Výzva živnostníka roku 2010 Jiřího Bláhy

V poslední době mě čím dál častěji napadá, co si tak asi normálně pracující člověk o nás politicích a politice vůbec může myslet. Výzva Jiřího Bláhy je jednou z velmi dobrých a pro nás politiky nepříliš lichotivých odpovědí, byť se v ní slovo politik ani politika ani jednou neobjevuje.

V poslední době mě čím dál častěji napadá, co si tak asi normálně pracující člověk o nás politicích a politice vůbec může myslet. Výzva Jiřího Bláhy je jednou z velmi dobrých a pro nás politiky nepříliš lichotivých odpovědí, byť se v ní slovo politik ani politika ani jednou neobjevuje.

Výzva živnostníka roku 2010 Jiřího Bláhy:

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Chtěl bych k Vám všem vznést jednu prosbu:

Žijeme v hektické době, vše se nám mění před očima a již dvacet let můžeme podnikat ve svobodné demokratické zemi.

Poslední roky se však mění i demokracie a svoboda. Začínají převažovat agresivní nálady, štvavé propagandy, lobbistické zájmy, účelově sdělované nepravdy. Kolem nás se přehazují miliardy vidlemi a zdravý rozum, který jsme byli zvyklí používat, se vytrácí do neznáma.

Věřím, že většina z vás si umí udělat zdravý úsudek o dění v naší krásné zemi a potažmo v celé Evropě.

Ale co ti, v uvozovkách obyčejní pracující lidé, kteří se dnes často ztratí i ve svých financích? Jak se oni mají orientovat ve všech těch populisticky a cíleně sdělovaných nepravdách?

Proto Vás chci vyzvat – přestaňme být lhostejní k těmto názorům a k lidem, kteří je prezentují a vytvořme přirozenou názorovou rovnováhu.

Řekněme otevřeně, že dobrý zaměstnanec je skoro jako posel božích zpráv a proto je nutné ho opečovávat. Že žádný zaměstnavatel, který chce dlouhodobě vyrábět a prosperovat, nemůže své zaměstnance podceňovat, okrádat ani jinak shazovat. A že peníze nám neposílá evropská unie a jiné rádoby bohumilé instituce, ale že prosperita, odbyt, zisk, nebo stálí a spokojení zákazníci se dají vytvořit jen poctivou, trpělivou a mravenčí prací. Řekněme všem, že slušnost se opravdu dlouhodobě vyplácí a že bez vzájemné loajality, spolupráce, pochopení a pokory, nemůžeme v tak malém státečku, ale i v Evropě, jak je dnes moderní prezentovat, fungovat.

Obraťme se na média, tisk, ale co je hlavní, říkejme to denně svým spolupracovníkům. Odhoďme falešné zábrany a začněme pojmenovávat otevřeně všechny ty populistické hlášky o rasizmu, vykořisťování a okrádání, kterými nás často naše novodobé odbory, instituce, ale i média častují a umožněme jim nahlédnout do našich myšlenek a srdcí.

Vy jste tou opravdovou elitou národa, která živí tuto republiku. Kde jsou vaše názory, postřehy, zkušenosti? A proto zatlačme na ona média, tisk, spolky a instituce. Vy jste Ti, kteří denně ovlivňují prosperitu tohoto národa. Přestaňme být příliš skromní, sebekritičtí a někdy i pohodlní. Z plků a blábolů se ještě nikdo nikdy nenajedl.

Přeji Vám hodně zdravého rozumu a hlavně pevné zdraví do dalších let podnikání.

S pozdravem pekař, cukrář a živnostník roku 2010

Jiří Bláha

Je to láska k řemeslu ?

Jiří Bláha začínal se svým podnikáním v roce 1990. Tehdy neměl žádné velké plány, cílem bylo hlavně si přivydělat k muzikantskému životu. „V období po revoluci ale lidi moc koncerty a jiné hudební akce příliš netáhly. Proto jsme s mojí ženou začali doma v Liberci, v kuchyni panelákového bytu, vyrábět rakvičky a kremrole,“ řekl Jiří Bláha. „K výrobě těchto sladkostí mě přivedla moje vášeň pro cukroví.“ Protože je Jiří Bláha vyučeným autokarosářem, byla cesta k pekárně pořádně komplikovaná. Noci trávil nad kuchařskými návody zapůjčenými z knihovny, u kuchyňské trouby, ale i přemýšlením nad technologií vymazávání rakviček. „Náš cíl byl vyrábět vše lépe, než se vyrábělo dosud,“ tvrdí Jiří Bláha. „Měli jsme v té době ale především štěstí. Naším prvním klientem se stal pan Kendík, který měl úspěšnou prodejnu potravin v Liberci. Díky němu se naše výrobky dostaly do povědomí a díky velkému zájmu jsme mohli posléze rozšířit firmu.“

Popularita Jiřího Bláhy rostla, musel začít pracovat o sobotách a nedělích a postupně s většími nebo menšími obtížemi a úspěchy rozšiřoval výrobu. V současnosti si vystačí bez supermarketů. Podařilo se mu vybudovat vlastní síť obchodů a pekáren, kde se každodenně vyrobí kolem 200 druhů pečiva a dortů. Díky tomu se s trochou nadsázky dá říct, že jeho chleba jí celý Liberecký kraj.