Ochrana vody a lesů a otevřená mysl
28. 1. 2020
Zákon o Státním fondu rozvoje bydlení
29. 1. 2020
Praha, 15. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (Tisk č. 178)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 18:56:36 – 19:02:45:
Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, já tedy jsem se přihlásil s přednostním právem, protože budu navazovat na svoji kolegyni a kolegu. S tím, že ale dopředu chci říci, že spíš bych to viděl, to jejich vystoupení jako inspiraci pro nějakou další změnu zákona o bankách než jako potlačování nebo nehlasování pro tu předlohu, kterou máme před sebou. Protože nemyslím si, že tím, že schválíme tuto předlohu, ty věci, které se dějí, nějakým způsobem omezujeme, nebo se jich můžeme vystříhat. To je jako moje první poznámka. V tomto smyslu se nakonec k tomu zákonu asi postavím. To znamená, že jej podpořím, byť souhlasím minimálně s tím, co říkal pan senátor. Ale to v tom smyslu, že ten jeho vznik je velmi nestandardní. Ale je to způsobeno tím, že tato vláda v nějakých případech pouze slibuje a slibuje. A když se dlouho nic neděje, tak už to někteří pracovitější poslankyně a poslanci nevydrží a udělají to za ni.
Já neříkám, že to je správné, ale je to právo Poslanecké sněmovny a právo Senátu připravovat poslanecké návrhy zákona, respektive senátní návrh zákona. A oni to právo využili a říkat, že to potom není hlasovatelné, si myslím, že není správně. Protože samozřejmě to, co by nemělo platit je, že se za chvilku ukáže, že v podstatě vláda není potřeba z hlediska tvorby zákonů, protože zákony budou psát poslanci a případně bude navrhovat senát, neboť ty, co přichází od vlády, jsou nekvalitní. Nebo vláda v tomhle směru prostě je impotentní. Alespoň v oblasti té elektronizace je to evidentní. Takže to je taková věc, kterou jsem chtěl předeslat k tomu vlastnímu obsahu toho zákona. Ale abyste si udělali obrázek o tom, jak to skutečně v tom bankovním sektoru dneska vypadá. Já věřím, že mě třeba poslouchá i někdo z České národní banky, tak budu konkretizovat to, co tady říkala paní senátorka Seitlová a co tady říkal pan senátor Horník s tím, že tu banku nebudu tedy jmenovat. Cituji: „Dobrý den, pane Vystrčile. Navazuji na náš telefonát a sděluji informace, které je nutné doplnit, abychom předešli ukončení účtů. V rámci nové legislativy, teď nevím jaké, kterou se banka zavázala dodržet, je nutné od vás obdrže: prohlášení o daňovém rezidenství, posílám v příloze,“ teď pozor, „doklady o všech příjmech (poslední výplatní páska, daňové přiznání, potvrzení o pobírání důchodu, potvrzení o výši příjmu na formuláři Komerční banky, potom ještě ocituji, potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele v rozsahu formuláře Komerční banky, ocituji, pracovní smlouva s mzdovým výměrem pokud není starší jednoho měsíce). Dále prohlášení o majetku politicky exponované osoby.“ A teď další věc, která je zajímavá: „čestné prohlášení politicky exponované osoby.“ Funkci politicky exponované osoby banka není zřejmě schopná dohledat. Země výkonu funkce politicky exponované osoby banka zřejmě není schopna dohledat, datum výkonu funkce, banka zřejmě není schopna dohledat. Datum ukončení výkonu funkce, to nevím, že jo? Ale to asi tam je. Funkce politicky exponované osobě, teď pozor, vztah k politicky exponované osobě. Jinými slovy to vypadá, že moje manželka taky za chvilku nebude moci mít účet, pokud neřekne ty věci.
A teď ty údaje, které se po nás chtějí. A to fakt dávejte pozor. Příjem ze zaměstnání, popis, hodnota v korunách. Příjem z podnikatelské činnosti, popis, hodnota v korunách. Jiný zdroj, původ majetku, například důchod z půjčky, půjčky, prodej nemovitosti, dědictví, restituce, prodej společnosti, popis, hodnota v korunách. Majetek, nemovité věci, popis, hodnota v korunách. Movité věci, například motorová vozidla, cenné kovy a podobně, popis, hodnota v korunách. Finanční aktiva, například finanční prostředky na bankovních účtech, spořící produkty a podobně. Popis, hodnota v korunách. Investice, popis, hodnota v korunách. Jiný majetek, popis, hodnota v korunách. Požadovaná celková hodnota majetku, tam jsou nějaké intervaly, vy zaškrtáváte interval. Celkový roční příjem, tam jsou zase intervaly, zaškrtáváte interval. Pokud toto odmítnete udělat, banka s vámi ukončí a vypoví vám účet. Tak to dneska vypadá, takto to je. Já jsem to vzdal a u banky končím. A jenom upozorňuji pro inspiraci možná některým poslancům a poslankyním z Poslanecké sněmovny, že to nepovažuji za normální. Minimálně ze dvou důvodů. První je, že mi není jasné, proč si naprostou většinu těch údajů banka nedohledá, protože jsou normálně dohledatelné. A druhý je, že mi vůbec není jasné, na co banka ty údaje potřebuje, pokud s nimi nechce někde kšeftovat nebo je používat a zjišťovat, kde ještě všude jinde mám účty, aby případně na mě tlačila, jak by některé ty trvalé platby nebo jiné prostředky, které mám u jiných bank, dostala na své účty. Takže takhle to dneska vypadá. A ten výsledek je takový, že potom dobrý úmysl, aby tedy mohla existovat bankovní identita a banky taky nám mohly vlastně usnadnit některé úkony, které pravidelně děláme, je velmi zpochybněn tímto chováním bank. A není pro nás úplně jednoduché se potom s tím srovnat. Protože tohle, když dostanete, tak to ve vás, jako v politicky exponované osobě, vyvolává velkou nedůvěru. A vůbec tomu nerozumím. A nejhorší na tom je, že ani ti lidé, kteří v té bance pracují, pořádně neví, proč to všechno po nás chtějí. A já si myslím, že to možná někde leží a vůbec nikdo to nepoužívá. Ale tak to zkrátka je. A tenhle ten zákon spíše, podle mého názoru, je možností to tady ventilovat. Ale teď znovu zdůrazňuji, nemyslím si, že se něco v tomto směru mění či zhoršuje tím, když ten zákon přijmeme. Děkuji.
