Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání
19. 7. 2018
Starostové-vytrvalci dostanou pamětní listy Senátu
30. 7. 2018
Praha, 16. schůze Senátu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 306)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 11:26:24 – 11:34:40:
Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové.
K předloženému návrhu si dovolím na úvod říci, že si myslím, že v tomhle případě se vláda a navrhovatel chovají rozumně, neboť dochází k navýšení důchodů v jedné části návrhu toho zákona, která je směrována k lidem starším 85 let. To znamená těm, kteří se narodili v roce 1933 a dříve. A tudíž, pokud to byli muži, tak šli vlastně do důchodu v roce 1993 a tudíž procentní část důchodu se jim počítala, byť s nějakou valorizací, ze mzdy, kterou pobírali od roku 1986 do roku 1993. A ty jejich důchody jsou v porovnání s těmi, co šli do důchodu později, poměrně velmi nízké. Tudíž v tomto smyslu i díky tomu, že část výše důchodu byla počítána i ze mzdy, co pobírali ještě za socialismu.
Takže z tohoto důvodu návrh zákona má logiku a já ho vítám. Na druhé straně, v rámci této úvahy, nebo úvahy vedené v tomto směru, se stala podle mě jedna chyba, možná přesněji nespravedlnost.
A to je to, že zejména za socialismu, ale postupně to přecházelo i do období po roce 1989, tomu bylo tak, že ženy, které vychovávaly děti, měly možnost – vlastně tenkrát to byla často povinnost – odejít do důchodu dříve než v 60 letech. A to je tak, že pokud žena vychovávala 5 dětí, tak to bylo v 53 letech. A pokud vychovala třeba 2 děti, tak to bylo v 55 letech. Jinými slovy, je to tak, že pokud jsem hovořil, že muži 85letí byli narozeni v roce 1933 a šli do důchodu v roce 1993, a ta procentní část důchodu se jim vypočítávala z toho období 1986 – 1993, tak potom byly ženy, které jsou dneska například 80leté a mohly jít do důchodu v 55, to znamená, mohly se narodit v roce 1938, následně vychovaly dvě děti, šly do důchodu v 55, to znamená, šly opět do důchodu v roce 1993, stejně jako ten 60letý muž, a důchod se jim počítal ze stejného období. Protože ženy obecně, zejména za socialismu, měly nižší platy než muži, tak mají už dnes nižší důchod než 85letý muž. A touto úpravou se stane, že ten 85letý muž a starší bude mít přidáno dalších 1000 Kč. A ta 80letá žena, která vychovala 2 děti, šla do důchodu ve stejném okamžiku jako ten muž, nedostane přidáno a nebude mít nyní o 2000 nižší důchod, ale o 3000 nižší důchod.
To je jeden z důsledků toho návrhu. A já si myslím, že v tomto směru je ten návrh nespravedlivý. A zrovna bych řekl nespravedlivý k ženám, matkám, to znamená těm, kteří se starají o naši budoucnost. A moc nechápu, proč tímhle způsobem navrhovatel zákona postupoval, když měl poměrně jinou elegantní možnost, jak to vyřešit. A to je vztáhnout plánované navýšení k době pobytů nebo k době čerpání starobního důchodu. Což potom by znamenalo, že do toho navýšení by byly zařazeny i ty ženy matky, protože by to navýšení záviselo na době čerpání důchodů, a nikoli na tom, kolik je jim let.
A to je přesně obsahem toho mého pozměňovacího návrhu, kdy já navrhuji, aby se navýšení 1000 Kč, které mělo býti uděleno všem, kteří mají věk 85 a vyšší, bylo uděleno těm, kteří čerpají starobní důchod 25 let a více. Proč 25? Je zase logické a vyplývá to přesně z toho, co jsem říkal, protože 85 je 25 plus 60, to znamená, je to přesně tak, že rok 2018 minus 85 je 1933 plus 60 je 1993. Plus čerpání přesně 25 let důchodu. A pak jsou tam ženy, které jsou mladší než 80 let, protože rodily děti a staraly se o děti, a ty na tuhle další motivaci respektive bonifikaci důchodu nedosahují. Čili přesně proto 25 let. To je přesně ta doba, která odpovídá tomu, abychom, řekněme, zespravedlnili navyšování důchodu pro ty, kteří tu procentní část důchodu měli vytvářenou zejména z těch příjmů, které měli za socialismu a hned po roce 1989 těch prvních zhruba 5 let.
