Zákon o DPH

čas 16:19:57 – 16:25:09:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se zákonem o změně daně z přidané hodnoty zabýval na dvou svých zasedáních. Jedno se konalo 3. prosince a druhé 10. prosince, to znamená dnes. Důvody, proč jednání se vlastně opakovalo dvakrát a mezi tím byl týden přestávky, spočívají v tom, že jsme skutečně docela důkladně posuzovali některé aspekty, o kterých tady mluvil pan ministr, a zejména jsme zkoumali dvě věci. Tou první bylo, zda tento zákon je vzhledem k potenciálu své účinnosti přiměřeně administrativně náročný z hlediska konzumentů zákona, to znamená plátců daně z přidané hodnoty. A druhá možnost, která nás potom zaujala na základě poměrně častých ohlasů veřejnosti, byla, zda přece jen tomuto zákonu nechybí nějaké přechodné ustanovení, které se týká toho, že vlastně větší část zákona začne platit od 1. ledna 2015, a zákon způsobuje, že dojde vlastně ke skokové změně cen některých nemovitostí, zejména některých pozemků, případně např. jejich sociálních bytů, které byly stavěny s předpokladem, že budou spadat do první snížené sazby DPH a nyní se může stát, že budou zdaněny nakonec základní sazbou DPH, což samozřejmě může mít základní význam z hlediska jejich řekněme prodejní ceny.

Po poměrně komplikovaných diskusích s paní náměstkyní Hornochovou jsme neodmítli princip kontrolních hlášení. Jednoznačně jsme se přiklonili k tomu, že kontrolní hlášení jsou potřeba. Na druhé straně i po expertních stanoviscích, např. finanční správy, náš výbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje omezit četnost kontrolních hlášení pro fyzické osoby na kvartál, protože ve shodě s názorem finanční správy – pak to ještě případně okomentuji ve svém osobním vystoupení – se domníváme, že v tomto případě administrativní náročnost je příliš velká, že pokud by ji někdo měl vésti, tak by to měl být stát a nikoliv jednotliví většinou drobní podnikatelé, případně osoby samostatně výdělečně činné.

Vyslovili jsme i pochybnosti, a nebylo to nakonec zhmotněno do usnesení, které se týkaly toho, zda skutečně náraz změny DPH, případně některých pozemků a např. sociálních bytů není příliš rychlý, řekněme příliš dramatický. A nakonec, protože se ukázalo, že by to znamenalo poměrně velké komplikace, tak jsme tady k žádnému pozměňovacímu návrhu nepřistoupili. To neznamená, že jsme neměli nutkání, spíše naopak, ale nakonec jsme si řekli, že v tomto směru projevíme vůči ministerstvu financí určitou velkorysost, byť tento zákon byl, počítám minimálně šest, sedm měsíců projednáván nebo připravován na ministerstvo financí, případně ve vládě, potom další dva a půl měsíce byl projednáván Poslaneckou sněmovnou. My jsme tento zákon obdrželi do Senátu 16. listopadu a tak jsme ho schopni 10. prosince projednat a přitom tam nalézt ještě věci, nad kterými, jak ministerstvo financí říká, je záhodno se ještě zamyslet.

Tolik má zpráva z jednání výboru. Omlouvám se, že byla trošku podrobnější, ale myslím si, že si to členové výboru za to, s jakým nasazením pracovali, zaslouží.

Nyní vás seznámím s přijatým usnesením k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony:

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně ČR s pozměňovacím návrhem, který tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Vystrčila a pověřuje předsedu výboru senátora Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

čas 16:25:34 – 16:35:20:

Velmi krátce ještě jednou. Pokusím se ještě trošku více okomentovat návrh zákona, protože jsem se snažil, když jsem podával zprávu jako zpravodaj, se vyhnout některým osobním vyjádřením, která mohou být subjektivní. Nyní si to jako senátor už mohu dovolit.

Zkusím nějak zrekapitulovat to, jak na mne projednávání tohoto zákona působilo a zároveň vás přesvědčit, proč si myslím, že by bylo dobré, abychom tento zákon vrátili do Poslanecké sněmovny, byť si uvědomuji, že jsou s tím spojena nějaká rizika. Na druhé straně si myslím, že pokud by byla dobrá vůle Poslanecké sněmovny a pana prezidenta, tak tato rizika jsou minimální.

