Vzdělání jako cesta

Na konci května navštívil Česko předseda Národního shromáždění Korejské republiky (pro nás Jižní Korea) Park Byeonseug. Ti zasvěcenější asi tuší, že jeden z důvodů větší aktivity Jihokorejců v České republice v poslední době je jejich zájem o účast v tendru na výstavbu náhradního jaderného bloku v Dukovanech. Témat k rozhovorům však bylo mnohem více.

Nevím do jaké míry je například známo, že turisté z Jižní Koreje byli před covidem pro český turistický ruch velmi významnými klienty a samozřejmě je v našem zájmu, aby se opět návštěvy relativně movitých jihokorejských turistů obnovily. Ideální jsou samozřejmě delší pobyty s návštěvou mimo Prahu. Pana předsedu Parka jsem samozřejmě pozval k nám na Vysočinu a v žertu jsem ho i vyzkoušel z našich vysočinských památek UNESCO.

Pro mě však vůbec nejzajímavější byla diskuse o atmosféře, která panuje v Jižní Koreji v oblasti školství a vzdělávání vůbec. V Jižní Koreji je totiž dlouhodobě rozšířen a podporován tzv. „kult vzdělanosti“. Pokud se zeptáte, co tím mám na mysli, tak vše lze velmi zjednodušeně vysvětlit uvedením informace, že v Jižní Koreji se až 80% mladých lidí snaží vystudovat vysokou školu a že se jim to skutečně daří.

Osobně mě to velmi překvapilo, kromě jiného i proto, že u nás v poslední době zaznamenávám stále častěji názory, že začínáme mít příliš mnoho vysokoškoláků a že ubývá řemeslníků a že máme velký nedostatek dělnických profesí. A že za chvíli nebude nikoho, kdo by byl ochoten dělat tzv. rukama.

Nechci tato tvrzení nijak popírat, jenom mi to nějak s tím jihokorejským trendem důrazu na růst a péči o co nejvyšší vzdělání u co největšího počtu lidí nejde dohromady.

Když se potom podíváme v delším časovém horizontu na růst ekonomik Česka a Jižní Koreje, tak potom je naprosto zřejmé, že Jižní Korea se z chudé země stala jednou z ekonomicky nejvyspělejších zemí díky téměř raketovému hospodářskému růstu. A pokud jsem se zeptal na důvody, tak jako jednoznačně hlavní byl uveden právě důraz na vzdělání.

V souvislostí se vzdělaností a vůbec péčí o výchovu a vzdělávání mi také pane předseda Park Byeonseug několikrát zdůraznil, že jsou přesvědčeni, že právě velký pokrok v úrovni vzdělání Jihokorejců byl zásadní i pro demokratizaci Jižní Koreje a její jasné směřování k dodržování demokratických principů a zásad.

Je mi naprosto jasné, že Češi nikdy nejsou a nebudou jako Jihokorejci, přesto jsem přesvědčen, že právě přístup Jižní Koreje k podpoře vzdělanosti a moderního školství by pro nás mohl být inspirací a třeba i poučením. Důraz na vzdělání je totiž nejen dobrým východiskem pro ekonomickou prosperitu, ale i pro svobodný a spokojený život.

Zveřejněno 22. 6. 2021 v Jihlavských listech.