Takže tolik moje vysvětlení pozměňovacího návrhu a můj komentář k tomu návrhu zákona. S tím, že na závěr si vás logicky, na základě toho, co jsem říkal, dovolím požádat, abyste tento návrh propustili do podrobné rozpravy. A abyste následně, si dovolili poprosit, v podrobné rozpravě podpořili ten můj pozměňovací návrh. Nyní si ještě uvědomuji, že bych také měl říct, co to bude stát a kde se na to vezmou peníze. Ten současný návrh zákona počítá s tím, že navýšení důchodu pro osoby starší 85 let by způsobilo navýšení výdajů českého státu o 2,2 mld. Kč. Pokud bychom přistoupili na ten můj pozměňovací návrh, tak by to bylo zhruba 4,1 mld. Kč. Čili chybí tam nějaké 2 miliardy. Jedna z možností, jak ty 2 miliardy získat, je velmi jednoduchá. A to je zrušit nařízení vlády, které některým důchodcům umožňuje čerpat slevu na jízdné v hromadné dopravě. Kterou zase budou čerpat přesně ti, kteří neodpovídají tomu popisu v důvodové zprávě k tomuto zákonu, který charakterizuje ty důchodce, kteří by měli právě mít navýšený důchod. Protože např. mají potíže i s tím nalézt do vlaků.
Takže přesně je možné udělat to, abychom zrušili dotace pro důchodce, kteří jsou řekněme, já jim říkám, čiperní a kteří by měli nějakou slevu, když jedou vlakem, ale soustředit se na tu nejslabší skupinu. Na tu skupinu, která už je poměrně hodně starší a která už je více závislá na tom, jestli o ně někdo pečuje, jestli se o ně někdo stará, a která neprávem trpí za to, že část jejich důchodu byla vypočítána z jejich socialistických mezd. Děkuji za pozornost.
čas 11:54:55 – 11:58:29:
Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já v poslední době až příliš často souhlasím s panem předsedou Štěchem, a tak jsem rád, že nyní nastává situace, kdy s ním souhlasit nemohu. Včera byla tříhodinová debata o tom, jestli jsme nebo nejsme svébytná horní komora. Jestliže se Poslanecká sněmovna usnese, a následně nám sem pošle zákon, my jdeme do pozoru a do 30 dnů musíme zákon projednat. Proč to říkám? Jestliže my se dneska usneseme a pošleme Poslanecké sněmovně nazpátek pozměňovací návrh můj, který tady schválíme, a ona se do 30 dnů sejde, tak je všechno v pořádku, nic se neposunuje a normálně všechno funguje a všichni mají peníze tehdy, kdy by je měli mít.
Jediný problém je v tom, že my jaksi podvědomě si nedovedeme představit, že když se Senát usnese, že by se Poslanecká sněmovna do 30 dnů sešla, protože to je nepředstavitelná věc, že jsou přece ta dolní komora… Oni přece mají naplánované dovolené… Oni se přece nebudou do 30 dnů scházet, když to je potřeba pro tuto zemi a pro 200 tisíc matek, které vychovaly děti…
Opravdu máme tomuhle myšlení podlehnout? Anebo si řekneme, jestli nám opravdu o věc, milí poslanci a poslankyně, tak to jednou udělejte jako senátoři, které pořád někteří kritizujete – prostě běžte do pozoru, do 30 dnů se sejděte, projednejte navrácený návrh zákona, buď řeknete, že máte pravdu, anebo schvalte v podobě pozměněné, kterou vám poslal, který vám poslal Senát. A všechno je v pořádku a od 1. září může být vydáno nařízení a následně důchody se zvyšují, jak je naplánováno…
Je to takhle možné. Speciálně ještě jednou zejména pro média. Nic takového, co říkal pan předseda Štěch nehrozí, pokud by se poslanci chovali způsobem, jako se musíme po celou dobu trvání Senátu chovat v Senátu!!! Sejít se do 30 dnů poté, co se Poslanecká sněmovna usnese a následně nám pošle tisky. To je všechno, co by stačilo, aby to bylo!!!
Prosím vás, řekněme si to jasně, a neberme za své, že to u nich není možné, když my to děláme po celou dobu existence Senátu!
