Zákon o Státním fondu rozvoje bydlení

29.01.2020

Praha, 15. schůze Senátu


Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Tisk č. 171)

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 12:24:15 - 12:29:53:

Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Protože většina z vás má zkušenosti z komunální politiky nebo z krajské politiky, jste také starosty, tak vlastně bych začal řečnickou otázkou. Jestli jste si představovali, když jste četli ty změny § 3, rozšíření té možnosti přidávat na všechny možné různé věci, já to za chvilku budu říkat, formou dotace z MMR, jestli jste si představili, co to bude z hlediska administrativní náročnosti znamenat, příp. zda jste si třeba zkusili představit kritéria, podle kterých ty dotace budou přidělovány. Já si myslím, že mám poměrně bujnou fantazii, ale když vezmu například písmeno i), že po novu bude možné ty peníze použít ke krytí části nákladů spojených s pořízením technického vybavení obcí a dobrovolných svazků obcí, určeného k údržbě veřejného prostranství formou dotace nebo úvěru, tak je zřejmé, že třeba by možná bylo možné vypsat z úrovně MMR, prosím, dotační program na sekačky do obcí, protože to slouží k úpravě veřejného prostranství. Teď tedy by mě zajímalo, paní ministryně, jaká budou kritéria pro to, kdo dostane a kdo nedostane sekačku. Protože já si to vůbec nedovedu představit, je to naprostý nesmysl, absolutní porušení principů subsidiarity, kdy věci, když si to přečtete, které mají dělat obce, mají na to používat své příjmy, najednou chce dělat ústřední státní orgán, protože si myslí, že to ví lépe, že ví lépe, jakou sekačku si máte koupit, že ví lépe, kterou budovu máte opravit, že ví lépe, kterou silnici máte opravit, že ví lépe, na co si máte udělat urbanistickou studii a na co nikoliv, že ví lépe a tak dále. To je neuvěřitelná věc, která vlastně nám tady sděluje, že opravdu ministerstvo pro místní rozvoj, protože k tomu má ty kompetence, tak si myslí, že je důležité, aby i na tyto věci v těch obcích a městech dohlíželo. Mě z toho, když jsem to četl, jediné, co napadá, je, že pokud tedy někdo chce pomoci těm věcem, které jsou tam citovány, a je to, já nevím, písmeno h), i), j) a tak dále, tak by měl vzít nějaké další peníze a rozdělit je obcím podle nějakého klíče, já nevím, jestli podle počtu obyvatel nebo použít to, co se dneska používá v rámci rozpočtového určení daní atd. Ale myslím si, že opravdu říkat, že budeme vypisovat dotační tituly na to, abychom rozhodovali, zda, já nevím, budeme krýt část nákladů na nějaký projekt, který slouží k rozvoji té obce nebo toho regionu v oblasti cestovního ruchu, protože my to víme lépe, je podle mě absurdní, nesmyslné a k ničemu. Jediné, k čemu to povede, je, že přibude obrovské množství administrativy, přibudou další dotační tituly, přibude další posuzování různých žádostí, a tím se samozřejmě zvýší korupční potenciál, protože o čem jiném to potom bude, v případě např. té sekačky, než o tom, že tedy různí budou zjišťovat, jak to tedy tam máme napsat, ta kritéria, abychom tu sekačku dostali my ve Strachoňovicích, ne oni v Radkově. Podle čeho to bude rozdělováno, ty dotace? Na to bude nějaký speciální úřad nebo? Tam není co dělat na tom ministerstvu pro místní rozvoj, že se všechny tyto věci znova budou ještě nějak organizovat, vyhodnocovat? Vždyť v současné době má ministerstvo pro místní rozvoj problém s tím zveřejňovat včas výsledky, podle kterých byly např. poskytnuty dotace z Programu rozvoje venkova atd. Já fakt tomu vůbec nerozumím, nechápu tuto ambici ministerstva pro místní rozvoj, zvlášť to nechápu u paní ministryně, která tuto situaci podle mě musí znát, musí vědět, že ta obec sama nejlépe ví, na co ty peníze využít. Takže to je ta moje první otázka, jak si tedy představujete, že by vypadala ta kritéria, jak by to bylo administrováno, jak by to celé vypadalo a kolik by to stálo dalších úředníků? Druhou věc, kterou k tomu mám, je, dělali jste si nějakou analýzu toho, v kolika případech z hlediska těch všech dotačních titulů, které z toho vyplývají, dochází k překryvu s jinými ministerstvy? Ptám se třeba na školy, ptám se na silnice, ptám se na chodníky atd. Ty tituly už existují dnes, Státní fond dopravní infrastruktury má tituly, vy máte udělané... Jak budete hlídat, aby ze dvou různých zdrojů nebylo možné žádat o totéž? A tak dále. To taky budeme zase... Já vím, že to zvládnete, nakoupí se další informační systém nebo ho někdo udělá za vás, vy ho potom můžete používat, bude se používat. To je úplně absurdní. Já si myslím, že jediná možnost je ten zákon zamítnout, a velmi prosím, abychom to udělali.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Kontext vystoupení