První věc, která byla zajímavá při projednávání zákona, je, že jsme byli přesvědčováni, že tak, jak je to schváleno ministerstvem financí, resp. navrženo ministerstvem financí a projednáno Poslaneckou sněmovnou, že to je nezbytný rozsah, že je to správný rozsah, že takhle je to všechno správně připraveno a nijak jinak to být nemůže. Poté, co jsme se začali více pídit po tom, jakým způsobem došlo k výpočtům, proč toto je právě správně, proč měsíční sazba, proč měsíční podávání kontrolních hlášení pro všechny atd., tak se pojednou ukázalo, že i ministerstvo financí ve svých výpočtech disponuje určitou nejistotou. Kdo z vás měl k dispozici různé typy výpočtů, které si ministerstvo financí dělalo, tak já vás jenom upozorňuji, že když si výpočty přečtete, tak se tam odhadují daňové úniky z DPH od 80 miliard do nějakých 18 miliard. A pokud v důvodové zprávě je napsáno, že by se kontrolními hlášeními mělo získat nějakých pět až deset miliard, tak potom se těžko určuje, jestli je to 10 procent z 80 mld., nebo 50 % z 18 mld. To je první věc, kde je vidět, že ani ministerstvo financí samo, byť má k dispozici jakési zkušenosti ze Slovenska nebo z Chorvatska, tak si není jisté, jak to dopadne.

Ale co se dá nalézt i v důvodové zprávě, tak je evidentní, že pokud někde může docházet k podvodům a únikům DPH, tak to jsou zejména právnické osoby a nikoliv fyzické osoby.

Tady bych si dovolil reagovat i na to, co říkal pan ministr, který uvedl, že pokud fyzické osoby necháme podávat kontrolní hlášení kvartálně, můžeme pak očekávat to, že ony začnou být vlastně využívány k daňovým podvodům. Já si nemyslím, že tomu tak je, že by nutně to byla výjimka. Spíš bych řekl, že to je tak, že je tu něco podobného, jako máme kategorizaci např. rychlosti na dálnici, osobní auta tam mohou jezdit stotřicítkou a nákladní devadesátkou nebo stovkou, tak stejně tak je to tady v tom případě stejné. Pokud máme právnické osoby, nechť dávají kontrolní výkaz měsíčně, a pokud máme podnikající fyzické osoby, tak nechť dávají kontrolní výkaz čtvrtletně, protože to je logické z podstaty jejich činnosti i z toho, že je pro ně daleko obtížnější řekněme ten typ daňových podvodů, které tady popisoval pan ministr, realizovat. A teprve, když se ukázalo, že jsou někteří tak „šikovní“, pak přistupme k nějakým dalším restrikcím, ale rovnou předpokládat to, co říkal pan ministr, že automaticky nastoupí podvody mezi fyzické osoby, se mi nezdá rozumné, ani výchovné, a není vůbec jisté, že by to bylo efektivní.

Druhá věc, která mne zaujala, a byla i často citována v médiích, která to najednou odhalila, a většinou vím, že média úplně nečtou všechny důvodové zprávy, tak kdoví, jak to takhle najednou zjistila média, tak zákon, a dnes o tom ani pan ministr nemluvil. Kromě jiného zařizuje také to, že neklesne od 1. ledna 2015 minimální limit pro platby DPH pro OSVČ na 750 000 Kč, ale zůstal by 1 mil. Kč.

Kdyby se tak nestalo a tento náš zákon nebyl přijat včas, tak potom skutečně se může stát, že 10 nebo 15 tisíc, podle odhadů, živnostníků může mít najednou povinnost od 1. 1. 2015 také podávat daňové přiznání, protože spadne mezi plátce DPH. To riziko si uvědomujeme. Na druhé straně jsme přesvědčeni, že to nikdo nechce, ani levice, ani pravice, nikdo z politického spektra. Je jenom na Poslanecké sněmovně a na panu prezidentovi, aby – pokud toto riziko existuje – eliminovali rychlým projednáním v Poslanecké sněmovně, případně rychlým podpisem. Senát, byť by některými byl rád vyhladověn, dokázal zákon projednat za 25 dní. Poslanecká sněmovna by také mohla využít svých lhůt, které má k dispozici – minimálně, rovněž tak by mohl učinit prezident.

My jsme dospěli k názoru, že není možné, aby Senát řekl, že nebude poctivě a pořádně pracovat, aby se nechal „vydírat“ tím, že pokud něco neudělá tak, jak by měl, tak v tom okamžiku způsobí zase někde jinou, někde jinde nějakou nepříjemnost. Po tom, co jsme si ty věci všechny pečlivě spočítali, tak odmítáme toto nařčení. A znovu spíše všem doporučujeme, aby upoutali pozornost k tomu, kdo jak dlouho ty zákony připravoval a případně projednával. Tady je Senát ten nejefektivnější, nejrychlejší. V tomto směru bych řekl i nejpracovitější.