čas 19:23:58 – 19:28:45:
Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, na úvod, paní poslankyně, je klidně možné, abyste vystoupila, třeba i něco řekla k těm připomínkám, protože ono by to potom možná bylo jednodušší, možná byste třeba některé věci vysvětlila, když vystoupíte jenom na konci, tak u nás to není tak, že potom už by ještě někdo mohl vystoupit. My většinou končíme, stačí, když se přihlásíte. Takže to jenom pro informaci, aby případně jste mohla třeba vyvrátit některé věci nebo je uvést na pravou míru nebo říct, že máme pravdu.
A teď tedy k těm dvěma věcem, které jsem chtěl říci. První, prosím vás, já nevím a nebudu dávat hlasovat, kdo z vás tady má internetové bankovnictví a kdo má účet v bance, předpokládám, že všichni ho tam máte proto, že to považujete za efektivní, protože máte nějakou elementární důvěru k té bance, asi většina z vás má internetové bankovnictví. Ten zákon není o ničem jiném než o tom, pokud jsem to dobře pochopil, že to, potom když to takto máte zařízené, můžete použít i proto, aby vám to udělalo i nějakou službu v rámci eGovernmentu. Buď to tak uděláte, použijete tu službu, nebo ji nepoužijete. To je čistě na vás. Že to v některých jiných zemích EU funguje tak, že to je možné, je pravda, že tady je návrh, aby to bylo možné teď u nás taky, je pravda, nemyslím si, že je úplně dobře, když to takto démonizujeme. Při všech těch výhradách k tomu, co jsme si, to souhlasím se Zdeňkem Nytrou, částečně způsobili svými dalšími zákony, z hlediska toho, co po nás všechno dalšího ty banky chtějí. Tak bych možná byl pro to, abychom k tomu přistupovali v tomto ohledu střízlivěji, protože skutečně my tady když ten zákon schválíme, dostaneme nějakou další možnost, jak jednoduše používat služby, které poskytuje státní správa, ať se to týká, já nevím, různých výpisů nebo různých údajů, které chceme vědět, zároveň je to tak, že v případě správy našich finančních prostředků, v případě realizace našich trvalých plateb, v případě různých typů spoření či hypoték, my té bance věříme, všichni tam ty peníze máme, přes internet ovládáme to, jak to s nimi bude dál vypadat, zároveň když dojde k tomu, že bychom třeba mohli zároveň tento nástroj použít k tomu, že bychom si, já nevím, zjistili, kolik ještě máme bodů z hlediska našeho řidičského oprávnění, tak najednou říkáme, že to je velký průšvih, protože by se to ta banka mohla dozvědět, někde to zneužít. Samozřejmě, teoreticky tomu tak je, ale stejně to je tak i s těmi prostředky, které máme, které by ta banka mohla zneužívat. Ale v okamžiku, kdy se tak stane, začne se tak stávat hromadně, tak ta banka nutně, a ten bankovní sektor musí skončit. Buď touto cestou, která se zdá, že není zastavitelná, půjdeme, nebo tou cestou nepůjdeme a pak hrozí, že prostě přestaneme být konkurenceschopní a přestaneme být schopní v té globalizované Evropě, a té digitalizované Evropě, fungovat. O tom to celém je. Když se podívám tamhle napravo úplně, do toho roku, tak je mi úplně jasné, co by říkal pan předseda Senátu, který by byl jednoznačně proti tomu, abychom ty věci dělali, na druhé straně přesto velmi rád ten telefon používal, velmi rád spoustu věcí pomocí té své elektroniky vyřizoval. Tak to je. Já nevím, jestli někdo ví o nějaké jiné, lepší cestě, jak dosáhnout lepší obsluhy z hlediska výkonu té státní správy nebo té veřejné správy vůči tomu občanovi. Nemyslím si, jak o tom tady často mluvíme, že jdeme nějakou cestou nevyšlapanou. To, že EU a mnoho států EU vlastně podobné služby umožňuje bankám poskytovat, je pravda, tak bych byl velmi rád, abychom k tomu přistupovali střízlivě. Já znovu opakuji, že si uvědomuji, že mnohem pro nás spolehlivěji by působilo, pokud by to prošlo nejen kontrolou poslanci, a to nejen v té poloze, že to sami psali nebo dávali dohromady, ale i kontrolou nějakým, řekněme, vnitroresortním i vněresortním připomínkovým řízením. To nám samozřejmě chybí. V takto citlivých zákonech to potom vzbuzuje oprávněnou nedůvěru. Ale je na každém, aby se rozhodl, zda se tou cestou vydáme nebo ne. Děkuji.
