Solidarita jako pomoc a šance

Bereme auto, materiál a nářadí a jedeme pomáhat na jižní Moravu. Takovou zprávu jsem hned několikrát zachytil z různých míst našeho regionu.

Bylo a pořád je až neuvěřitelné, kolik lidí ze všech koutů naší země, našich obcí a měst na nic nečekalo a začalo samo od sebe hledat cesty, jak pomoci.

Někteří, zpravidla to byli Ti z nás řemeslně zdatnější, se rozhodli zajet přímo na místo na jižní Moravu a tam spravit střechu kostela nebo pomoci opravit dům. Řada dalších začala organizovat různé jiné typy pomoci, jako je například nabídka ubytování pro rodiny, které přišly o střechu nad hlavou nebo organizace různých sbírek ve formě charitativních akcí. Různé dárcovské běhy, pikniky nebo koncerty probíhaly a stále probíhají v malých obcích i velkých městech.

Že se se svojí nabídkou pomoci připojily a připojují také podle svých možností také obce, města a kraje je dalším střípkem a součástí velké vlny solidarity, která se po ničivém tornádu na jihu Moravy rozšířila po celé zemi. Díky za to.

Za sebe vnímám tento spontánní projev solidarity nejen jako tolik potřebnou pomoc postiženým místům především na jižní Moravě, nýbrž také zároveň jako svobodné a dobrovolné naplňování biblické zásady „Jak chceš, aby se druzí chovali k Tobě, tak se chovej Ty k nim.“ A to považuji za velmi důležité a prospěšné.

Někdy mi totiž připadá, jako kdyby náš způsob života byl dnes bohužel spíše směrován k tomu, abychom svoji přirozenou touhu po dobrých skutcích, solidaritě, spravedlnosti, pravdě a svobodě spíše potlačovali a dávali tak přednost kritice a přiživování vzájemné závisti a nedůvěry. A to rozhodně dobře není a v tomto smyslu je solidarita pomocí i šancí zároveň.

Zveřejněno v srpnových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 - Jihlava.