Třetí věc, která se týká toho, co přijetí pozměňovacího návrhu způsobí. Dneska máme podle evidence daňové správy 514 tisíc plátců DPH a tito všichni, pokud pozměňovací návrh nepřijmeme, by museli měsíčně posílat kontrolní hlášení na finanční úřady. Tam by přicházelo 514 tisíc hlášení. Ta by někdo nějakým způsobem zpracovával, jak tady popisoval pan ministr nebo ukazovala paní náměstkyně Hornochová, propojoval, a následně podle toho po těch 514 tisících propojení by byly odhalovány daňové podvody. S tím, že my tímto jednoduchým pozměňovacím návrhem způsobujeme, že 231 tisíc plátců DPH by zasílalo kontrolní hlášení kvartálně. To je 45 %, což je vlastně každý druhý. Přitom i z hlediska vyjádření MF je to skupina – nechci říkat vyloženě nezajímavá, ale z hlediska hrozby daňových podvodů skutečně řekněme minoritní, nebo nepříliš aktivní, pokud mám použít toto slovo. Takže i to hovoří pro to, abychom administrativní bariéru když ne úplně odstranili, alespoň snížili.

Třetí věc, kterou jenom zmíním a do které jsme už nešli, ale je podle mě velmi nekorektní, je, že tímto způsobem MF postupuje. To je, že od 1. 1. 2015 dojde k tomu, že na některé pozemky, které jsou v sousedství zainvestovaných pozemků, a některé typy bytů, například sociální byty, dopadne základní sazba 21 %, byť byly v současné době v sazbě 15procentní, a stane se tak proto, že například se změní počet výpočtů, nebo způsob výpočtů plochy, která je zastavěná. Tím pádem s sociální byty dostávají na 120 m², tím pádem přestávají být sociálními byty, tím padají místo 15procentní DPH do 21procentní DPH. Pokud máme někoho, kdo postavil dneska – má už hotové, postavené sociální byty, počítal s tím, že je bude prodávat s 15procentní DPH, tak nyní najednou to bude 21 %, a samozřejmě celý projekt se prodražuje. Tím pádem je velmi pravděpodobné, že může dojít buď k menšímu zisku investora nebo dokonce k tomu, že na tom docela významně prodělá. Je velmi zvláštní, že na to MF, které – předpokládám – chce podporovat investice, chce podporovat výstavbu, nemyslelo a třeba alespoň neopatřilo ten zákon nějakým přechodným opatřením tak, aby tyto rozestavěné akce mohly být dokončeny, a nechť potom už platí základní sazba, nechť potom už dochází řekněme k té důkladnější kontrole. Ale nedat ani přechodné ustanovení, nenechat ani přechodnou dobu těm, kteří už dneska za jiných podmínek začali investiční akce realizovat, je – když to řeknu velmi slušně – nekorektní.

Takže tolik moje vystoupení k návrhu zákona o DPH.

Na závěr si vás dovoluji ještě jednou požádat o propuštění tohoto zákona do podrobné rozpravy, ve které bych potom už jenom – nebo bychom vlastně mohli hlasovat o pozměňovacím zákonu, který byl přijat výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kterému znovu děkuji za to důkladné projednávání, a případně hlasovat i o dalších pozměňovacích návrzích, pokud nějaké budou. Děkuji za pozornost.

čas 17:34:28 – 17:39:55:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Chci na úvod ocenit, byť se debata tím prodlužuje, že pan ministr přímo reaguje, že si to všechno nenechává až na konec, aby nám potom řekl, jak to vlastně je a my jsme už nemohli reagovat. Toho si velmi vážím, protože pak to může mít podle mého názoru nějaký pozitivní výsledek.

Druhá věc prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi senátoru Hlavatému. Pane senátore, my jsme si tady zatím nikdy neměřili svaly, kdo jak to myslí a který výbor je lepší a který je chytřejší, jaký není chytřejší. Prostě jsme jednali o zákonech, a pak jsme přijímali usnesení, poté se o nich diskutovalo a tady jsme posoudili, jestli usnesení je dobré nebo není, a potom se hlasovalo. A jestli máme tady soutěžit mezi sebou a říkat si, kdo je jak chytrý a kdo je jak inteligentní a kdo který jak pracuje, tak to si myslím, že by nebylo dobře.

Třetí věc, a ta mi vadí ještě víc, a také k vám, prostřednictvím pana předsedajícího. I implicitně tady říkal věty, ve kterých říkáte, vy nepoctiví, vy navrhujete usnesení, kterým určitě myslíte, že je potřeba nějak zvolnit boj proti korupci, vždyť nás neznáte atd. To je řekl bych způsob pro mě opravdu velmi obtížně přijatelný, a velmi prosím, abychom ho sem nezaváděli. A omlouvám se, že to takhle na rovinu říkám. Mne osobně se to velmi dotklo, protože pokud já jsem vnímal debatu na našem výboru, tak pokud znám lidi v našem výboru, tak jsem přesvědčen o tom, že nikdo z nich nenavrhuje snížení administrativy pro to, aby ulehčil dělání podvodů.

