Zákon o rozpočtových pravidlech

11.10.2017

Praha, 10. schůze Senátu


Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Tisk č. 198)

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 10:53:17 - 10:59:39:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Pouze volně naváži na mého kolegu Zdeňka Nytru, který se zákonem velmi podrobně zabýval. Připomenu obsah jednání v našem výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kde v úvodu jednání padl dotaz na příslušné zástupce navrhovatele, proč dochází ke změně velkých rozpočtových pravidel. A odpověď byla: Ke změně dochází proto, protože existuje judikát Nejvyššího správního soudu, který říká, že je nutné v případě státních dotací je poskytovat prostřednictvím správního řádu. A řekl jsem, proč to není napsáno v důvodové zprávě. Odpověď byla: V důvodové zprávě to napsáno skutečně není, protože jsme považovali věc za tak jasnou a tak známou, že jsme ji do důvodové zprávy nenapsali. Tím pádem nebylo možné zjistit, kde je hlavní důvod. Takto to široce dokládám proto, protože úprava byla vyvolána tím, že někteří z příjemců státní dotace, který obdržel rozhodnutí, si následně stěžoval, a Nejvyšší správní soud dospěl k názoru, že je potřeba dotace udělovat prostřednictvím správního řádu. S tím, že upozorňuji, že i ten současný zákon, tak jak ho dnes máme navržený, dělá to, že nejsou respektovány některé paragrafy správního řádu. Nejsou. V zákoně přímo je napsáno, že není uplatněn např. § 37, 41, 45, 71, 80, 140 a 146. To znamená, v zákoně je napsáno, že sice státní dotace budou poskytovat podle správního řádu, s výjimkou paragrafů, a teď tam ty paragrafy jsou. To je první taková zvláštní věc, tzn. naplňujeme usnesením Nejvyššího soudu nějakým způsobem.

Co je ale daleko podstatnější, je, že dotaz další byl. A prosím vás, to usnesení Nejvyššího správního soudu samozřejmě se týká případu, který se týká oddělení státní dotace, nějakou státní institucí, a vy jste přemýšleli o tom, co by se stalo, kdyby se našel někdo jiný, kdo si stejným způsobem bude stěžovat na poskytnutí dotace z úrovně kraje nebo obce? A oni řekli: Tím jsme se nezabývali. A my jsme řekli: A opravdu o tom přemýšlíte a vy si myslíte, že rozhodnutí správního soudu by v těchto případech bylo jiné? A oni říkali: Nevíme, myslíme si, že se nás to netýká, tudíž to děláme jen v případě státních dotací. A já říkám: Vy si z nás opravdu snad děláte legraci. Tak buď je tady nějaká chyba, a budeme respektovat Nejvyšší správní soud i s nějakou predikcí toho, co by se případně mohlo stát. Anebo to děláme jenom tak, že to v tuto chvíli někdo rozhodl, aniž bychom uvažovali o tom, co to udělá s celým systémem. A celý systém to samozřejmě velmi narušuje a způsobuje to problémy, které dle mého názoru nás čekají potom i v oblasti poskytování dotací s úrovní krajů i s úrovní obcí. Protože člověk nějaký se v nějakém okamžiku najde, ale nedovedu si představit, že by tam bylo nějaké jiné rozhodnutí správního soudu, neboť jde pořád o veřejné peníze. To znamená, je to potřeba řešit nějakým jiným způsobem. Říct si, že není možné, aby tímto způsobem např. přidělování dotací fungovalo a není možné, aby ministerstvo financí nebo školství nebo jiné v nějakém okamžiku, kdy to fakt není jinak možné, nemohlo rozhodnutím bez vyhlášení programu nebo výzvy udělit peníze na to, aby byla opravena střecha tělocvičny nebo odstraněn jiný typ havárie. Protože fakt potom tu dochází k tomu, že úřad a vůbec stát a obce přestanou fungovat. Takže přístup ministerstva financí přijde velmi neprofesionální a velmi mě mrzí, že tímto způsobem se k tomu přistoupilo místo toho, aby se tím někdo hluboce zabýval a snažil se najít nějaké rozumné řešení. Tolik můj další komentář k tomu a na závěr znovu zdůrazním jednu věc, které ale vůbec nerozumím, protože nevím proč se tak stalo.