To je jedna věc, kterou chci říct a kterou chci zdůraznit. Není tam vůbec žádný problém! Jen se sejděte a přijeďte! My to děláme pravidelně, máme dovolené, ze kterých jezdíme, máme spoustu dalších věcí, které musíme řešit, rušíme pořád dokola schůzky, nevíme, kdy kdo sem něco pošle atd. Nemáme klid na práci, ještě jsme za to kritizováni všemi, co oni si dovolí, oni tady pořád jsou a nejsou… My nevíme, kdy tady máme být, protože Poslaneckou sněmovnu to v naprosté většině případů nezajímá! A jednou, kdyby náhodou je měl potkat stejný osud, tak my to budeme zohledňovat a bát se, aby se náhodou někdo nemusel vrátit z dovolené? Nebo něco podobného? To je naprostý nesmysl, tuto argumentaci nepřijímám! A zdůrazňuji, že je v silách Poslanecké sněmovny, i po přijetí poslaneckého návrhu a poslání s pozměňovacími návrhy do sněmovny to přijmout tak, aby nedošlo k žádnému posunu účinnosti! To je jedna věc.
Omlouvám se za emoce… Ale když slyším – Poslanecká sněmovna – a vidím jednoho poslance v roli tří ministrů, tak mě to takhle popadlo… (Pobavení v Jednacím sále.)
čas 11:58:38 – 11:59:14:
A teď druhá věc se týká paní senátorky Sykové. Zdůrazňoval jsem, že můj návrh se vztahuje jednak ženám, které vychovávaly děti, ale zejména k těm, které mají část svého důchodu, tu procentní část, ještě vypočítanou z dob socialismu. Pokud se tak neděje, což by byly ostatní případy, které jste popisovala, tak tam nespravedlnost také je. Ale přiznám se, že nebylo v silách tohoto pozměňovacího návrhu, abych ji odstranil, ale je podle mě menší, než případ, který já jsem popisoval. To je všechno.
čas 12:13:07 – 12:16:52:
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já tady předstupuji s pozměňovacím návrhem, který jste všichni dostali na stůl, předtím než ho přečtu, tak se ještě krátce vyjádřím k jeho obsahu, s tím, že znova opakuji, že se týká toho, že pokud by byl přijat, tak by v současné situaci kromě těch lidí, kteří dneska dosáhli věku 85 let, zároveň byl navýšen důchod o 1000 Kč i těm, kteří jsou v důchodu více než 25 let, což v naprosté většině jsou ženy, které vychovávaly 1, 2, 3, 4, 5 nebo více dětí. Co se týká návrhu paní profesorky Sykové, tak já ho považuji, ten návrh, za legitimní v tom smyslu, že je racionální. Ten problém by mohl nastat, ale nenastává ani v horizontu 5, možná v horizontu 10 let. Neznám zákon, který by se 10 let neměnil, to znamená, pokud by někdy nastal problém, o kterém mluvila paní profesorka Syková, tak je 10 let na to, abychom ho vyřešili a přidali jsme tam i tu hranici 85 let, protože v tom okamžiku už ti lidé budou třeba pracovat do 65, do 70 let a pak by se to samozřejmě muselo řešit.
Ale teď minimálně 5 let to, že tam nepřidáme to, co navrhovala paní profesorka Syková, vůbec nevadí, protože všichni ti, co je jim více než 85 let, jsou vlastně zahrnuti v tom mém pozměňovacím návrhu.
Nyní si ho dovolím přečíst. Týká se senátního tisku č. 306.
1. V čl. I bod 4 upravit takto.
4. § 67a zní:
1) Procentní výměra vypláceného důchodu se zvyšuje o a) 1000 Kč měsíčně ode dne, v němž uplynulo 25 let od první splátky důchodu vyplacené poživateli, b) 2000 Kč měsíčně ode dne, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 100 let.
2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se podle odst. 1 procentní výměra starobních důchodů, uplyne-li 25 let od první splátky důchodu vyplacené poživateli v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují důchody podle § 67, náleží zvýšení podle odst. 1 písm. a) v procentní výměře zvýšené podle § 67.
2. V čl. II bod 2 upravit takto.
2. Uplynulo-li 25 let od první splátky důchodu vyplacené poživateli před 1. lednem 2019, zvyšuje se procentní výměra vypláceného důchodu o 1000 Kč podle § 67a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2019, od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2018; toto zvýšení náleží v procentní výměře zvýšené podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2018. O tomto zvýšení se nevydává písemné rozhodnutí. Poživatel důchodu obdrží o tomto zvýšení písemné oznámení s tím, že ustanovení § 86 odst. 2 věty druhé zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se použije obdobně.
Tolik všechno, prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.