čas 12:54:16 - 13:01:53:

Vážený pane předsedající, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já budu částečně reagovat i na paní kolegyni Hamousovou. Je to, já nevím, 15 nebo kolik let, kdy tady v rámci projednávání státního rozpočtu se také takzvaně porcoval medvěd. Hodně se o tom psalo v novinách vždycky. A bylo to tak, že zhruba na každého poslance vycházelo 10 mil. Kč, dohromady to byly 2 miliardy, a za to potom na základě návrhů poslanců se stavěly v některých obcích, kde nebyly žádné děti, školy. A někde se budovaly bazény, a nebyl tam nikdo, kdo by se v nich koupal. A některé stavby dodneška v Kraji Vysočina zejí prázdnotou, neboť obce se těžko vypořádávají, jak s tím využitím naložit.

Jestli máme ten pocit, že skutečně jsme schopni vybudovat organizaci, která víc lépe než obce, co je v dané obci potřeba, na základě toho, že vypíše nějaký dotační titul, pak si k tomu někdo sedne, posoudí žádost, dojede se tam podívat, probere to s paní starostkou, panem starostou a následně rozhodne, že se chodník či silnice opraví. Nebo že se na návsi udělá nějaká úprava, nebo neudělá, tak si myslím, že to je záměr iluzorní a nesprávný. A nemůže fungovat.

A když se podíváte na ten zákon a zjišťujete důvody, proč je takto napsán, takto novelizován, tak ty důvody jsou tam v podstatě dva. Ten první důvod, který tam je, tak je napsáno, že je potřeba kompetence, ty možnosti přispívat na bohulibé věci Státního fondu rozvoje bydlení rozšířit proto, protože ta současná možnost nezahrnuje všechny kompetence Ministerstva pro místní rozvoj.

Já si jen dovolím upozornit, že téměř u žádného ministerstva to není tak, že by dané ministerstvo přispívalo na všechny kompetence nebo na všechny věci, jež má v kompetenci. Ministerstvo životní prostředí nepřispívá na školní zahrady a na to, jak se tam z hlediska zákonu o životním prostředím dodržuje životní prostředí a ochrana životního prostředí. Ministerstvo zemědělství nepřispívá na nákup motorových pil do městských lesů. A také má v kompetenci obecně starost o lesní hospodářství.

Ministerstvo školství nepřispívá na pískoviště v obcích, byť má výchovu na starosti a má ji v kompetenci. Ministerstvo kultury nepřispívá na různé masopusty, jarmarky a další věci, které obce dělají, protože mu to nepřísluší. A z hlediska principu subsidiarity by ani nedokázalo odhadnout, na co přispět a nikoliv.