Když se podíváte na bod 6 návrhu, který máme k dispozici, kdy z nějakých důvodů nějaký úředník vynechal část věty, která umožňovala poskytnout dotaci do výše. A nechal tam jenom – poskytl dotaci v přesné výši. A teď my všichni, co jsme na obcích. Dostaneme dotaci do výše 20 mil. Kč na čistírnu odpadních vod. Tak ji dostaneme ve výši 20 mil. Kč. Zároveň v podmínkách dotace je napsáno, že výše dotace nesmí přesáhnout 15 % celkových nákladů. Teď je veřejná soutěž. Ve veřejné soutěži dojde k tomu, že cena realizace stavby je nižší než se předpokládalo, jinými slovy 15 % je méně než 20 mil. a obec si nemůže vzít méně než 20 mil., protože to rozhodnutí je přesně ve výši a nikoliv do výše, a podle úředníků ministerstva financí, kteří tam seděli, řekli, že obec bude muset psát přípis: Prosím vás, my jsme vysoutěžili levněji rekonstrukci čistírny odpadních vod. Nechceme 20 milionů, chceme jenom 18 milionů, protože to je 15 %. Mohli byste prosím vás měnit své rozhodnutí a poskytnout tam dotaci ve výši 15 milionů? Poté, co oni poskytnou podle zákona, protože to tam odsud vyhodili, dotaci ve výši 18 mil., pak se něco stane a ono to bude 18,3 milionů. A oni budou znovu psát, a my budeme psát a psát a psát... Udělá to někdo, vůbec nechápu proč, nikdo na to nedokáže odpovědět, a my tady máme takový zákon schválit, to přece nemůžeme obcím udělat. Prosím pěkně.

Hlasujte pro zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 11:07:08 - 11:09:38:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já nechci zdržovat, pan ministr se projevil jako dobrý politik a já jako špatný politik. To znamená, napadl tu část, kterou nikdo z nás nemůže dokázat, a to část spekulativní, kterou já jsem ve svém projevu řekl. Je to moje chyba. Naletěl jsem. Ty věci konkrétní, které jsem zmiňoval, na ty pan ministr nereagoval, čili já si ho dovoluji požádat, aby tak učinil. A to jsou dvě.

První je, jestli považuje za správné, že v případě, že to bude nutné a žádoucí, pokud spadne střecha tělocvičny nebo spadne někde nějaký most a bylo by možné, aby ministerstvo financí, školství nebo průmyslu a obchodu, nebo já nevím, pro místní rozvoj poskytlo dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na to, aby se tam okamžitě dalo jezdit nebo aby se tam okamžitě dalo zase cvičit, že to nebude možné bez předchozí výzvy. A jestli to tak není, tak jak to bude uděláno bez předchozí výzvy, aby tato pomoc ze strany státu mohla přijít. To je můj první dotaz.

A ten druhý je ještě pregnantnější, spočívá v tom, že když se podíváte, prosím vás, pokud si najdete tu část, je to bod 6, my to z toho materiálu nenajdeme, ale ten celý bod 6 říká, navazuje na § 14 odst. 4. V odst. 4 se říká: Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace, to znamená, když ten poskytovatel vyhoví, nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje, dvojtečka... A v tom bodu c) je napsáno: poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta. A ta druhá část má vysokou logiku, protože skutečně se stane, že někdy z důvodu soutěže je potřeba nižší částka než ta částka, která je poskytnuta. Toto se v tom bodě 6 škrtá. Jinými slovy, skutečně dochází k tomu, že se dá poskytovat pouze přesná částka, a ten problém, který jsem popisoval, skutečně vznikne. A můj dotaz na pana ministra je, zda to přiznává, že ten problém tam existuje, nebo zda to nepřiznává a je to jinak. A pokud je to jinak, tak ať řekne jak a nevykládá tady nějaké věci, co by kdyby... Což já samozřejmě chápu, ale bylo by dobře, kdy odpověděl na ty konkrétní věci, které jsem říkal, ne na ty spekulace, což jsem se nechal nachytat.