Otázkou zůstává: proč po náhlém úmrtí druhého nejvyššího ústavního činitele nebyly udělány všechny lékařské úkony? Zvláště, když existovaly pochybnosti, že na Kuberově smrti mohly mít zájem určité politické síly.
Jak potvrdili jeho političtí spojenci i nejbližší rodina, tehdejší předseda senátu Kubera byl v posledních dnech před smrtí podroben obrovskému politickému nátlaku, aby neabsolvoval oficiální cestu na Tchaj-wan. Pro kontext: Pražský hrad v čele s Milošem Zemanem za benevolentního dohledu premiéra Babiše, provozoval od roku 2016 servilně pročínskou politiku.
V roce 2018 získaly většinu v senátu strany středu a pravice a svými kontakty na demokratický Tchaj-wan se snažily tuto politiku vyvažovat. Vyvrcholením těchto vazeb měla být právě Kuberova cesta, kterou nakonec absolvoval jeho nástupce Miloš Vystrčil. Koncem roku 2019 a začátkem roku 2020 sílil tlak Pražského hradu a čínského velvyslance na Kuberu. Prezident Zeman mu dokonce na Hradě osobně odevzdal výhružný dopis Číny, s jehož obsahem prý Zeman souhlasil.