Zprávy ze Senátu: Jak dál s územními plány

Zasedání Senátu na začátku srpna nemělo být původně příliš složité a pro média tématicky příliš zajímavé. Situace se změnila poté, co byly mezi projednávané body zařazeny petice „Zachraňme Šumavu“ a petice „Za záchranu a zachování

Zasedání Senátu na začátku srpna nemělo být původně příliš složité a pro média tématicky příliš zajímavé. Situace se změnila poté, co byly mezi projednávané body zařazeny petice „Zachraňme Šumavu“ a petice „Za záchranu a zachování populace kamzíka horského v pohoří Hrubého Jeseníku pro příští generace“. Od tohoto okamžiku bylo jasné, že minimálně projednávání těchto dvou bodů bude velmi sledované, a tudíž , že lze očekávat, že se neobejde bez většího počtu obsáhlejších vystoupení různé kvality.

Tak se také stalo a předpokládám, že zájemci se s diskutovanou problematikou mohli i díky jednání v Senátu podrobně seznámit.

Můj osobní názor na projednávání petic v Senátu je poněkud ambivalentní. Na jedné straně projednávání petic v Senátu umožňuje problém zviditelnit a silněji na něj upozornit, na straně druhé hrozí stupňování politizace řešeného problému a s tím souvisí možnost vzniku snah na potlačení vlivu odborných názorů. Z tohoto pohledu je otázkou, zda 10 000 podpisů je tou správnou hranicí, která po provedeném šetření stanovuje povinnost zařazení projednání petice na nejbližší schůzi Senátu.

Trochu ve stínu projednávaných petic došlo na srpnové schůzi Senátu k projednání novely Soudního řádu správního. V rámci projednávání novely tohoto zákona bylo také diskutováno ustanovení, které se týkalo kromě jiného i stanovení pravidel možnosti rušení územních plánů obcí a případně i zásad územního rozvoje krajů.

Společně se senátorem Petrem Víchou jsme v rámci jednání Senátu navrhli pozměňovací návrh, který zajišťuje stejné podmínky pro možnost rušení územních plánů nebo jejich částí bez ohledu na to, kdy tyto plány nabyly účinnosti. Tento náš pozměňovací návrh byl nakonec schválen napříč politickým spektrem významnou většinou senátorek a senátorů.

Zásadní přínos námi navržené změny spočívá v tom, že na rozdíl od minulosti, kdy bylo možné navrhovat rušení územních plánu v podstatě donekonečna, je nyní možné tyto návrhy podávat pouze nejvýše do tří let po nabytí účinnosti územního plánu.

Pokud by byl tento pozměňovací návrh přijat i v Poslanecké sněmovně, došlo by podle mého názoru k významnému posílení jistoty obcí a krajů, při plánování svého rozvoje, a tím i posílení stability jejich rozvoje. Na druhé straně tříletá lhůta je dostatečně dlouhá na to, aby mohly být případné účelově schválené územní plány nebo jejich části napadeny a třeba i zrušeny.

Jak jsem již naznačil, obhajoba tohoto pozměňovacího návrhu nás čeká v Poslanecké sněmovně zřejmě na začátku nebo v průběhu září 2011. Tak uvidíme, zda se i poslanci většinově přikloní k podpoře větší stability a jistoty obcí a krajů při plánování svého rozvoje.

Miloš Vystrčil, senátor