A já si myslím, že v tomto smyslu je základní systémová chyba zákona, že si tady osvojujeme jakousi schopnost přispívat na místa a do oblastí, kde si myslím, že to primárně opravdu ministerstvu pro místní rozvoj nepřísluší a že by to mělo být tak, že spíš bude zabezpečovat podmínky, aby to ti, kterým to přísluší, mohli dobře dělat. A to se mi zdá, že se v tomto zákonu rozhodně neděje.

Naopak paradoxně rozmělněním a rozšíření pravomocí je oslabena role Státního fondu rozvoje bydlení, se kterou aspoň si dle mého názoru a dle mých poznatků obce skutečně samy neporadí. A to je zajištění bydlení pro sociálně slabší skupiny, obecně rozvoj bydlení, rozvoj bytové infrastruktury a tyhle ty věci, které jsou naprosto klíčové. A kdyby podle mého názoru naprostá většina obcí a měst intenzivnější spolupráci se státem, s Ministerstvem pro místní rozvoj, se Státním fondem pro rozvoj bydlení uvítala a kde by to, pokud už chceme něco dotovat, tak bylo naprosto namístě.

Takže i kdybych chtěl velmi vyjít vstříc paní ministryni, tak bych ještě rozuměl tomu, kdyby kromě Státního fondu rozvoje bydlení z hlediska uvažování této vlády vznikl ještě další Státní fond investic, nebo něco jiného, podpory investic. Ale jako že to sloučíme a rozmělníme podporu toho jednoho ze základních problémů, který dneska máme, a to je rozvoj bydlení, to si myslím, že je špatně systémově, ideově i skutkově.

A to je věc, před kterou bych velmi varoval a myslím si, že bychom se tou cestou neměli vydávat. Druhý důvod, který tam je uveden, proč zákon vzniká a proč je nezbytné, aby vznikl, je to, že když ho přijmeme, tak bude možné v rámci vyhodnocování přidělování dotací vstupovat do základních registrů. A že se tím všechno velmi zjednoduší, protože předkladatel nebude muset předkládat tolik údajů.

Kdybych nezažil desítky jiných příkladů, kdy se to takhle říkalo, a pak to tak nebylo, tak bych třeba byl ochoten tomu uvěřit. Ale já tomu v žádném případě nevěřím a myslím si, že největší problém při podávání žádostí u obcí není to, aby znovu napsala, jak se jmenuje, kdo je statutární zástupce atd. Ty problémy jsou jinde.

A ty se tou možností vstupovat do základních registrů neodstraní. A teď k tomu, čím se často argumentuje, a to mi připadá velmi legrační. A to je, že když přece obce mají zájem, ale povinností každého starosty je sedět dneska už možná 2 hodiny denně u počítače a hledat všechny dotační tituly. A když ten dotační titul vyhovuje tomu, co ta obec potřebuje, tak tu žádost podat. On nemá jinou možnost.

On nemá jinou možnost, než mít o dotační tituly zájem, pokud chce, aby obec fungovala. Protože on nemá dostatek vlastních prostředků a tudíž musí přistoupit na to, aby žádal dotace, aby komunikoval s úředníky, aby vyplňoval žádosti, následně komunikoval s kontrolami a případně se třásl, jak potom kontrola dopadne, zda splnili všechna kritéria atd.

To znamená, já si opravdu myslím, že to není dobrá cesta, kterou zákon dneska vytyčuje, nebo nastiňuje. A že by spíše MMR si sice mělo uvědomit, že kompetence má, ale mělo by umožnit těm, co jsou pod ním, těm obcím, městům atd., aby byly naplňovány ty věci, o které se má starat. A jednak by se mělo soustředit na problémy, které potom obce a města samy nezvládnou. A samy nezvládnou bydlení.

Tam je opravdu potřeba pomoc ze strany státu. I díky tomu, kam jsme se dostali, jak tady říkal pan senátor Ivo Valenta, a tam si myslím, že by mělo ministerstvo své úsilí napřít. S tím, že by zároveň, pokud takový zákon přijde, který bude více akcentovat bydlení a bude tam ještě vstup do základních registrů, tak já věřím, že pro to tady většina z nás zvedne ruku. Děkuji za pozornost.