To jsou dvě věci, které jsem zde musel říci, a usmíváte se tomu, tak věřím, že to akceptujete, a že je určitě vnímáte pozitivně.

Nyní k tomu, co tady bylo řečeno panem ministrem. První věc. Nikdo tady nevystupoval proti zavedení přenesené daňové působnosti. Aspoň jak jsem já pochopil, je tady zbytečné obhajovat, někdo říká, že to nemá logiku, a já osobně za sebe mohu říct, že se tím žádný problém nemám.

Druhá věc, která tady je. Když vycházím ze čtyřletého působení v Senátu a z toho, co nám různí náměstci, ministři či ministryně slibovali, tak parafrázuji jednu moudrost, která říká, že nikdo vám toho tolik nedá, jako já vám mohu slíbit. A když to budu parafrázovat, tak prostě žádný ministr, ministryně či náměstek vám toho tolik nedá, jako vám může slíbit. Tak to prostě je. Byl jsem tady první, druhý, třetí, čtvrtý rok a vždycky slíbili: My to potom spravíme, nebojte se, dáme to dohromady a vyhlášku uděláme a nařízení pošleme a budeme to s vámi konzultovat a máme vás rádi a budeme se s vámi radit. A pak nebylo nic.

Tak to prostě je a asi náš postoj k vám je tím také ovlivněn. S panem kolegou Víchou jsme se tady bavili, jestli máme znovu uvěřit nebo ne. Myslím si, že tentokrát možná vy budete tou obětí, kdy už jako neuvěřím. No, uvidíme.

Třetí věcí je, že se paní náměstkyně snažila. Paní náměstkyně se určitě snažila. Řeknu k tomu zase jednu věc, a omlouvám se, že jsem dnes jakoby plný různých vět, které jsem nevymyslel. Vidět daleko a dojít tam není totéž, protože vy vidíte tak daleko, ale zdá se mi, že možná přeceňujete možnosti, které existují, a možná, že přeceňujete dosah toho, co plánujete. Ale uvidíme. Přeji vám, aby se všechno podařilo tak, jak máte namyšleno nebo jak aspoň říkáte.

Co se týká správních úkonů, které jste tady citoval, atd., tak podle mých informací z Komory daňových poradců je tomu tak, že vůbec není jasné, co je a co není správní úkon, a vůbec není jasné, že se jedná pouze o akty, které provádí stavební úřad, jestli se také nejedná o akty, které se týkají schvalování územního plánu, schválení politiky územního rozvoje, schvalování strategie územního rozvoje. A to, kdo to bude posuzovat, není jasné. A tady já, beru vaše vyjádření jako slib toho, že ministerstvo financí co možná nejdříve vydá metodiku, ve které bude jasné, co je a co není správní úkon, protože je to fakt velice důležité pro naše podnikatele a pro to, aby zde bylo prostě řekněme nějaké čitelnější právní prostředí.

Mrzí mě, že jste ve vládě bohužel jediný, kdo se snaží najít peníze. Myslel jsem, že aspoň své ministry a ministryně máte pod kontrolou. Děkuji za pozornost.

čas 18:01:17 – 18:02:16:

Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené dámy, pánové, jen velmi stručně. To, co tady teď říkal pan senátor Malý, to jsou přesně ty věci, a další, o kterých mluvil pan kolega Oberfalzer, které jsou řešeny odkladem účinnosti §§ 56 a 56a, kdy by právě pan ministr dostal příležitost, pokud bychom pozměňovací návrh, který není výborový, ale je na vašich lavicích, schválili, tak by dostal pan ministr příležitost, aby i toto opravil, jak říkal, že je ochoten se Senátem a případně s jeho návrhy spolupracovat. To je to, proč jsem se přihlásil. To za prvé.

Za druhé – já se omlouvám, pane předsedající, vaším prostřednictvím – ale jsem přesvědčen, že pokud pan senátor Horník procedurální návrh nestáhl, tak musíme hlasovat o tom, jestli paní Hornochová může nebo nemůže vystoupit. Nemůžeme se z toho nějak vysvléci. Nejde to. Ať pan Horník řekne, že na tom netrvá a je to v pořádku.

čas 18:08:47 – 18:09:20:

Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Protože se jedná o pozměňující návrh přijatý výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a já jsem ho již blíže představil v obecné rozpravě a máte ho před sebou, tak ho nemusím číst. Jenom dodávám a opakuji, že se jedná o rozumné omezení frekvence podávání kontrolních hlášení pro podnikající fyzické osoby, a budou to dělat kvartálně, pokud ten návrh projde.