čas 12:23:54 – 12:26:28:
Děkuji za slovo. Já jenom, abych se vyjádřil úplně přesně. Uznávám logiku a správnost úvahy paní senátorky Sykové. A zároveň říkám, že v současné době ta situace, kterou ona označuje jako rizikovou, nenastává, protože nyní to je tak, že skutečně nemáme ženy, které by ještě nebyly 25 let v důchodu a zároveň měly více než 85 let. Nebo je jich naprosté minimum. Pokud to začne být problém, tak nejdříve dle mého odhadu za 5, za 10 let. To už bude možné tu úpravu provést. A pokud paní senátorka přišla s tímto návrhem, já ho opravdu nepovažuji za špatný, v tuto chvíli tak legislativa na tom mém pozměňovacím návrhu pracovala celý den. A co je nejhorší, je, kdybychom v případě, že se jedná v tomto případě o stamiliony, možná i miliardy, udělali věc, která potom bude mít dopady, o kterých nevíme přesně, jak velké budou, přičemž to vylepšení v tomto okamžiku je naprosto marginální, pro mě, řekl bych, skoro nulové. A to riziko, do kterého bychom šli, že to uděláme například tím způsobem, že někdo bude chtít dostávat dva důchody atd., protože tam bude špatná spojka a podobně, je poměrně veliké. Naše legislativa mi řekla, že za tu krátkou dobu, kterou máme, není schopná garantovat, ne připravit, ale garantovat naprostou správnost toho návrhu v té podobě, aby nedošlo k nějaké kolizi, kterou bude někdy využívat při sporech se státem apod.
Proto bych při vší úctě k paní senátorce, prostřednictvím pana předsedajícího, paní senátorko, prosil, abychom si v tomto věřili, uvědomili si, že skutečně to, že by nedošlo k novelizaci tohoto zákona během 2, 3 let, je velmi málo pravděpodobné, nehledě na to, že to je nakonec i v našich silách, abychom to udělali, kdyby se ukázalo, že to je problém. To je všechno.
čas 12:38:13 – 12:40:58:
Vážený předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Ano, je pravdou, že ten můj pozměňovací návrh nebyl na výborech projednán, protože jsem ho tam nepředložil. Počítal jsem s tím, že ho budu konzultovat zejména s ministrem práce a sociálních věcí, což se nepodařilo z důvodů toho, že nebylo jasné, s kým tak učinit. A co se týká vlastního obsahu návrhu zákona, tak děkuji za to, že tady bylo připomenuto, že ten návrh zákona byl podáván už v Poslanecké sněmovně. Tudíž lze předpokládat, že se tím mohli minimálně lidé, kterých se to týká, hlouběji zabývat a mít o těch důsledcích nějaké povědomí.
A nyní k těm hrozbám a k těm věcem, které s tím souvisí. Já neříkám, že ten zákon je dokonalý, ale pokud ten zákon necháme ve stávající podobě, tak to navýšení o 1000 Kč pro ty, kteří jsou starší 85 let, se týká 180 000 lidí, zhruba tak asi. A z těch 180 000 lidí jsou tam možná nějaké ženy starší 85 let. Toho typu, jak o tom mluvila paní kolegyně Syková nebo paní kolegyně Seitlová. Netroufnu si říct, kolik je to procent, ale řekl bych, že to budou jednotky procenta. A když ten pozměňovací návrh přijmeme, tak k těm 180 000 přibývá dalších 140 000 lidí, kterým poskytneme jakési sociální opatření, které souvisí s tím, že vychovávali děti, nepracovali potom dál – a šli do důchodu v 54, 55, 56 letech.
Mají v průměru, ono to podle mého názoru u nich většinou je více, o 2-3000 nižší důchod než ti pánové, kterým je více než 85 let, a zároveň se jich toto opatření nedotkne. A pak vážíme vždycky na vahách, jestli skutečně ten problém, který existuje – já neříkám, že neexistuje – a který tak popisuje paní kolegyně Syková, nebo paní kolegyně Seitlová, většinou u těch lidí lze předpokládat, když pracovali takovou dlouhou dobu, že nemají úplně tak nízký důchod, je větším problémem než ta bolest, nebo ten problém, který způsobíme tím, že se zachováme nespravedlivě. Ty matky, které šly do důchodu v těch pětapadesáti, šestapadesáti, třiapadesáti, prostě pomineme a v rámci toho stávajícího návrhu zákona se na ně vykašleme. Tak to je velmi jednoduché. Takto to je.
