Vykladači a vyzobávači

Znovu jsem si to uvědomil, když mi nedávno bylo opět připomenuto, že můj cca 5 let starý mobilní telefon je již značně zastaralý a že už bych s tím měl něco udělat.

Zkrátka je tomu tak, že žijeme v době, kdy množství a dostupnost informací se stokrát možná tisíckrát zvýšila. Tzv. vygooglit – jinými slovy nalézt si informace o dané věci během několika minut s pomocí příslušného vyhledávače na internetu umí stále více a více lidí.

Samotná dostupnost informací zároveň také logicky vyvolává nové požadavky na zveřejňování informací.

Chceme klikací rozpočty, chceme zveřejňování všech obecních faktur na internetu, chceme dostupnost kontaktů i dalších údajů o veřejně činných osobách, chceme zveřejňování všech zadávaných veřejných zakázek, chceme znát platy státních úředníků atd.

Bojujeme za transparentnost, průhlednost a přehlednost s cílem dosáhnout větší účelnosti, účinnosti a úspornosti při využívání veřejných prostředků.

Výsledek je zajímavý a poměrně překvapivý. Počet zákonů, vyhlášek a dalších pravidel a předpisů a s tím spojené administrativy narůstá. Ochota lidí se veřejně angažovat klesá, míra korupce se nezmenšuje a nedůvěra v tradiční demokratický systém, politiky a politiku se prohlubuje.

Je to celé takové podivné. Obrovské navýšení veřejně dostupných informací všeho druhu způsobilo, že v podstatě nikdo z nás nemá šanci ani možnost si všechny dostupné informace přečíst a prostudovat. Musíme se tedy spolehnout na ty, kteří se je přečtou za nás, a potom nám často a po svém sdělují a vysvětlují, jak se věci vlastně mají.

Někdy to dělají prostřednictvím zpráv, komentářů, osobních názorů a dalších na první pohled seriózních sdělení, jindy pomocí reklamy, peticí, prohlášení nebo třeba i volební nebo jiné kampaně.

Zkrátka v současné době vládnou různí „vyzobávači“ nebo i často zaplacení „vykladači“ veřejně dostupných informací velkou mocí a zdá se, že lepší to již nebude. Ano, bohužel, nic moc s tím nenaděláme, nezbývá než se s tím smířit.

Jediné, co mohu doporučit je, abychom se vždy snažili brát v úvahu původ informací a erudici, motivaci a důvěryhodnost „vykladačů“ a vyzobávačů. A hlavně doporučuji používat selský rozum a vycházet z vlastní zkušenosti.

Osobně jsem přesvědčen, že hlavně na obcích a menších městech je tím nejdůležitějším a nejúčinnějším zdrojem informací o člověku s ním prožitá nebo fakty podložená osobní zkušenost a zejména jím odvedená práce.