se hluboce mýlil, tak se, protože jsem mezi těmi lidmi byl, kteří říkali, že když někdo vychází ze stejných dat, tak by měl mít i stejný názor, ukazuje se, že tomu tak není, tak se za to omlouvám a přiznávám se k tomu svému omylu. Docela rád.
Teď ještě dvě věci, které k tomu chci říci. První je, že pokud připustíme, že jsou tady dva názory na to, zda současný zákon umožňuje nebo neumožňuje v nějakém okamžiku dělat ty kroky, které naše ekonomika potřebuje, tak potom si myslím, že stejně, ať má pravdu kdokoli z těchto dvou názorů, platí, že bychom se o tom měli bavit jindy než dnes. Protože pokud někdo chce nějaké další prostředky na to, aby mohl pomoci naší ekonomice, a brání mu v tom nějaký zákon, byť já si myslím, že tomu tak není, teď mluvím o paní ministryni financí, tak by ta debata o tom, zda ten zákon tomu brání nebo ne, měla probíhat např. současně se schvalováním rozpočtu na rok 2021. Kde bude jasné, kde jsou ty výdaje, k čemu slouží, jak je chceme použít, že to použití je smysluplné, ale díky tomu zákonu to zřejmě nebude možné nebo to bude obtížné. To je ten důvod, který já tady k tomu přidávám, k tomu všemu, co už tady zaznělo, i proto se přimlouvám za to, abychom v tuto chvíli ten zákon zamítli, pokud se třeba ukáže, že nakonec je potřeba jej změnit, tak to udělejme i smysluplně vůči obcím a krajům, které mají nesmyslně nastavenou dluhovou brzdu, která jim neumožňuje v nějakém okamžiku potom si např. půjčit tak, aby mohly vydat více peněz, než mají v rozpočtu, byť oni vědí, že se jim to potom vrátí. Udělejme to v okamžiku, kdy skutečně budeme vědět, že ty peníze, které by stát vydával, a zároveň si je musel půjčit, jsou vydávány smysluplně na ty věci, které tomuto státu a naší ekonomice pomohou. Nedělejme to v okamžiku, kdy budeme dávat jakékoli vládě nějaký bianco šek a umožňovat jí utrácet obrovské peníze, aniž bychom vlastně věděli, jestli za tím jsou nějaké racionální pohnutky v tom smyslu, že je uvidíme napsané na papíře, např. jako návrh rozpočtu na rok 2021 nebo nějaký dlouhodobý rozpočtový výhled nebo plán hospodářské obnovy. Děkuji za pozornost.
čas 11:20:40 - 11:21:19:
Já se omlouvám, já bych se přihlásil když tak s faktickou poznámkou jen jako reakci na projev paní ministryně. 19. října 2016, hlasování o zákoně, který dnes máme měnit. Ano, 38 pro, 1 se zdržel z přítomných. Pan předseda ANO Babiš byl pro zákon, který dnes měníme. My jsme vrátili zákon 17. ledna 2017. Hnutí ANO 41 hlasů pro, nikdo se nezdržel, pan předseda Babiš byl pro. To je všechno.
