Začarovaný kruh

Není nic divného na tom, že by si nejraději každá obec či město rozhodovaly o svém životě samy.

Proto si volíme městská a obecní zastupitelstva, která potom volí starostu, místostarostu a případně i radní. Ti se scházejí a rozhodují, co se kde postaví, co se kde opraví, která společenská akce se podpoří, co se koupí nebo naopak, co se prodá, nebo kolik bude stát vyvezení popelnice apod.

Když to dělají špatně, tak si obyvatelé obce většinou za 4 roky zvolí zastupitelstvo jiné, starosta, místostarosta nebo radní se mohou vystřídat třeba i několikrát během volebního období, ale nebývá to příliš častý případ.

Tomuto systému řízení obcí se říká zastupitelská demokracie a docela nám to v Česku funguje, starostové a obecní zastupitelstva se dlouhodobě těší mezi občany jednoznačně nejvyšší podpoře.

Přesto se stává, že do rozhodování obcí čím dál častěji zasahují i faktory, které rozhodování obcí zásadně ovlivňují. Poměrně často totiž obce a města potřebují minimálně částečně k realizaci svých plánů i finanční prostředky z různých dotačních programů, o jejichž přidělení často rozhoduje nějaké ministerstvo nebo třeba i evropská instituce.

A tak někdy vzniká začarovaný kruh. Nastávají případy, kdy nejmenované město velmi potřebuje opravit za milión korun chodník, ale zároveň je jasné, že ještě jedno dětské hřiště ve městě by se také hodilo, i když není tolik potřeba. V prioritách tedy vítězí oprava chodníku. A pak se najednou stane, že na výstavbu dětských hřišť je vypsána státní dotace a město může na výstavbu hřiště dostat ke každé městské koruně ještě jednu další státní.

A tak si město může vybrat, že buď za milión provede velmi potřebnou opravu chodníku (tam dotace vypsána není), nebo za dva milióny (za jeden svůj a jeden od státu) postaví hřiště, které tolik potřeba není, ale také se hodí.

Obecně platí, že různá města rozhodují různě, i když bych řekl, že se častěji stává, že se město snaží dotace využít. Vzniká tím však někdy skoro až začarovaný kruh, kdy potřebné věci se nerealizují proto, že stát podporuje svými dotacemi věci jiné méně potřebné.

Nemyslím, že se to dá úplně změnit, je ale jasné, že čím více bude regulací a dotací, tím větší je riziko, že nebudeme jako první dělat ty věci, které jsou nejvíce potřeba. A platí to nejen pro život obecní či městský.

Zveřejněno v zářijových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.