Svatý Václav a stříbrné medaile

V pondělí 28. září bylo volno. Snad alespoň někteří jsme si uvědomili, že máme český státní svátek, který nazýváme Dnem české státnosti. Toto datum bylo vybráno proto, protože je svátkem sv. Václava, přemyslovského knížete, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu.

Den české státnosti připadá na den Václavova zavraždění, které se se pravděpodobně událo v pondělí 28. září v roce 935 za účasti nebo z podnětu Václavova bratra Boleslava.

Přestože o životě knížete Václava nemáme dostatek spolehlivých dobových pramenů, je mu přisuzován zbožný a mravný život, horlivost pro čest a slávu Boží, péče o rozšíření křesťanské víry v celém národě, stavba četných křesťanských kostelů. Kníže Václav je například zakladatelem dnešní Katedrály svatého Víta.

Pro Václava byly také typické časté návštěvy bohoslužeb nebo všestranné konání skutků milosrdenství a lásky. Václav ctil svoji babičku Ludmilu, pečoval o chudé, nemocné a sirotky, poskytoval přístřeší a pohostinství pocestným a cizincům a netrpěl, aby se komukoliv stala křivda. Byl osobně statečný. Jako kníže byl prý výborný jezdec na koni. Dle dostupných pramenů byl Václav zavražděn ve Staré Boleslavi na popud svého bratra Boleslava.

Svatý Václav je prvním svatořečeným českého původu, příslušníkem první dynastie panovníků – rodu Přemyslovců, symbolem české státnosti a patronem České země. Je jedním z nejoblíbenějších českých svatých, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy.

Právě při příležitosti Dne české státnosti uděluje předseda českého Senátu zpravidla na základě návrhů svých kolegyň a kolegů Stříbrné medaile předsedy Senátu Parlamentu České republiky.

Jsem velmi rád, že letos poprvé předcházela předání Stříbrných pamětních medailí mše celebrovaná Mons. Václavem Malým.

Pamětní stříbrnou medaili předsedy českého Senátu obdrželo z mých rukou letos celkem 20 osobností. Přiznávám, že při výběru oceněných hrály hlavní roli především jejich odvaha a schopnost odolávat nepřízni osudu, pomáhat potřebným nebo talentovaným nebo se otevřeně bez ohledu na možné důsledky postavit na správnou stranu.

Nebudu zde vyjmenovávat všechny medailisty. Napíši však, že pouze jediný z nich obdržel medaili in memoriam.

Za mimořádnou politickou odvahu, za vynikající přínos regionální politice a mimořádné zásluhy o parlamentní demokracii jsem udělil Stříbrnou pamětní medaili zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.

Bylo pro mě velkou ctí předat pamětní medaili do rukou jeho manželky Věry Kuberové. Byl bych však mnohem raději, kdyby Jarda Kubera byl dnes mezi námi a mohl tak být včera předávajícím Stříbrných medailí předsedy Senátu namísto mě.

Zveřejněno 29. 9. 2020 v Jihlavských listech.